beton v architektuře

stránka

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Beton TKS 3|08 Sanace panelových domů

17. července 2008 | redakce

Třetí číslo časopisu Beton TKS je již tradičně věnováno sanacím, v letošním roce převážně sanacím panelových domů. více >>

Národní technická knihovna

29. dubna 2008 | uveden v clánku

Objekt Národní technické knihovny využívá moderní technologie. Velkorozponové stropy nadzemních podlaží jsou předepnuty. Systém chlazení a topení je integrován do betonové konstrukce stropů. V celé budově jsou navrženy betonové konstrukce v kvalitě pohledového betonu. Národní technická knihovna (NTK) vyrůstá v Praze 6 mezi ulicemi Thákurova a Studentská, poblíž ulice Technická u Flemingova náměstí. více >>

Budovy ředitelství městské autobusové společnosti v Madridu

26. února 2008 | uveden v clánku

Článek popisuje dvě konstrukčně výjimečné budovy, při jejichž výstavbě byl použit stavební postup typický pro stavbu mostů. Záměrem bylo obohatit dobrou architekturu stavebním inženýrstvím nejvyšší úrovně. více >>

Nové spojení Praha hl.n., Masarykovo n., Libeň, Vysočany...

18. února 2008 | uveden v clánku

Estakáda Masarykovo nádraží je součástí stavby Nové spojení. Nosná konstrukce mostu je předpjatý komůrkový nosník a je tvořena kombinací prefabrikovaných prvků a monolitického betonu. V příspěvku je popis výstavby nosné konstrukce, skruže, použitého beton, technologie betonáže a sledování konstrukce během realizace. více >>

Beton TKS 3|2007 - Sanace

14. června 2007 | redakce

3. číslo časopisu BETON TKS 2007 věnované sanacím vychází každoročně po sympoziu Sanace pořádaném Sdružením pro sanace betonových konstrukcí (SSBK) v Brně a tématicky navazuje na jeho program (str. 63). Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc., výkonný ředitel SSBK, v úvodníku připomíná výročí 15 let od jeho založení (str. 2). Sanací vnějších i vnitřních povrchů železobetonového předpjatého mostu, která proběhla v roce 2006, se zabývá příspěvek Rekonstrukce mostu Pavla Wonky v Pardubicích (str. 12). více >>

Využití betonu při výstavbě aquaparků

5. října 2006 | Bohumil Štastný

Beton je při výstavbě bazénových konstrukcí vyhledávaným materiálem. Vyžaduje však důsledné dodržování základních technologických postupů, abychom dosáhli jeho kladných vlastností. více >>

PODOLSKÁ VODÁRNA | STAVBA DVACÁTÉHO STOLETÍ

13. dubna 2006 | Klára Pucerová

Mezi nejzajímavější díla architekta a později také rektora ČVUT Antonína Engela, známého především svým projektem Vítězného náměstí v Dejvicích, rozhodně patří podolská vodárna. Tato stavba patřila od konce dvacátých let mezi naše největší železobetonové stavby. více >>

Sanace železobetonových konstrukcí

31. března 2006 | Ivan Hála

Dnešní doba je charakteristická množstvím sofistikovaných technologií, postupů a materiálů ve všech odvětvích. Nejinak je tomu i ve stavebnictví. Postupně se všechny technologie a materiály zdokonalují a tím logicky stoupají i nároky na vzdělávání stavitelů a stavebních profesionálů. více >>

Rekonstrukce divadla La Scala v Miláně

30. března 2006 | uveden v clánku

Architektonická renovace milánské La Scaly, jejímž autorem je švýcarský architekt Mário Botta, zahrnovala stavební a technické úpravy, rozšíření plochy určené pro služby a strojní vybavení zákulisí a provaziště. Součástí projektu byla též změna přilehlé budovy bývalé banky. více >>

Samozhutnitelný beton rozšiřuje možnosti
betonových konstrukcí i architektury

29. března 2006 | uveden v clánku

Samozhutnitelný beton je vysoce tekutý beton, který má schopnost se samovolně roztékat do vzdáleností větších než 10 metrů a přesto je vysoce stabilní. Jeho hlavní výhoda proto spočívá v tom, že se při ukládání do bednění na stavbě nemusí zhutňovat. V oblasti betonových konstrukcí se proto díky hustějšímu vyztužení mohou navrhovat jednak čím dál subtilnější konstrukční prvky a na druhé straně i masivní konstrukce, které odolávají většímu zatížení. Samozhutnitelný beton je však nejen výborný konstrukční materiál, ale svými vlastnostmi je velice vhodný pro architektonické ztvárnění konstrukcí z pohledového betonu. více >>

WIEL ARETS

28. března 2006 | Katerina Jakobcová

Nizozemský architekt světového formátu Wiel Arets se narodil v roce 1955 v Heerlenu. Odborné vzdělání získal na technické univerzitě v Eindhovenu, kde ukončil studium v roce 1983. Následujícího roku založil v Heerlenu svůj vlastní ateliér IR Wiel Arets Architect & Associates, v roce 1996 se ateliér přestěhoval do Maastrichtu. V letech 1986 až 1989 Arets vyučoval na fakultách architektury v Amsterdamu a Rotterdamu. více >>

LIBEŇSKÝ MRAKODRAP | AUTOMOBILKA PRAGA

23. března 2006 | Petr Vorlík

Automobilka Praga v Praze Libni, ve své době jedna z největších továrních budov u nás, byla přistavěna ke starším průmyslovým halám První českomoravské továrny na stroje v letech 1917 - 1918 podle projektu Stanislava Bechyně. Pětipodlažní podsklepený objekt s mansardovým podkrovím byl dispozičně řešen velice pragmaticky ve tvaru širokého U - střední halová část měla volný půdorys, krátká boční křídla obsahovala vertikální komunikace a zázemí. více >>

Beton se dobře nosí

22. března 2006 | redakce

Po 25 letech navrhování šperků a uměleckých předmětů z tradičních materiálů uvažoval Andrew Goss, umělec a šperkař, co je vlastně ve šperkařství ceněné, zda jsou to drahé kovy a kameny, nebo nápad, invence. Rozhodl se pro materiál z opačné strany spektra – beton. více >>

CEMENTOVÁ LITÁ PĚNA

20. března 2006 | uveden v clánku

Rostoucí výstavba moderních bytových, administrativních budov a obchodně-společenských center klade zvýšené požadavky na kvalitu a rychlost provedení velkých podlahových ploch. Dosavadní způsob řešení pokládkou betonových potěrů a různých tepelně – izolačních vrstev je náročný jak na čas, tak i kvalitu zpracování . Moderním a stále více rozšířeným řešením je využití cementových litých pěn (některými výrobci nepřesně nazývanými „pěnobeton“). více >>

REM KOOLHAAS

17. března 2006 | uveden v clánku

Rem Koolhaas se narodil roku 1944 v Rotterdamu. Část dětství prožil v Indonésii (1952 až 1956). Ještě před studiem architektury na Architectural Association v Londýně působil v Amsterodamu jako autor scénářů a redaktor listu Haagse Post. více >>

stránka