Vila Escargot

Jak vměstnat vhodně mezi stěny prostor pro lidi? Začal jsem si naléhavěji uvědomovat tuto otázku, když jsem navrhoval budovu v prostředí obklopeném přírodou, než když šlo o objekt v obytné čtvrti. Proto jsem už od první návštěvy stavební parcely věděl, že budova jako taková by měla působit masivně a nezávisle.

Stavební parcela leží asi 200 metrů od pobřeží a je umístěna na kopci. V zadní části parcely je útes porostlý stromy, z přední části je na obzoru vidět Tokijský záliv. Projekt domu, který byl uvažován jako pohodlné místo pro trávení víkendů, byl vypracován s ohledem na okolní přírodní podmínky, i s ohledem na rozlehlý pozemek, jehož mělo být patřičně využito. Klient si také přál, aby i z druhého podlaží domu bylo vidět na moře a aby v domě bylo místo, které by umožňovalo orámovaný pohled na oblohu. Bylo tedy třeba počítat s vyšší konstrukcí.

Po vstupu do vstupního prostoru podél trojúhelníkové postranní stěny je výhled ven přechodně znemožněn a lidé se ocitnou ve vygradovaném světle. Do druhého podlaží stoupá skořepinová konstrukce a v prostoru je také umístěná koupelna ve tvaru půlkruhu. Cestou za světlem vzhůru vnímáte kontrast materiálů a před vámi se otevírá široký výhled na oceán. Když vstoupíte do obývacího pokoje, výhled je ještě komplexnější, a sice ve svislém směru vůči nebi. Po prostoru s vysokým, orámovaným pohledem, se výhled znovu hmatatelně zúží, a znovu se ocitáme za oblastí, kde je umístěná koupelna. Jednotlivé interiéry jsou na sebe napojeny, jako by byly melodiemi s cílem dosáhnout maximální harmonie.

A aby byla ještě zdůrazněna kontinuita povrchů, není konstrukce zevnitř přiznaná, a interiér je tvořený překližkovými deskami. Byl jsem přesvědčený, že použití těchto materiálů ještě vyzdvihne prostorové uspořádání tohoto objektu. Výsledkem je pak tvar,který připomíná šroubovicovou lasturu položenou na zemi.