Architektura /

Valticko - lednický areál by se šiknulŠafer a Hájek SHA - architekti

„Domy se snažíme navrhovat jako srostlice, prolínání hmot a prvků, které pro větší čitelnost podporujeme použitým materiálem,“ říká Oldřich Hájek. Mají rádi velké prosklené plochy, zajímavé plechy a obkladové desky. Lidé již většinou jejich stavby poznají podle jejich typických znaků. Především však stavějí avantgardní domy, které investorům zaručují úspěch.

Karin Kasanová , 9. 5. 2006

Jak hodnotíte úroveň urbanistického a architektonického workshopu River Gardens? J. Š. Vysoce a kladně. Jedná se o profesionálně sestavený workshop, což znamená, že klienti požádali hamburskou firmu, která se uspořádáním těchto workshopů živí po celé Evropě, aby ho zorganizovala. Princip spočívá v tom, že se vybere určitý počet architektů. V Praze to bylo dvanáct účastníků a pocházeli z Anglie, Německa, Švýcarska, Rakouska a České republiky. Klíč úspěchu spočívá v tom, že všichni vybraní účastníci garantují vysokou kvalitu. To organizátorům umožňuje jistou svobodu, protože je jedno, kdo a co bude dělat.O. H. Náš ateliér se minulý rok zúčastnil tohoto workshopu. Myslím si, že je to lepší způsob než forma soutěže, protože se navzájem ovlivňují kvalitní architekti. Jedná se většinou o dvoukolový způsob, a tím má projekt svůj vývoj. Pro velké území, které řeší tyto workshopy, je to určitě nejlepší metoda, kterou lze vybrat to nejkvalitnější řešení.Přinesl workshop nějaké nové trendy a netypická řešení? J. Š. Nevím, jestli se to dá nazvat jako nový trend, ale kdyby se zvolila klasická forma soutěže, kde se zadávají velikosti a skladba bytů, tak by pravděpodobně následovalo standardní řešení. Bylo by tam asi více deskových objektů v orientaci východ - západ. Protože ty umožňují naplnit požadavek různě velkých bytů. Výsledkem workshopu je návrh bloku jehož hlavní hmota běží paralelně s Vltavou, v hmotové orientaci východ - západ. To je vědomá sázka, která byla potvrzena investory po skončení prvního kola. Tato velmi originální myšlenka znamená, že v této orientaci musí být více výtahů, více příčných bytů a tím se změní procenta velikostních kategorií. Pro klienta z toho vyplývá, že za běhu upraví svou marketingovou strategii, aby vyhověla tomuto originálnímu masterplanu. To se v soutěži odehrát nemůže.Jak hodnotíte vaši spolupráci s developery v České republice? O. H. My rozlišujeme developery na lepší a horší. Jsou investoři, kteří to vidí jako běh na dlouhou trať, samozřejmě s jistou mírou zisku, bez kterého by to nedělali a jsou i tací, kteří ždímou nad určitou míru pozemek za vidinou rychlého zisku. My jsme měli kliku že ti, s kterými nejvíc spolupracujeme, nás nikdy netlačili do něčeho, kam bychom jít nechtěli. Je to vztah oboustranné důvěry.J. Š. Kromě Podolí pracujeme v Karlíně. Raději poměřujeme síly s Davidem Chipperfieldem z Anglie nebo s Baumschlager Eberle z Rakouska, neboť to pro nás znamená, že investor hledá kvalitu, jinak by jistě tyto architektonické hvězdy z ciziny nezval. Na druhou stranu nás velmi těšilo setkání s konkrétním investorem z Černošic a Dobřichovic, který již několik pěkných domů postavil. Řekl nám, že z komerčních důvodů věří v avantgardní domy. Ty, že mu zaručí úspěch, a to nejen tím, že jsou avantgardní dnes, ale musí být avantgardní i za tři roky v době, kdy se odemkne klíčem hotová budova. To je samozřejmě hudba pro uši architekta.Odmítáte některé projekty? O. H. Na jednu stranu jsou investoři, kteří dávají programově zadání, podle kterého se podle našeho mínění nedá postavit dobrá architektura. Ty se nám daří odmítat, protože poslední dobou je o naší práci velký zájem. V dnešní době musíme odříkat zakázky i z důvodu přetíženosti. Chceme udržet míru autorství, a proto se zatím nechystáme rozšiřovat naši kancelář.Co je podle vás důležité pro příjemné bydlení? J. Š. I ve městě věříme v krásnou volnou dispozici, velké zasklené plochy, přiměřené terasy či balkony, které mají pobytový charakter, což znamená, že se tam dá servírovat jídlo pro čtyři až šest lidí a dají se tam pěstovat kytky. Samozřejmě věříme v dobrou adresu, orientaci ke světovým stranám, pěkné výhledy a všechny ty standardní věci, které k tomu patří. Říkám to téměř s ostychem, protože člověk by si myslel, že jsou to první stránky z čítanky o architektuře, ale překvapivě i v odborném tisku toto stanovisko nesdílí každý architekt. Jaký obytný soubor považujete za nejkvalitnější? O. H. Z těch cizích bych uvedl obytný soubor Hvězda, který Vlado Miluňič začal stavět poměrně brzy. Považuji ho za velmi městotvorný soubor, i proto jak tam pulsuje život. Velmi zdařilý projekt v oblasti rodinných domů je soubor na Kozinci.J. Š. Soubor na Kozinci poskytuje stejnou kvalitu jako kdysi funkcionalistická výstavba na Babě v Praze. To ukazuje, že i v divokém trhu rodinných domů, lze strategicky naplánovat areál, který má celkovou kvalitu, a to i po stránce společného vybavení.Musím vzpomenout i jeden náš projekt. Říkáme mu centrum Vráž a nachází se v Černošicích.Někdy, tak před pěti lety, jsem napsal v editorialu časopisu Architekt takový smutný příběh, že nevíme, co chceme, když hledáme dobré bydlení (tenkrát před pěti lety ještě nebyl takový výběr). Máme to dobře vymyšlené, když se díváme do minulosti, chceme bydlet na Ořechovce, Vinohradech nebo na Malé Straně, ale už to nemáme promyšlené do současnosti nebo do budoucnosti. Součástí té smutné úvahy bylo, že neumíme zařídit hospodu, zahradu, náměstí nebo Sokol, společenské zařízení, které by podpořilo běžný život. Vráž uvádím proto, že investor nám téměř bez úsilí předložil centrum obce, kde jsou byty, obchody, kavárna, náměstí, hotel, obecní úřad. Vznikne živý organismus. Když má člověk vizi, tak ji může naplnit i po letech.Jak hodnotíte přestavby starých činžáků na nové moderní bydlení? Zajímají vás omezení, které tyto projekty nabízejí? J. Š. V dnešní době jsou velmi oblíbené lofty v již nefungujících průmyslových objektech. To jsou velice krásné věci.O. H. Trend bydlení se rychle rozvíjí. V dnešní době je snaha o větší uvolnění původně hodně členitých dispozic. Hledáme možnosti konstrukce a vazeb, které tam jsou. Tyto domy jsou na jiné adrese než stávající nová výstavba, takže i to je inspirativní. Nacházejí se více v městském prostředí. Je tu zajímavá otázka výhledů a průhledů. Které materiály rádi požíváte pro své návrhy bytových domů nebo obecně pro bydlení? O.H. Musím říct, že naše domy lidé už poznají a je to určitě i tím, jaké materiály si vybíráme. Je to především sklo, protože máme rádi prosklené plochy, zajímavé plechy typu titanzinek, Tecu, obkladové desky. Domy se snažíme navrhovat jako srostlice a prolínání hmot a prvků. Pro svoji větší čitelnost jsou podpořené použitým materiálem.Jaké jsou vaše nové projekty a máte nějaký profesní sen? J. Š. Již dříve se mě někdo zeptal na tuto otázku a já jsem odpověděl něco jako: „Valticko-Lednický areál by se šiknul.“ Tak proč u toho nezůstat. Něco v takovém rozměru je určitě sen každého architekta.O.H. Určitě je potřebné obměňovat zadání. Taky by se mohlo stát, že při jednom tématu by člověk mohl zlenivět. Určitě bychom v bydlení rádi zkusili lofty. Byty projektujeme od roku 1998 a naštěstí se nám daří do toho realizovat minimálně jeden nebo dva projekty, které jsou z jiné oblasti. Takže nejsme monotónně zaměřeni.J. Š. V neděli a bylo hezké počasí. Byli jsme se podívat v parku na Ladronce. Muselo tam být několik tisíc lidí. Jedná se o bruslařský a turistický areál, který jsme vyprojektovali. Je to jedna z báječně se odměňujících úloh. Tak ještě něco podobného bychom si přáli uskutečnit ještě jednou.Šafer, Hájek Architektirealizovali v posledních letech několik velkých bytových objektů v Praze 4, dvě administrativní budovy v centru Prahy a další na předměstí, několik rodinných vil, rekonstrukcí významných památkově chráněných objektů. Kancelář vedou Jaroslav Šafer a Oldřich Hájek.Jaroslav Šafer (1946) se po devatenáctiletém pobytu v Anglii a Austrálii vrátil v roce 1991 do České republiky. V Austrálii působil jako designový ředitel ve známé architektonické kanceláři. V roce 1992 byl jmenován řádným profesorem v oboru architektonická tvorba a v roce 1992 -2000 vedl Ústav navrhování architektury na Fakultě architektury ČVUT v Praze.Oldřich Hájek (1953) pracoval v Pražském projektovém ústavu jako vedoucí projektant převážně na rekonstrukci významných staveb. V letech 1988 - 2001 vyučoval na Fakultě architektury ČVUT Praha architektonické navrhování.Více informací: www.sha.cz

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři