EARCH.TV: Hvězdy české architektury debatovaly o školství, výuce i o dnešních studentech

Pondělí, 20. Únor 2017 - 9:01
| Napsal: | Zdroj: Architekti.cz

EARCH.TV přináší první část videozáznamu diskuze pořádané v rámci projektu Architekti.cz, která proběhla v Brně na sklonku roku 2015 a které se zúčastnila taková jména architektury, jako jsou Ivan Ruller, Alena Šrámková a David Vávra nebo jejich mladší kolegové Szymon Rozwałka, Luka Križek a Pavel Nalezený. První část debaty se zaměřila na roli autorit ve vzdělávání, dnešní studenty a vysoké školy architektury v České republice.

Fotoalbum: 

Vzory a autority

Hned první otázka od moderátora Jaroslava Sládečka rozpoutala vášnivou debatu. Rozpomínání na školní léta, kdy celorepublikově známí architekti chodili do školy, byla plná historických kontextů. Ivana Rullera například učily hned po válce v nově vzniklé škole ty největší špičky oboru dané doby (Bohuslav Fuchs, Bedřich Rozehnal, Miloslav Kopřiva či Jaromír Krejcar), přesto se v konkurenci s těmito jmény do architektova života nejvíce zapsal malíř, architekt a – podle slov pana Rullera – taktéž vzácný a ušlechtilý člověk Josef Zeman.

I Alena Šrámková jmenovala jedno ikonické jméno prvorepublikové architektury, dokonce přiznala, že se v jistém smyslu architektovi Vladimíru Karfíkovi podobá. Architekt David Vávra (alergický na slovo „šumný“) vtipně a výřečně zdůraznil generační rozdíl, který zapříčinil, že zatímco starší generaci architektů učila velká jména první republiky, jeho učitelé je nabádali ke vstupu do totalitní strany. Zároveň také přiznává, že Aleně Šrámkové napsal báseň, bohužel ji ale nezarecitoval.

Podobně to viděl i architekt Szymon Rozwałka, který svůj vzor našel až po sametové revoluci, když vycestoval do Holandska. Luka Križek přišel pro změnu s úplně odlišnou perspektivou. Prý se snažil chození do školy vyhýbat a radši chodil do barů. Z nich se postupně přesouval do ateliéru, který se spolužáky založil už při škole. Při zpětném pohledu ale vnímá, že mu vzor chybí. Pavel Nalezený uvedl Alenu Šrámkovou, prý proto, že ho naučila nebrat věci příliš vážně. Společně pak zavzpomínali na školní léta.

Jak učit architekturu

Spíše než obecný návod jsme se z diskuze mohli dozvědět, jak architekti vnímají ateliérovou výuku a jakým způsobem je ovlivňují studenti. Ivan Ruller považuje za důležité učit osobní laskavosti. Pedagog má podle jeho názoru studenta vést a rozvíjet jeho talent, který se naučit nedá. Má být také mravním, kulturním a osobním vzorem.

Alena Šrámková zavedla debatu trochu jiným směrem. Vnímá především to, jak moc jsou studenti oproti nim jiní. Jsou prý vzdělanější a mají větší, světovější rozhled. Architekt Vávra zavzpomínal na architektku Šrámkovou jako na svou vyučující a především na svého kolegu architekta Lábuse. Vtipné historky a grimasy do diskuze rázem vnesly jiný rozměr. Ta se nadále ubírala směrem k hodnocení aktuální situace kolem VUT, nechyběly ani postřehy z dalších škol, ať už Fakulty umění a architektury v Liberci nebo FA ČVUT v Praze.