EARCH.TV: Přední čeští architekti diskutovali o tradici v architektuře a boji s památkáři

Pátek, 23. Únor 2018 - 1:58
| Napsal:

Šestice významných českých architektů zastupující starší i tu nejmladší generaci se v rámci série diskuzních večerů Architekti CZ sešla ve Zlíně, aby společně prodiskutovali důležitá témata týkající se současné architektury. David Vávra, Marek Štěpán, Svatopluk Sládeček, Jirka Ressová, Kamil Mrva a Ondřej Chybík se první polovinu diskuze věnovali tématům tradice v architektuře, jejich inspiracím lidovou architekturou i jednání s památkáři a krajináři. EARCH.TV exkluzivně přináší záznam diskuzního večera.

Architekti CZ ve Zlíně, zleva David Vávra, Marek Štěpán a Svatopluk Sládeček © EARCH.TV
Fotoalbum: 

Moderátor a autor knihy rozhovorů nazvané Architekti CZ Jaroslav Sládeček rozdělil zlínské setkání do dvou bloků, ve kterých se hosté věnovali kontrastním tématům: tradici v architektuře a prefabrikaci.

Jako první se ujal slova David Vávra, aby odpověděl na otázku, jak jej v tvorbě ovlivňuje lidová architektura. Vávra sice popřel přímou inspiraci tradiční lidovou architekturou, na druhou stranu ovšem připouští podvědomé ovlivnění, protože si je vědom své konzervativní povahy inklinující k tradicím.

Oproti Vávrovi architekt Marek Štěpán přiznal svůj úzký až intimní vztah k lidové architektuře, která pravděpodobně vyplývá už z jeho dětských zkušeností a zážitků. Z podvědomých inspirací tradiční architekturou vycházel například při projektu přestavby areálu fary u Mikulova. Štěpána podle jeho vlastních slov na lidové architektuře baví promyšlenost, nikoli proporce.

Fara

Svatopluk Sládeček se při odpovědi na lidovou architekturu vyjádřil také k folkloru v architektuře, ke kterému má řadu výhrad. „Lidová architektura ano, folklorní ne. Folklor podezřívám z toho, že útočí na můj sentiment a že mě chce ošálit a dojmout.  Vysloveně folklorní stavby už považuji spíše za prefabrikaci, protože jedna je jako druhá. Lidovou architekturu vidím v kurnících a dřevnících a ty mě oslovují, tam cítím mnohem víc energie, s těmi si rozumím,“ vysvětlil.

Sládeček jedním dechem také varoval před idealizováním venkova. „Jako dítě jsem jezdil na vesnici na samotu a nemá cenu si to malovat na růžovo. Člověk nemůže přehlédnout, jak to tam lidi s prominutím s**e a jak by odtamtud nejraději utekli, protože je tam to stísněné prostředí dusí. Neříkám ale, že všechny a vždycky, ale domy to často odrážejí. Mám radost z provizorních stavbiček, které jsou porůznu jaksi splácané,“ dodal.

Nejmladší host večera, brněnský architekt Ondřej Chybík se ve své tvorbě lidovou architekturou příliš nezabývá. Přesto v jejím duchu ještě při studiích navrhl dům v dříve sudetské obci Heřmanovice vycházející z venkovské typologie stavení. Nedávno se svým kolegou Michalem Krištofem navrhli například vinařství Lahofer, ve kterém také můžeme rozeznat určité prvky lidové architektury.

Mrva

BOJE S PAMÁTKÁŘI A KRAJINÁŘI

Téma tradiční architektury diskutující přirozeně přivedlo na ožehavé názory architektů na památkáře. Marek Štěpán například zmínil svoji příhodu při sporu s památkáři, kvůli kterému se konalo grémium, aby společně prodiskutovali architektův návrh. „Přišel jsem tam, zaklepal jsem a sotva řeknu dobrý den, jeden z památkářů se zvedá a říká naprosto jasně: ‚Nepřípustné!‘,“ vzpomínal se smíchem Štěpán.

Ne všichni ovšem mají s památkáři jen špatné zkušenosti. Na výjimky potvrzující pravidlo upozornil kromě Davida Vávry, Kamila Mrvy a Jitky Ressové také Svatopluk Sládeček, který ovšem rázně kritizoval krajináře. „Mezi krajináři se najdou pěkný magoři, ty nemám rád. Chtějí v CHKO kodifikovanou folklorní architekturu.“

Se Sládečkovým názorem se ztotožnila také Jitka Ressová, která u krajinářů má největší problém s povrchností, protože často prý vyžadují pouze formální prvky architektury, jako je třeba používání štítů nebo předepsaní sklony střech. Následně pak podle architekty vznikají domky, které nemají s původní architekturou nic společného. Podle Ressové je přitom nejdůležitějším prvkem tradiční architektury zasazení domu do terénu.

Architekti CZ

Na své zkušenosti s jednáním s krajináři vzpomínal také Mrva s Vávrou. Podle Mrvy se při dlouhých procesech často nakonec ukáže to, že celý projekt závisí pouze na aktuální náladě té které úřednice a kritizoval také kompetence a vzdělání příslušných lidí, kteří projekty posuzují.

Se svou typickou nadsázkou ovšem debatu na toto téma ukončil věčně pozitivní David Vávra, který se podělil s překvapivým závěrem komise, která posuzovala jeho návrh rozhledny v Krkonoších. Při posuzování projektu mu prý pouze řekli: „Pane architekte, mohl byste být trochu odvážnější“? 

Architekti CZ