Kuchyň Vladimíra Polívky kombinuje vliv Provance s devadesátkovou odvahou i současný design
Herec Vladimír Polívka miluje vaření. V domě svého dětství nedaleko Brna proto zrekonstruoval kuchyni, která v sobě nese provensálský půvab i chytrá řešení pro každodenní provoz. V rozhovoru mluví o vztahu k designu, lásce k vaření a o tom, proč je pro něj kuchyň srdcem jeho domova.
Jaký je váš dům?
Můj dům se nachází na Moravě nedaleko Brna. Strávil jsem v něm velkou část svého dětství, protože v Brně jsem chodil do školy. Ten dům mám od srdce rád a starám se o něj jak nejlépe umím. Má velmi specifický styl, je v něm cítit kus Provance odkud pochází moje máma, zároveň jakási odvaha devadesátek. Po domě jsou odkazy minulosti a já se snažím každý rok zachovat tenhle odkaz, a zároveň opravovat, měnit, inspirovat. Je tam velmi živo, máme velkou rodinu, táta žije pár minut chůze z kopce dolů, a vítáme pořád přátele i s jejich rodinami. Je úžasné zlepšovat to, co už je, staví se hodně, a já mám k rekonstrukci toho domu silný vztah, mám rád když jsou věci v pohybu.
Proč jste se rozhodl pro rekonstrukci zrovna kuchyně?
Kuchyně je srdce domu. Zní to jako klišé, ale je to pravda. Je jako šťastná žena - dá vám přesně to, co čekáte, ale musíte se starat. Na naší kuchyni miluju ten vliv Provance. Když jsme jeli za mojí rodinou do Marseille, v kuchyni bylo vždycky živo, spousta lidí, holky klevetily, děti pojídaly a napájely se… Je to místo, kde musí být zkrátka jakási energie, a proto musí být kuchyň funkční, ideálně by měla být i krásná. To, co jsme postavili, je pro toho, kdo se vařením baví.
Je právě kuchyně místem, kde trávíte nejvíce času?
Rád bych řekl že ano, ale není to tak. Naše kuchyně je první vjem, který zachytíte, když přijdete do domu. Tím spíš v ní tráví čas naprostá většina lidí, kteří do domu přijdou. Já ani tak ne, ale projdeme jí všichni. Mám v kuchyni obrazy, starožitnosti, a kombinuju to s logikou a funkčností. Je tam takový malý průhled, a já miluju tím průhledem pozorovat svoji krásnou Magdičku, jak se při vaření soustředí, aby bylo všechno, jak má být.
Jak dlouho trvala přestavba vaší kuchyně a proč jste se rozhodl pro změnu?
Čekal jsem, že to bude problém, ale s čistým srdcem můžu říct, že díky Honzovi Kubíkovi a jeho firmě CasaGrey to byla vlastně radost. Postavit si kuchyň, kterou jsem si vždycky přál, je můj splněný sen. A kluci udělali úžasnou práci.
Design kuchyně jste si vytvářel sám, či pomocí nějakého architekta?
Já sám, v konzultaci s CasaGrey. Vlastně jsme začali u toho, jaký mám ke kuchyni vztah a okamžitě jsme začali uvažovat, kde jaký spotřebič může být, jak ho do mé mojí romantické představy zařadit tak, aby to kuchyni slušelo. Povedlo se. Je to nádherný.
Měl jste nějaká kritéria, která musí splňovat kuchyňské spotřebiče? Co pro vás bylo ze všeho nejdůležitější?
Elegantní a funkční. Jak říká moje Magdička: Jíme i očima! Stejně tak myslím i vaříme… kdo musí fungovat v kuchyni, tak ví, že to stojí čas a úsilí. Kuchyň by měla být elegantní, chytrá, krásná a funkční, protože v ní trávíme hodně času. Já třeba cítím obrovské uspokojení, když vidím, jak všechno funguje. Věděl jsem, že to spotřebiče, které ve své kuchyni chci mít, musí být elitní. Shodou okolností mi bylo doporučeno právě ASKO, a to byla trefa. Jsem člověk, který si na jednání a osobním přístupu potrpí. To, co jsem dostal, předčilo moje očekávání.
ASKO je skandinávská firma spotřebičů - máte ke Skandinávii vztah?
Z rodokmenu rodiny ze strany mojí maminky jsem vyčetl, že máme kořeny kdesi u francouzských Normanů, takže vztah tam je, ale na dálku.
Více k tématu
Kdy jste o prémiových spotřebičích ASKO slyšel poprvé?
ASKO mi doporučil přímo Honza Kubík, který celou kuchyň postavil společně se svými zaměstnanci. Před každou prací se vždycky bojím, koho si pustím do domu. Prostě přijdou cizí chlapi (smích) - jsem v tomhle ohledu i dost konzervativní, svoje soukromí si hlídám jak pes zahradu. S těmi chlapíky, co přišli, jsem strávil skvělé chvíle a výsledky jsou nadstandardní.
Čím Vás spotřebiče ASKO nejvíce zaujaly?
Šel jsem na první prohlídku do showroomu a musím říct, že jsem měl jasno asi po třiceti vteřinách. Já do té doby nevěděl, že může být myčka sexy (smích). Zároveň jsem si vybral i vinotéku, ledničku, varnou desku na plyn i mikrovlnou troubu s párou a pyrolitickou troubu. Teď už je vaření v kuchyni zážitek.
Jaké bylo první jídlo, které jste ve své nové kuchyni uvařil?
Hovězí steak, trhaná vepřová plec a salát. Miluju jednoduchá jídla z těch nejkvalitnějších surovin. Jakmile mi dáte na pizzu ananas, tak se zvedám a odcházím (smích). Vaření miluju. Vařím rád hlavně sobě a samozřejmě Magdičce, ale to je tenký led, to musí být povedený. Je to takhle - spokojená žena, spokojený muž (smích).
