Tak trochu jiná Vila Tugendhat

Zdánlivý klid a mír obklopující dům v sobě skrývá dokonalý mechanismus, který zajišťuje pohodu a unikátní pocit čišící ze stavby. Dokonalost detailu se prolíná od nejmenšího detailu kování v salónu po poslední nýt na sloupu v kotelně.Když Ludwig Mies van der Rohe váhal nad tím, zda se do projektu stavby vůbec pustit, jedním

z důležitých faktorů jeho rozhodování byla jeho nedůvěra v české řemeslníky. Teprve když se osobně přesvědčil o jejich schopnostech, přistoupil k projektování. Nakonec většina stavebních i technických prvků stavby pochází z českých rukou. Pouze přístroje vzduchotechniky byly dovezeny z Německa.Skeletová stavba stojící na ocelových pilířích křížového průřezu je známá onyxovou stěnou, která v průběhu zimy září rudým světlem slunečních paprsků, které v zimním období dopadají pod malým úhlem. Je známá luxusními materiály knihoven, makarský eben a zebrano dnes přidávají vrásky restaurátorům, kteří se marně snaží nalézt náhradu pro poškozené kusy.Mezi luxusními knihovnami se skrývá luxus nenápadný, o to dokonalejší. V podlahách již před více než sedmdesáti pěti lety zabudoval Mies van der Rohe elektrická vedení a podlahové zásuvky, skryté před zraky obyvatel. Ve stejných podlahách nalezneme výústky horkovzdušného vytápění.I když termín horkovzdušné vytápění by pro dokonalý systém klimatizace mohlo být označení téměř urážlivé. Vzduch byl v zimě ohříván a v létě chlazen. Kromě ohřívání byl v zimním období pročišťován přes olejový filtr a filtr z dřevěných hoblin, které do něj dodávali příjemné aroma útulnosti. V létě byl vzduch proháněn studenou vodou a přes minerály z mořského dna, které jej narozdíl od dřevěných hoblin osvěžovali.Systém nebyl v provozu celou dobu, jak jsme zvyklí u dnešních klimatizačních systémů, ale byl spouštěn jen v případě, kdy bylo potřeba vzduch v místnostech obměnit.

Celá výměna vzduchu ve všech místnostech pak nezabrala více než dvacet minut.V letním období obyvatelům domu pak kromě klimatizačního systému sloužily také obrovské stahovatelné skleněné tabule v hlavním obytném prostoru. Tabule o rozměrech 3 x 6 metrů bylo možné pomocí elektromotorů zatáhnout každou do zvláštní kapsy v podlaze. Samozřejmě bylo myšleno i na případ, kdy by došlo k výpadku proudu.

Pro ten byly tabule opatřeny navíc ručním ovládáním. Aby se tabule v období zimního vytápění neorosovali, byla jim představena zvláštní topná tělesa. Další doplněk prosklení tvoří kovové zábradlí. To bylo instalováno až dodatečně, když se ukázalo, že specielně leštěné výplně prosklení působí tak transparentně, že hrozí nebezpečí pádu v případě, že jsou ve stažené poloze.Je až s podivem, kolik z technických dokonalostí je zachováno ve funkční podobě i přes pohnutý osud celého domu. Narozdíl od světoznámých prvků interiéru, z kterých dnes máme jen torzo čekající na blízkou rekonstrukci, je možné je obdivovat v jejich původní dokonalosti.Vila byla v roce 2001 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO nejen díky dokonalosti architektury jako celku, ale jistě také díky bohatosti dochovaného technického vybavení. V současné době je stále možné vilu navštívit, ale brzy bude pro veřejnost uzavřena a podrobena důkladné renovaci, která by jí měla navrátit její původní podobu ze 30. let 20. století.Důkazy o tom, že renovace této památky je již delší dobu více než aktuální otázkou přináší časopis Stavební fórum Stavební fórum.