Architektura /

Pod našima okny teče vodička..

Na Vltavských březích jsou práce na protipovodňových opatřeních v plném proudu. Radnice si připisuje body, občané se cítí být ochráněni. Jinak tomu není ani v Libni. Mluvíme o občanech hlavního města. Ale co ti ostatní?

Martina Svobodová , 28. 8. 2003

Celá lokalita LIBEŇSKÝCH DOKŮ leží uvnitř záplavového území Vltavy. Všechny oblasti jsou zařazeny do kategorie C s výjimkou nejvýchodnější části, která patří do kategorie B. Současné návrhy předpokládají otevřený odvodňovací kanál s vodními nádržemi pro zadržovací účely napojující nejzápadnější dok libeňského přístavu na dešťový kanál v západní části katastrálního území Karlín. Celá plocha volného území jižně od Libeňského mostu je určena k protipovodňovým opatřením. Má se snížit o 2 až 3,5 metru kvůli zvýšení záchytné kapacity. Tyto návrhy by se měly realizovat do roku 2010.V současné době se diskutuje o návrzích na protipovodňová opatření podél západní a severní hranice Libeňských doků. Patří mezi ně protipovodňová stěna o výšce 0,5 až 1 m, nábřeží o výšce 0,5 až 2 m, úpravy jezu, stěna o výšce 5 m táhnoucí se od jezu k potoku Rokytka, povodňové výpusti napříč řekou, potrubí vedoucí do přístavního bazénu a stěn na severním nábřeží o výšce 3,5 m. Podle předběžné studie musí být všechny navrhované obytné budovy odolné proti záplavám do výšky 0,60 m nad úroveň vysoké vody, tj. 188,55 m.n.m.Tolik z tiskové zprávy skupiny IP8. Jistě si každý umí představit kolik takováto opatření daňové poplatníky stála. Jak účelně bylo s těmito prostředky vynaloženo, to je otázka. Pokud si myslíme, že jediným cílem daňových poplatníků je pořádně umýt své sousedy na dolním toku Vltavy a v Německu, přitom nesmočit ani prst a vesele se jim potom smát. Nebo možná čeští zemědělci mají v plánu přejít na hospodářství takového egyptského typu, jednou do roka se řeka rozlije do vyprahlého kraje a na čas jej zúrodní. Pak jsou jejich prostředky v těch nejlepších rukách. Ale co když ani český národ není tolik zlomyslný ani vynalézavý? Nebylo by potom lepší, přemýšlet nad tím, jak povodni vůbec zabránit? Žijeme na západě a tak tedy léčíme západní medicínou. Léčíme důsledek – povodeň. Nebylo by lepší, léčit příčinu? Pomoci krajině tak, aby mohla vodu vsáknout, pomoci retenční schopnosti krajiny. Nemalé prostředky investované do budování dalších betonových hrází by mohli putovat jinam. Do lesů a na louky, které v letošním létě naopak vysychají na trout.Nemají zásobu vody. Všechna ta spousta vody přes ně přetekla a jen tak málo jí zůstalo. Po povodních jsme o obnovování retenčních schopností krajiny slýchali i v televizi. Jenže práce na jejím obnovení je pramálo lidem na očích, betonové bloky na nábřežích jsou dobře viditelné a body u voličů utěšeně stoupají.Přibývá i důmyslných zařízení na obranu metra, památek i nových budov. Jak to ale bude vypadat v případě, že stoletá voda přijde skutečně až za sto let? Bude si ještě někdo pamatovat jak tato opatření fungují nebo to dopadne tak, jako v případě Pražského metra, kdy miliardové investice do Ochranného systému metra byly vlastně k ničemu, protože už nebyl nikdo, kdo by si pamatoval, jak správně tento systém má fungovat a kdy a kdo jej má zaktivovat?Přitom příroda, kdyby jí do toho pán větru a deště nemluvil, si umí dobře poradit sama. Možná by bylo lepší hledat řešení u ní a ne finančních mocipánů, kteří potřebují získat přízeň občanovu.

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři