I.M. Pei a Le Grande Louvre. Jak francouzský prezident prosadil novou ikonu moderní Paříže

Pondělí, 20. Květen 2019 - 0:22
| Napsal:

Bezesporu nejslavnějším projektem významného amerického architekta čínského původu Ieoh Ming Peie, který zemřel minulý týden ve věku 102 let, je jedna z ikon moderní Paříže – skleněná pyramida v Louvru. Projekt od počátku provázela řada bouřlivých diskuzí odborné i laické veřejnosti, jeho realizaci musel nakonec prosadit sám prezident. Neodmyslitelný symbol světově proslulé galerie je zároveň nejvýznačnějším výsledkem francouzského politického programu Opérations d'Architecture et d’Urbanisme na podporu moderní architektury veřejných staveb.

Le Grande Louvre v Paříži, I.M. Pei. Zdroj: Dezeen
Fotoalbum: 

Prezident podporuje moderní architekturu

V roce 2007 se český prezident Václav Klaus toužil připoutat k bagru, aby vlastním tělem zabránil vzniku moderní architektury reprezentované budovou Národní knihovny. Ve Francii 80. let se oproti tomu tehdejší prezident François Mitterrand osobně zasadil o zásadní modernizaci státních institucí, která měla zdůraznit význam země v oblasti kultury, politiky i hospodářství. Mitterrand přitom pro tento účel inicioval zvláštní program oficiálně nazvaný Velké architektonické a urbanistické operace (přezdívaný také jako Velké projekty Françoise Mitterranda).

V rámci této subvence došlo ke vzniku nové Paříže, kterou reprezentují projekty, jako jsou nová ústřední budova Národní knihovny (v architektonické soutěži vyhrál Francouz Dominique Perrault), největší francouzský park Parc de la Villette (navržený francouzským architektem švýcarského původu Bernardem Tschumim na základě architektonické soutěže) nebo vstupní brána do moderní čtvrti La Défense zvaná Velký oblouk (podle návrhu Dána Johana Otto van Spreckelsena, opět samozřejmě na základě architektonické soutěže). Nutno dodat že prezidentská podpora kvalitní architektury má ve Francii tradici již od dob prvního poválečného prezidenta Charlese de Gaulla a pokračovali v ní bez výjimky všichni jeho nástupci.

Veřejnost proti

Záměr rekonstrukce muzea Louvre deklaroval François Mitterand ihned od svého zvolení 1981. Francouzského prezidenta tehdy zcela uchvátila budova východního křídla washingtonské Národní galerie umění, kterou tři roky před jeho zvolením dokončil čínsko-americký architekt I.M. Pei. Mitterrand se proto rozhodl, že napřímo a (výjimečně) bez architektonické soutěže projekt zadá právě Peiovi, který se již tou dobou mohl pyšnit světovým renomé. 

Po čtyřech měsících od dohody s francouzským prezidentem předložil Pei svůj odvážný návrh symbolizující především obří skleněná pyramida umístěná na nádvoří muzea. Mitterrand byl s nápadem slavného architekta spokojen – jiný názor ovšem měla na tento projekt veřejnost. Celých 70 procent Francouzů s návrhem nesouhlasilo. Proti byl dokonce i tehdejší starosta a budoucí prezident Francie Jacques Chirac. Toho přesvědčila až maketa postavená na místě v měřítku 1:1 a příslib vybudování podzemního parkoviště pro autobusy s turisty, které do té doby neustavičně blokovaly nábřeží Seiny. Záměr vzbuzoval kontroverze také v tom, že Pei se měl stát prvním zahraničním architektem, který se podepíše na úpravách Louvru. 

I přes politickou podporu ale nebyla pozice čínsko-amerického architekta v národně smýšlející Francii 80. let vůbec jednoduchá. Panovalo v ní totiž všeobecné přesvědčení, že veřejné státní instituce by měly vznikat na rýsovacích prknech domácích architektů.

Realizace dominanty

Samotná realizaci projektu s názvem Le Grande Louvre můžeme rozdělit celkem do tří etap. V té první z let 1983-89 bylo nejdříve nutné naplánovat přemístění ministerstva financí, které do té doby sídlilo v severním křídle muzea. Následně pak došlo na Napoleonově nádvoří v srci celého areálu k vybudování samotné dominanty celého projektu – skleněné pyramidy o výšce 20 metrů a straně své půdorysné stopy o délce 35 metrů. Samotná pyramida přitom slouží pouze jako zastřešení vstupu do jednotlivých křídel muzea, kavárny nebo knihkupectví. Jde přitom pravděpodobně o první použití dnes už běžného konceptu, kdy je historická budova zasvěcena pouze expozičním účelům a nově vyžadované funkce pak obsahuje nový prostor. Výška pyramidy nicméně nepřesahuje výšku hlavní budovy a celý historický komplex si tak zachovává svoji původní celistvost.

Pyramida byla dokončena roku 1989 a její slavnostní otevření proběhlo při příležitosti 200letého výročí Velké francouzské revoluce. Celý komplex Le Grande Louvre se pak otevřel o čtyři roky později, a to symbolicky u výročí 200 let od založení samotného muzea Louvre. Díky 72 tisícům metrů čtverečních expoziční plochy se instituce rázem stala třetím největším muzeem na světě. Vzhledem k extrémní návštěvnické vytíženosti přestalo být foyer svými dimenzemi adekvátním prostorem pro vstup, a tak se vedení muzea společně se státem dohodlo na třetí fázi, kterou představovalo zklidnění prostoru pod skleněnou pyramidou a úpravách pro nový vstup do Napoleonovy haly – to vše nicméně stále ve spolupráci se studiem autora původního návrhu I.M. Peie.

Klíčová slova: