Návrh pavilonu pro Slovanskou epopej | soutěžní návrh 10

Pátek, 14. Květen 2010 - 2:00
| Napsal:
Inspirací pro návrh se stala Möbiova páska, jakožto symbol nekonečné smyčky, s jakou si je třeba opakovaně připomínat naši historii a vazbu k našemu původu. Je to způsob, jak z dvojrozměrného proužku papíru přejít o úroveň výš - do trojrozměrného prostoru, do architektonické formy. Hmotou je tedy spirálovitě zatočený, nikdy nekončící pás.

širší vztahy

Lokalitu podstavce bývalého Stalinova pomníku cítím jako bod na spojnici mezi dvěma, pro Prahu, významnými lokalitami. Tou první je historicky významný rostlý veřejný prostor Staroměstského náměstí. Druhou lokalitou je nynější stavba fotbalového stadionu Sparty, kterou, s přihlédnutím ke správnému fungování organismu města, považuji za nevhodnou funkční náplň pro toto místo. Důležitým aspektem, který ovlivnil můj návrh, se tedy stala snaha o přemostění něčeho, co je léty prověřeno a toho, co na svou budoucnost teprve čeká.

Zvýšil jsem průchodnost území mezi úrovní Čechova mostu a Letenskou plání návrhem eskalátorů na jižním svahu.

historické vztahy

Místo, které jsem si vybral pro stavbu pavilonu Slovanské Epopeje je dosud neodmyslitelně spjato s pomníkem z dob socializmu. Socha byla odstraněna, ale její kořeny, které tvoří podstavec stále přetrvávají. Osobně tyto základy nepovažuji ze symbolického hlediska za pevné a navrhuji stávající podstavec odstranit. Mimo jiné i proto, že mi nevyhovuje jeho světlá výška a také zvedá úroveň parku Letné, což považuji za nežádoucí, neboť lidé kvůli tomu musí překonávat ještě větší výškový rozdíl.

doprava

Předpokládám většinový podíl návštěvníků, kteří se dopraví k pavilonu pěšky nebo pomocí MHD. Doprava v klidu bude řešena kapacitními podzemními garážemi, které jsou budovány pod ulicí Milady Horákové na straně Letenské pláně. Snaha omezit osobní automobilovou dopravu je i z hlediska ohleduplnosti vůči parku, který je centrem rekreace a odpočinku nejen Pražanům z nejbližšího okolí.

dispoziční řešení

Objekt je rozčleněn do dvou podzemních podlaží a třech nadzemních. 2. PP tvoří vstup do galerie, pokladny, zásobovací a skladovací prostory. 1. PP je částečně podzemní podlaží, které je tvořeno kavárnou se zázemím. 1.NP je shromažďovacím a výstupním podlažím. 2.NP a 3.NP jsou mezi sebou propojena spirálou, která v sestupném směru určuje trasu prohlídky Muchových děl. Veškerá podlaží jsou zpřístupněna schodištěm. Bezbariérovost je zajištěna výtahem přes všechna podlaží. Prohlídka vystavovaných děl začíná vstupem přes pokladny v 2. PP, výjezdem pomocí výtahu do nejvyššího podlaží. Poté se sestupuje po spirále až do 2.NP. prohlídka je zakončena výstupem v 1. NP. Před vstupem nebo po dokončení prohlídky je možno využít kavárny v 1. PP.

fasádní systém

Obvodový plášť je tvořen vzájemně kloubově propojenými trojúhelníkovými plochami obvodového pláště na principu japonské skládačky origami. Změnou vzájemných úhlů je v průběhu dne udržováno ideální světelné prostředí v galerii pomocí rozptýleného denního světla vyzařovaného skrze souvrství obvodového pláště. Plášť je ovládám automaticky na základě termálních výkyvů jednotlivých částí pláště a na principu bimetalového pásku. Tím byla dosažena i vnější dynamika stavby, kdy se proměňuje tvar i vzor fasády. Fasáda se snaží evokovat umělecký směr, který pronikl do architektury – kubismus.

Pro velké rozměry obrazů je navržena odnímatelná část střešního pláště, aby bylo možno, pomocí zdvihací techniky, umístit obrazy do galerie. Stejnou cestou by pak byla díla vyjmuta ven za účelem zapůjčení děl jiným galeriím.

instalace obrazů

Obrazy jsou po trase prohlídky rozmístěny v pořadí dle dochovaných plánů Alfonse Muchy.
Jelikož některé obrazy dosahují více než trojnásobné výšky člověka, je navrženo pro dosažení lepších pozorovacích úhlů nadvýšení pochozí podlahy vůči úrovni podlahy obrazu.

         

         

         

Klíčová slova: