Architektura /

Zelený marketing: mezinárodní certifikace budov

Přednáška s diskuzí proběhla 25.2.2010 v budově NTK (Národní technická knihovna) v pražských Dejvicích. Téma certifikace budov je vcelku novým termínem, přesto velmi důležitým a aktuálním v kontextu vývoje architektury, stavitelství a celkové tvorby našeho životního prostředí.

Michal Čermák , 9. 3. 2010

Postupně vystoupilo pět lidí, z různých asociací, sdružení a firem, díky čemuž se rozvinula chvílemi velmi zajímavá diskuze, která předběhla i témata přednášky.

Petr Hájek z ČVUT, CSBS:

Pan Hájek začal svůj proslov zdůrazněním limitované spotřeby a počtu obyvatel na Zemi. Souvisí s tím jejich energetická spotřeba, jelikož zrovna v Evropské unii budovy obecně spotřebují 30-40% veškeré vyrobené energie, obrovské množství CO2 a odpadu. Budovy mají velký vliv na životní prostředí a životní podmínky, a proto je nutná systematická a celoplošná změna v tradiční výstavbě.

Zajistí nám to jiné hodnoty oproti dnešku během projektování a provádění stavby. Je nutné zohlednit environmentální a sociální kritéria (světlo, teplo, odhlučnění, ...), což vyžaduje tzv. multikriteriální přístup. Návrh by měl zároveň obsahovat promyšlení životního cyklu budovy a pravděpodobnost jejího budoucího použití, což dohromady zajistí komplexní strategický návrh.

Změny takového rozsahu vyžadují od všech zúčastněných stran spoustu energie, peněz a času a proto je nutné zavést certifikaci budov, která by jasně definovala pravidla. Certifikace v celosvětovém měřítku je ovlivněna spoustou faktorů: klimatické podmínky, materiálová a technologická základna, hustota populace, tradice, kultura - certifikace je spojena s konkrétním místem, čímž se nabízí otázka: „Je vůbec možné porovnávat budovy v různých regionech?“ Při sjednocování je nutno určit váhu jednotlivých kritérií, což samozřejmě ovlivňuje, kdo si vytvoření certifikátu objedná. Jedny kritéria jsou výhodné pro developera, druhé např. pro stát.

Ve světě i u nás už certifikace funguje, avšak je jich celá řada. Sjednotit se je snaží SBA (Sustainable Building Alliance), která zdůrazňuje šest klíčových indikátorů: emise CO2, energie, odpady, voda, kvalita vzduchu, ekonomická efektivita. Cílem SBA je sjednotit mimojiné jednotky a zajistit návaznost legislativy, což umožní norma CEN/TC 350. Cílem v celosvětovém kontextu je porovnatelnost výsledku jednotlivých budov a vytvořit takové prostředí, aby se hodnocení komplexní kvality stalo nedílnou součástí výstavby.

Další otázka je, jestli mají certifikáty udělovat jednotlivci nebo organizace. Akademická sféra, resp. ČVUT, v Česku také vytváří způsob certifikace a tuto otázku řešit nechce a ani na to nemá znalosti a lidi. Český certifikát se jmenuje CB a nejčastěji je srovnáván s americkým certifikátem LEED, jež je ve světě sice oblíbený, ale na české poměry nevhodný. Např. při bodování projetku se hodnotí použití materiálu z blízkého okolí. LEED toto „blízké okolí’’ limituje na 500 mil, což by v Česku dostal automaticky každý projekt. To je jen jeden z důvodů, proč se ČVUT snaží vytvořit certifikát šitý na míru naší republice.

Citace pana Hájka nakonec: „Děkuju za uspořádání této diskuze, je to velmi pozitivní posun v této problematice. Nejedná se jen o určení toho nebo onoho certifikačního nástroje. Naším cílem je stavět lepší budovy.“

Přednášku lze stáhnout ZDE

Antonín Lupíšek z ČVUT, CSBS:

Podle pana Lupíška je analýza hodnotících metod výzvou pro architekty, projektanty, developery i výrobce. Analýzu vytváří porovnáním 17 hodnotících metodik, což je nemalé množství. Sjednocení je stíženo i tím, že průměrný počet kritérií u jednotlivých certifikačních metodik je 50. Důraz se klade na vnitřní prostředí budov a dopad života a používání stavby na životní prostředí.

Jako motivaci k provádění certifikace pan Lupíšek vidí záruku vyšší kvality, ověření vlastností návrhu, přidanou hodnotu stavby, firemní prestiž, vyšší poptávku, legislativní povinnost a podmínku získání dotace. Poslední aspekt je např. v Itálii podpořen bankami pomocí lepších podmínek při udělování hypoték.

Citace pana Lupíška nakonec: „V evropských podmínkách bude mít zásadní vliv rekonstrukce stávajícího fondu budov.“

Přednášku lze stáhnout ZDE

Martin Vonka z ČVUT, CSBS:

Nástroj SBToolCZ vytvořený CSBS a ČVUT zohledňuje celou řadu aspektů. Jsou to tři hlavní témata: aspekty životního prostředí, sociální aspekty a ekonomická kritéria. Plus tři hlavní předměty: vlivy na budovu, okolí budovy a okolí regionu. Princip hodnocení spočívá ve vlastnostech a konstantách, z kterých se vyvodí algoritmus hodnocení kritéria a jako výstup poslouží váha s hodnotou indikátoru kritéra versus benchmarky (tj. kriteriální meze). Pro vyhodnocení v SBToolCZ je nastavena hodnota 0 pro obvyklý stav regionu (standard), 5 pro současnou nejlepší zkušenost a 10 pro BAT (nejlepší dostupné technologie). Jednotlivá kritéria jsou určena procentuální hodnotou, která je určena politicky, protože jak jsem psal výše, snaha o objektivní určení váhy jednotlivých kritérií je marná.

SBToolCZ má váhu určenou statisticky. 50% připadá na životní prostředí (od provoznáích emisí přes využití zeleně na pozemku, střeše a fasádách až po využití zdrojů na konstrukci, energii atd.), a 35% připadá na sociální a kulturní aspekty (kvalita životního prostředí – kvalita vzduchu, akustiky, zraková pohoda, dostupnost veřejných míst, dostupnost MHD, cyklostezek, bezpečnost a zabezpečení budov a funkčnost.

Přednášku lze stáhnout ZDE

Václav Matoušek, Skanska Property:

Václav Matoušek představil společnost Skanska Property a její cíle týkající se certifikace. Skanska Property je aktivní v Evropě a velké části Ameriky, má tisíce dodavatelů a desetitisíce subdodavatelů. Její stanovisko k certifikaci, jako jedné z největších stavebních firem, zní: „Proč čekat na rozhodnutí vlád, když můžeme zažít už dnes pracovat na zlepšení životního prostředí?’’ Urbanizace měst je v posledních desetiletích velmi vzrůstající: v roce 1970 žilo ve městech 37% obyvatel Země, v roce 2007 to bylo už 50% a v roce 2030 se počítá s 60 % obyvatel ve městech.

Skanska Property: „Důvod, proč nevyvíjet zelenou společnost? Nenašli jsme.“

Jednou z cest je právě certifikace. Nejvážněji Skanska uvažuje o evropském EU GreenBuilding a americkém LEED.

Klady a zápory evropské EU GreenBuilding

 +  -

 jednoduchá čitelnost pravidel GB  chybějící dohled komise

 jednoduchost a rychlost procesu  nekomplexní nástroj

 veřejné povědomí lokálních společností  přílišné svázání s regionem

 získání certifikace před dokončením stavby  

 nízké náklady na certifikaci  

 

Klady a zápory LEED

 +  -

 celosvětově rozpoznávaný systém certifikace  značná finanční náročnost (340 tis., 3 500, 85 tis. kč)

 veřejné povědomí nadnárodních společností  délka procesu (ÚR, 6 týdnů do dokončení, 10 měsíců)

 dohled USGBC  mzdové náklady a značná administrativa

 možnost precertifikace  stále chybějící lokalizování

 postupné zpřísňování  spjatost s USA (voda, eng., normy, lokalita)

 možnost certifikace částí budov  

Společnost Skanska se z krátkodobého hlediska zaměřuje na LEED, ale nebrání se v budoucnu své stanovisko změnit. Je správné, že z hlediska své velikosti se chová zodpovědně a podporou certifikace k tomu motivuje i své dodavatele.

Jako demonstrace jejího snažení slouží 32. patro nejslavnějšího newyorského mrakodrapu Empire State Building. Skanska ho kompletně rekonstruovala a nastěhovala sem své kanceláře. Když to uviděl majitel budovy, začal jednat o rekonstrukci celého mrakodrapu. Jednalo by se o investici 20 miliónů USD, 38% snížení spotřeby energie a navrácení investice za pouhých pět let. Dopomohlo by k tomu i snížení spotřeby vody, kterou lze omezit bateriemi s fotobuňkami, použitím pisoárů (které v Americe není tak běžné jako v Evropě) a snížení průtoku při splachování.

Citace pana Matouška nakonec: „Riziko je, že se z toho stane byznys. 2 mil. kancelářských ploch budov typu A (moderních budov), a další milióny starších budov, které bude potřeba v delším časovém měřítku opustit.“

Přednášku lze stáhnout ZDE

Petr Vogel z CzGBC:

Certifikace je důležitá, ale není samospásná. Proto vznikla Česká rada pro šetrné budovy, aby celý proces korigovala, bořila mýty, nedůvěru, nedostatečnou komunikaci mezi profesemi apod. Definici šetrné budovy splňuje šetrnost k financím, energetickým a materiálovým zdrojům, ochrana životního prostředí a lidského zdraví. Za nejrozšířenější certifikátory CzGBC považuje BREEAM, který už celosvětově certifikoval 185 000 projektů a v Německu je číslo 1.

Cílem CzGBC je faktická, rovnocenná, transparentní diskuze nad jednotlivými systémy, aby se co nejobjektivněji odkryly plusy a minusy pro Českou republiku. Poté bude Česká rada podporovat jeden certifikát, a to ve vývoji, školení a šíření.

Citace pana Vogela na konec: „Evropská unie vidí snížení energií strategicky, ale nevnímá tolik souvislosti. V ČR je znatelný posun od RD a bytových domů k administrativním a obchodním budovám. V Americe jsou ve všech ohledech velmi nešetrní, proto je poměrně jednoduché získat certifkaci LEED.“

Přednášku lze stáhnout ZDE

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři