Máme koupit starý dům?
Manželé s dvěma dětmi si chtěli postavit nový, anebo koupit starší domek na venkově. Z nabízených volných pozemků je nezaujal žádný, zato je oslovilo prostředí starší zástavby, kde je na prodej domek z padesátých let.
EARCH.CZ , 17. 8. 2005
Vážená redakce,obracíme se na Vás s prosbou o radu před zakoupením rodinného domku z roku 1956. Projekt přestavby bychom si nechali zpracovat od architekta až po podepsání kupní smlouvy, teď si ale nedokážeme představit, zda nám dispozice bude vyhovovat, jestli se starý dům dokáže přizpůsobit našemu životu.Ve Vašem časopise jsme si přečetli, že právě podle možností dispozičních změn se mají lidé rozhodnout pro přestavbu, aby vynaložené investice nebyly zbytečné. Kdyby bylo možné nás zařadit do Vaší rubriky „Služba čtenářům“, byli bychom moc rádi, určitě by nám to pomohlo vytvořit si alespoň rámcovou představu o možné přestavbě.Máme dvě děti (13 a 1 rok), takže bychom chtěli v patře ložnici a dva dětské pokoje, v přízemí spojenou kuchyň s obývacím pokojem a případně pracovnu, která by se mohla využívat také pro spaní návštěv (máme koupené nafukovací dvojlůžko, takže by v pracovně nemusela být postel). Za domem je velká zahrada, ale není propojená s obývacím pokojem, to nás docela mrzí. Do domu se vchází z ulice přes verandu, z opačné strany je k domu přilepená garáž, kterou bychom v nejnutnějším případě mohli zbourat, ale možná by se využila nejen pro auto, ale také jako dílna. Zahrada je na východ, ulice na západ, veranda k jihu.Také nevíme, jestli se do podkroví vejde druhá koupelna, ta v přízemí by pak sloužila jen pro hosty. Podkroví má rovné stropy, zkosená část se zatím využívá jako půdičky. Ty nepotřebujeme, raději chceme celé podkroví dobře zateplit a využít pro pokoje celý prostor.Nechceme dům přestavovat „od základů“, protože je v dobrém stavu, suchý (i ve sklepě) a má poměrně nové ústřední topení s plynovým kotlem, ale plánujeme zateplení, nová okna, nové podlahy, nebráníme se ani přestavění příček. Chceme zachovat tvar domu kvůli okolí, ale bylo by příjemné dodat mu trochu modernější podobu, když už se zateplením musíme dělat nové omítky nebo obklady, taky okna mohou mít jiný tvar. Nechtěli bychom ale do přestavby dávat příliš mnoho peněz, dáme přednost skromnějšímu řešení.Zasíláme výkresy a několik fotografií pro lepší představu.Děkujeme a přejeme, aby Váš časopis přinášel i ostatním tolik ponaučení jako nám.Alena a Jan B.Proč bych dům koupilaNež jsem začala přemýšlet nad možnými změnami, s manželským párem jsem se sešla, abych si doplnila informace. Ukázali mi fotografie domu a také půdorysy dalšího, zcela nového typového domu, o kterém uvažovali jako o náhradní možnosti. Přestože nový dům poskytoval dostatečné množství pokojů a byl okamžitě k nastěhování, jeho úroveň byla ve všech směrech silně podprůměrná. Špatné dispoziční řešení komplikovalo provoz, zcela chyběly úložné prostory, ve vstupní části se dva lidé najednou nemohli ani svléknout z kabátů, natož aby se v nich daly zřídit vestavěné skříně. V koupelně se „rádobyarchitekt“ předváděl, takže na koso postavený sprchový kout špičkou vylezl z místnosti a zcela znemožnil v sousední šatně umístit jakoukoliv skříň. Maličká zahrádka pro bydlení většinou stačí, ovšem když je vhodně orientovaná. V tomto případě byla s obytným prostorem propojená jen úzká část, do které by si rodina ani nezasedla k venkovnímu stolování; sousedé by jim z několika málo metrů viděli nejen do talíře, ale okny také přímo do obývacího pokoje. Ani nákladnou přestavbou by tu nevzniklo smysluplné bydlení.Starý dům z roku 1956 má svoje „mouchy“, ale řešení prozrazuje ještě starou předválečnou školu, není špatné a má svoji logiku. Pro dnešní život se musí trochu přizpůsobit, ale dispozice to umožní. Komplikované jsou vztahy se zahradou, protože v době stavby se život rodiny řídil jinými zvyklostmi, zahrada mívala spíš hospodářský charakter (nebyl důvod ji propojovat s bydlením). Užitná hodnota tohoto domu je však nesrovnatelně vyšší než v předchozím případě. Po přestavbě by mohl – také s přihlédnutím k okolí a zahradě – velmi dobře plnit svou funkci pro současný život rodiny. Představa nového pojetíK optimální přestavbě dispozice bych mohla dospět jedině po mnoha konzultacích s rodinou, naznačila jsem tedy jen základní možnosti, aby si manželé udělali představu o velikosti a provozních vztazích příštího bydlení. Pro rozhodování před zakoupením by to mělo stačit, definitivní řešení už ponechám na vybraném architektovi. Ani úpravou fasády jsem se nezabývala nijak důsledně, jenom jsem do původního plánu zakreslila názor na možnou „modernizující“ úpravu na základě současné podoby domu. Při zachování tvaru se šikmou střechou a poloze i proporcí oken bych zvolila prvky, které potlačí historizující tvarosloví (jež neodpovídá ani úrovni doby předválečné) a posunou dům blíže k současnému pojetí staveb. Pro zateplení domu mi připadá vhodný provětrávaný systém, při kterém se nemusí odstraňovat původní omítka (ušetří se za práci řemeslníků), dodatečná izolace spolu s nosným rastrem vytvoří podklad pro obklad odsazený od fasády vzduchovou mezerou. Prkna kladená „na peření“ odolávají lépe dešti, dřevěný obklad překryje všechny dekory na fasádě a navíc se zvětšením hmoty obvodových zdí zmírní přesah střechy, který působí archaicky či „chalupářsky“. U doplňující přístavby verandy bych dala přednost rovné střeše (nebo bych jí alespoň předsadila rovně zakončenou stěnu) a při vstupu by se mohlo zvětšit okno, aby se proporčně přizpůsobilo oknům domu. Větší prosklení také zdůrazní funkci verandy (je obdobou zimní zahrady). Na opačné straně domu může hmotu verandy kompozičně vyrovnávat dřevěná pohledová zábrana, chránící soukromí zahrady. Prkna nemusí být na sraz, ale s mezerami, aby se stěna odlehčila, jen jako podpůrná konstrukce pro pnoucí zeleň. V případě, že se tu zachová přístavba garáže s rovnou střechou, by stavba pohledové zábrany ztratila smysl, samotná garáž už zahradu chrání.Okna původně členěná jako třídílná budou při své téměř čtvercové proporci vypadat přirozeněji i „současněji“ s dělením na dvě křídla. Při výměně starých oken za nová bych doporučila dřevěná eurookna s izolačním zasklením, naprosto nejlepším řešením - i když dražším - by bylo dodržení původní špaletové konstrukce, ovšem v současném provedení s vnějším dvojsklem a vnitřním jednoduchým zasklením. Taková okna vyhovují nejnáročnějším tepelně technickým i akustickým požadavkům, v tomto případě by ještě pohledově vyrovnala zbytnění zdi zateplením, a to jak ze strany vnější, tak i z interiéru. Při jednoduché konstrukci oken totiž zůstanou okenní otvory příliš hluboké. Současně s novými okny je nutné uvažovat také o způsobu řízeného větrání (například větrání s rekuperací nebo klimatizace), jinak těsná okna bez možnosti stálého dostatečného větrání vyvolají zdravotní potíže a vznik plísní. Úsporné řešeníPrvní tři půdorysné varianty ukazují, v jakém pojetí je možné rozčlenit přízemí, aniž by se výrazně zasáhlo do struktury dispozice. Vybourání příčky mezi kuchyní a původní ložnicí dává možnost prostor otevřít a propojit, posunutí příčky mezi halou a dřívějším obývacím pokojem dovolí začlenit při vstupu velké úložné skříně. Zbývající prostory zůstaly beze změny, jen by se mohla nepatrně posunout příčka mezi WC a koupelnou, aby se k toaletě vešlo také malé umyvátko. Minimální stavební zásahy vycházejí z požadavku omezeného finančního limitu. Varianta 1 otevřela všechny tři místnosti do jediného obytného prostoru, nepředpokládá ale zřízení pracovny. Přestože už spojením kuchyně s ložnicí vzniká dost velká plocha na obytný prostor, umístění pracovní části kuchyně komplikují dveře do spižírny a komínová tělesa, nedal by se tu vhodně začlenit jídelní stůl. Jídelna tedy musí zasahovat do prostoru bývalé ložnice a velký obývací pokoj zůstává na místě původního. Další dvě varianty nabízejí možnost „ukrojit“ část obývacího pokoje pro pracovnu. Žádná z těchto úsporných variant ale ještě neřeší propojení obytného prostoru se zahradou, zabývá se jen vnitřními vztahy v dispozici.Z pokoje na zahraduPodívejme se na další fázi - jak napojit bydlení na pobyt venku. Všechny tři předchozí varianty mají jedinou možnost, otevřít obytný prostor do zahrady kuchyní a jídelnou, tedy na severní stranu, kde zahrada není příliš široká a je na ni vidět z ulice. Mohla by se tu vytvořit terasa pro venkovní stolování (chráněná zmíněnou pohledovou clonou ze dřeva), a pokud by se zbourala garáž, z terasy by se po několika schodech scházelo do velké zahrady za domem. Takové řešení nabízí varianta 4, která je posunula ještě o kousek dál, vybourala nevyužité komínové těleso v kuchyni, aby se prostor uvolnil. Obývací pokoj se mohl přesunout na místo bývalé ložnice a dostal se blíž k zahradě, je možné z něj vycházet přímo na venkovní terasu. Na jeho místě může vzniknout velká pracovna s příležitostným přespáváním návštěv. Propojit se zahradou se může také jižní veranda, která sice na obytný prostor nenavazuje, ale určitě bude příjemná pro posezení v jarních či podzimních měsících, kdy venku ještě není dostatečně teplo. Varianta 5 se pouští do větších stavebních úprav v domě, zrušila koupelnu v přízemí (WC se rozšířilo o sprchu pro potřeby návštěv), aby se byt pohledově otevřel do hlavní části zahrady za domem. V tomto případě se nemusí uvažovat ani o zbourání garáže, ve svém výsledku by tedy takové řešení mohlo vyjít levněji než předchozí. Potvrzuje, že komplexnější a odvážnější pohled nakonec nemusí vést k vyšším nákladům.Intimní podkrovíNebylo snadné umístit do podkroví tři ložnice, a ještě navíc koupelnu v návaznosti na vodu a odpad. Přestože jsem počítala se zrušením komínového tělesa a malých půdiček po stranách, vzniklé pokoje není možné seřadit tak, aby jeden z dětských pokojů – v jihozápadním rohu dispozice - byl přístupný z chodby. Musí se do něj procházet přes ložnici rodičů nebo pokoj sourozence. V nejbližší době by to rodině nevadilo, kdyby pokojík malého dítěte navazoval na rodiče, v pozdějších letech by se tam mohlo přesunout starší dítě a procházet přes pokoj mladšího. Je totiž možné, že při velkém věkovém rozdílu sourozenců se starší osamostatní dříve, než nastanou kolize kvůli nedostatečnému soukromí. Případně by se mohlo uvažovat také o vytvoření studentského pokoje v přízemí namísto pracovny rodičů, která by se zřídila v návaznosti na jejich ložnici v patře. O možnost ubytování v soukromí by přišly jen občasné návštěvy, což nepovažuji z hlediska každodenního života rodiny za podstatnou závadu. Ostatně znáte to možná sami: v mladším věku se manželské páry věnují bohatému společenskému životu, ale s přibývajícím věkem večírků a návštěv přátel ubývá, každý uvítá víc klidu.Ing. Arch. Anna RosůlkováPsáno pro časopis Stavíme domov.Moje sestra bydlí v paneláku, kde v osmi sekcích sedmipodlažního bloku žije 177 rodin. Před pár lety začaly probíhat (a ještě neskončily) schůze vlastníků bytů, řeší se plánovaná rekonstrukce celého domu. Návrh byl jednoznačný: zateplení fasády a výměna oken, aby se ušetřilo za vytápění (izolace chrání i v létě před přehříváním bytů), namísto balkonů se silně narušenou konstrukcí se postaví nové lodžie s vlastní nezávislou konstrukcí. Lodžie na západní fasádě by navíc zabránily úpornému vedru, odpolední slunce tu přes celé léto proniká hluboko do místností a ve vyhřátých ložnicích se nedá spát.