Tři dny ve Stockholmu. Architektura mezi ostrovy, nejdelší galerie světa a skvělé gastro
Hledáte ideální město na třídenní výlet, kde stihnete historickou i současnou architekturu, nasát atmosféru přímořského města, skvělé gastro – a přitom se vyhnete davům turistů? Vyrazte do Stockholmu. Redaktorka a studentka architektury Sára Kročková švédskou metropoli navštívila a přináší další článek z volné série Tip na archi-trip.
Sára Kročková , 5. 6. 2025
Stockholm jsem navštívila během Velikonoc, kdy město lehce zpomalilo a všude byl cítit skandinávský klid. Vedle historických čtvrtí tu najdete brutalismu, funkcionalismus i současnou architekturu. A když vás přestane bavit architektura, stačí si udělat pauzu na typickou švédskou „fiku“ (oblíbená společná přestávka, kdy se Švédové na chvíli zastaví, dají si kávu a něco sladkého) a nebo se projet mezi ostrovy na kole.
Československá ambasáda, tým architektů vedený Janem Bočanem, 1972
Svůj archi-trip jsem začala na místě, které je nám, Čechům a Slovákům, velmi blízké. Mezi honosnými reprezentativními rezidencemi se v diplomatické čtvrti Stockholmu ukrývá nečekané architektonické překvapení – československá ambasáda, považovaná za jednu z perel brutalistní architektury ve Stockholmu. Monumentální betonová stavba z dílny českých architektů Bočana, Šrámka, Rothbauera, Náhlíka a Štěpánského, dokončená v roce 1972, působí v této vilové čtvrti jako tichý svědek jiné éry.
Budova není veřejně přístupná – nacházejí se v ní kanceláře, ateliéry a pracovní prostory módního domu Acne Studios. Návštěvník si ale může alespoň z ulice prohlédnout její citlivě obnovenou fasádu a vnímat sílu architektonického gesta, které ani po letech neztratilo na působivosti.
Budova švédské kinematografie, Peter Celsing, 1971
Další zastávkou v této východní části města byl Filmhuset – ikonická budova švédské kinematografie a zároveň výrazný příklad skandinávského brutalismu. Místo, kde se tvoří a uchovává švédská filmová kultura. Stavba z pohledového betonu, navržená architektem Peterem Celsingem dokončená v roce 1971, zaujme strohou fasádou připomínající pevnost. Uvnitř tohoto "chrámu filmu" sídlí Švédský filmový institut. Jsou tu kinosály, archivy i studia.
Přes svůj mohutný a uzavřený výraz skrývá Filmhuset svou přívětivější tvář uvnitř. V přízemí budovy se nachází útulné bistro, kde se můžete zastavit na kávu či čaj. Velká okna bistra směřují k venkovnímu rozlehlému sportovišti. A tak tu můžete v kontrastu se syrovým betonem sledovat dění na hřišti. Právě tahle kombinace – brutalistní architektura, kulturní atmosféra a neformální setkávání u kávy mi trochu navodila atmosféru pražské Nové scény.
Kampus královského technologického institutu (KTH)
Vysokoškolské kampusy mě vždycky přitahovaly, a proto mé další kroky ve Stockholmu vedly právě sem. Jsou to většinou takové ostrovy klidu a koncentrace uprostřed rušných měst. A přesně takovým zážitkem byla návštěva kampusu KTH, největší technické univerzity ve Švédsku. Během Velikonoc kampus opustil běžný ruch studentů. Mezi cihlovými budovami tak panovalo ticho, které podtrhlo klidnou atmosféru tohoto místa.
Červené cihlové budovy švédského architekta Erika Lallersteda z první poloviny dvacátého století se tu mísí s těmi současnými. Jsou rozeseté v mírném svahu a uspořádané kolem nádvoří, která tu vytvářejí příjemné lidské měřítko.
Škola architektury KTH, Tham & Videgård Arkitekter, 2015
Mezi budovami historickými dnes postupně vyrůstají ty moderní. Jedním z nejnovějších architektonických přírůstků kampusu je škola architektury, dokončená v roce 2015 podle návrhu studia Tham & Videgård Arkitekter. Moderní budova se zaoblenou fasádou z cortenu a skla reaguje na okolní materiálový kontext, s čím naopak kontrastuje, je přísnost Lallerstedových okolních budov. Centrálním bodem je světlé atrium, kolem kterého se volně vinou ateliéry, přednáškové sály i knihovna. Pro veřejnost je budova otevřená během výstav studentských prací či veřejných přednášek.
Östermalmská tržnice, Isak Gustaf Clason, Kaspar Salin, 1888
Cestou zpět do centra města doporučuji zastávku v Östermalmské tržnice – elegantní secesní hala patří už od konce 19. století k významným gastronomickým adresám ve Stockholmu. Cihlovou budovu s bohatě členěnou fasádou navrhli švédští architekti Isak Gustaf Clason a Kaspar Salin. Vzdušný dřevěný interiér nabízí trh s potravinami i několik restaurací s tradičními skandinávskými specialitami. Po dni stráveném objevováním architektury bude ideálním místem třeba na švédské masové kuličky.
Kulturní dům Stadsteatern, Peter Celsing, 1971
Přesouváme se do centra Stockholmu, kde na hlavním náměstí Sergels Torg stojí ikonický Kulturhuset Stadsteatern. Prosklený modernistický kulturní dům je stejně jako Filmhuset dílem architekta Petera Celsinga z roku 1974. Je volně přístupný a funguje jako takové „město ve městě“. Nabízí posezení v kavárně, knihovnu, galerii nebo divadlo. Při toulkách jednotlivými patry narazíte nejen na výstavy současného umění, ale i na krásné výhledy z horních pater, odkud se otevírá panorama rušného centra.
Samotné náměstí Sergels Torg, se svou ikonickou černobílou mozaikou, je dynamickým, ale často diskutovaným prostorem. Vzniklo v šedesátých letech jako součást rozsáhlé modernistické přestavby centra Stockholmu, jež si vyžádala demolici velké části historické zástavby. Charakteristické víceúrovňové členění, oddělující pěší provoz od aut, čelí kritice za neintuitivní orientaci a nedostatek lidského měřítka. Situaci nezlepšuje ani výskyt bezdomovectví a drobné kriminality. Přestože se o náměstí často mluví kriticky, mně osobně přišlo spíš jako místo s vlastním rytmem a živou energií.
V posledních letech náměstí prochází proměnou – příkladem je nový komplex budov Sergelhuset od Marge Arkitekter (2021), jež citlivě navazuje na původní zástavbu, ale přináší více otevřenosti a života do parteru. Dialog mezi Celsingovou vizí a současnou architekturou zde krásně ukazuje, jak se Stockholm snaží oživit centrum a propojit minulost se současností.
Obchodní dům Åhléns City, Backström & Reinius Arkitekter AB, 1964
Jen pár kroků od hlavního náměstí Sergels Torg stojí modernistický obchodní dům Åhléns City, kde si může nakoupit každý milovník kosmetiky, módy a skandinávských doplňků. Stavba s výraznou horizontální fasádou byla dokončena v roce 1964 podle návrhu architektů Backström & Reinius a dodnes patří k nejvýraznějším příkladům poválečné komerční architektury ve Švédsku. Minimalistický kvádr působí sebevědomě a nadčasově, stejně jako samotná značka Åhléns, která je v severském kontextu pojmem s dlouholetou historií.
Švédské centrum pro architekturu a design (ArkDes), Rafael Monea, 1998
Stockholm se rozprostírá na několika desítkách ostrovů, které společně tvoří jedinečné městské souostroví (archipelag). Na jednom z těchto ostrovů sídlí i švédské centrum pro architekturu a design neboli ArkDes.
ArkDes je takový stockholmský CAMP. Je to dynamická instituce propojující výstavy, vzdělávání a diskusi o současné architektuře, urbanismu a designu. Samotný objekt, v němž ArkDes sídlí, je kombinací historické budovy a moderní přístavby od španělského architekta Rafaela Monea, dokončené v roce 1998. Minimalistická architektura s čistými liniemi a bílými stěnami vytváří neutrální kulisu pro proměnlivý obsah výstav.
Po prohlídce výstav láká k zastavení i útulná kavárna Café Blom, která je skvělým příkladem typického skandinávského interiéru – jednoduchý, ale promyšlený design, přírodní materiály a barvy.
Přístavba galerie Liljevalchs Konsthall, Wingårdhs Arkitekter, 2021
Na vedlejším ostrově se nachází řada zajímavých muzeí a kulturních institucí, mezi nimiž stojí za pozornost i galerie Liljevalchs Konsthall – první veřejná švédská galerie moderního a současného umění, otevřená už v roce 1916. Původní budovu navrhl architekt Carl Bergsten v jednoduchém, elegantním stylu, který odráží severský smysl pro střídmost a funkčnost.
V roce 2021 byla dokončena přístavba galerie Liljevalchs+, za níž stojí studio Wingårdhs Arkitekter. Nový pavilon s fasádou tvořenou z betonových panelů s plastickým vzorem vzbudil ve Švédsku velkou debatu – někdo ho vnímá jako odvážný příspěvek k moderní architektuře, jiní kritizují jeho syrový výraz v kontextu historického muzejního ostrova.
Stockholmské metro
Pro cestu z centra města doporučuji využít metro. Často je nazýváno „nejdelší galerií světa“. Desítky stanic zdobí umění přímo na stěnách podzemí. Zatímco novější stanice zaujmou surovou skálou, barevnými malbami a uměleckými instalacemi, ty starší okouzlí elegancí klasických materiálů, mramoru nebo mozaik. Každá zastávka má svůj vlastní charakter.
Hřbitov Skogskyrkogården, Gunnar Asplund a Sigurd Lewerentz, počátek 20. století
Na okraji Stockholmu se nachází místo, které byste v sérii tip na archi-trip možná nečekali. Hřbitov Skogskyrkogården je pro svou jedinečnou kombinaci architektury a krajiny zapsán na seznamu UNESCO. Architekti Gunnar Asplund a Sigurd Lewerentz zde vytvořili prostor ticha, kde borový les, kámen a jednoduché stavby splývají v harmonii.
Více k tématu
Avicii Arena, Svante Berg, 1989
Cestu z hřbitova si můžete zpestřit zastávkou u ikonické Avicii Areny, dříve známé jako Globen. Tahle výrazná bílá kupole otevřená v roce 1989 byla svého času největší kupole světa. Dodnes je nepřehlédnutelnou dominantou jižního Stockholmu. Multifunkční hala slouží koncertům, sportovním akcím i kulturním událostem. V roce 2021 byla přejmenována na počest švédského hudebníka Aviciiho a kromě svého futuristického vzhledu dnes nese i symbolický odkaz hudební scény.
Řadové domy „Per Albin Houses“, Paul Hedqvist, 1934
Mojí poslední zastávkou byly řadové domky tzv. Per Albin Houses, které jsou dodnes symbolem švédského přístupu k bydlení a sociální politice. Tyto jednoduché funkcionalistické vznikly ve 30. letech 20. století jako odpověď na tehdejší bytovou krizi a potřebu dostupného, kvalitního bydlení. Své jméno nesou po tehdejším premiérovi Peru Albinu, který stál u zrodu myšlenky "Folkhemmet" – lidového domu, metafory pro švédský sociální stát, kde má každý právo na důstojné bydlení.
Žádná okázalost, jen funkčnost, jednoduchost a prostor pro sousedské soužití. Procházka dlouhou ulicí s bílými fasádami, rovnými střechami a malými opečovanými zahrádkami s hračkami a záhonky, která končí v parku u moře, mi potvrdila, že myšlenka komunitního způsobu života zde stále přirozeně funguje. Viděla jsem sousedy, jak si povídají, rodiny s kočárky a děti, jak si hrají na ulici – žádná utopie, ale skutečně živá, fungující čtvrť, kde se lidé znají, sdílí prostor a cítí se doma.
Praktické tipy:
Doporučené gastro podniky: Crème Filmhuset Bar & Bistro, Östermalmská tržnice, Café Blom v ArkDes, řetězec řemeslných pekáren Fabrique
Další architektura: vědecké centrum Wisdome Stockholm, oblast Hammarby Sjöstad, nábřeží Fredriksdalskajen, Stockholmská veřejná knihovna (uzavřená z důvodu rekonstrukce do roku 2027), obytná věž Reinier de Graaf's, kulturní centrum Färgfabriken
