Architektura /

KRÁVA Č. 23 – PREZIDENT, POSLANCI, OBČANÉ A JXD

Pro připomenutí, společnost CowParade přes léto vyzdobila Prahu množstvím pestrobarevných kraviček. Jejich smyslem bylo pobavit, rozesmát a zaujmout, rozhodně ne urážet či provokovat. Některé z krav měly být vydraženy s tím, že určitá část zisku celé akce bude věnovaná na dobročinné účely. Jedna z krav na Smíchově, v místě, kde svého času stával tank č. 23, byla vyvedena v khaki barvě a po obou stranách vyzdobena symboly rudé pěticípé hvězdy a číslem 23. Tato kráva (nikoli býk) měla rudé oči a jmenovala se Romeo 23.

Dominik Herzán , 23. 10. 2004

Časopis e-architekt patřil k médiím, která o kauze obšírně informovala (například PROHLÁŠENÍ TŘÍ MIMOPRAŽSKÝCH VANDALŮ nebo KRÁVA Č. 23, INFORMACE A DEZINFORMACE).Společně se dvěma přáteli (jeden je taktéž studentem FA ČVUT, druhý jejím absolventem) jsme považovali takovéto výtvarné pojednání nikoliv za veselé, ale za cynické a urážející, a proto jsme trubkou od lešení symbol rudé hvězdy a čísla 23 vysekali. Vše jsme provedli za bílého dne a při plném vědomí, a na místě jsme demostrativně počkali na příjezd policie. Nevedly nás k tomu důvody estetické (něco se nám nelíbí), ale elementární úcta k padlým vojákům různých národů, kteří pod společným názvem Rudá armáda výrazně přispěli k porážce nacismu. Poslanci se rozhodli koupit poškozenou krávuO našem činu a jeho motivech jsme informovali Český svaz bojovníků za svobodu. Ten v č. 14 svého čtrnáctideníku Národní obrození publikoval rozsáhlý text, ve kterém zaznělo značné množství citací z našeho Prohlášení, které bylo m.j. opakovaně vylepeno na poškozené krávě. Na základě tohoto článku se nám ozval pan poslanec ing. Jan Mládek, CSc. (ČSSD), který se společně s kolegou ing. Jiřím Dolejšem (KSČM) rozhodl poškozenou krávu od společnosti Serge & Cow s.r.o. odkoupit (Koupili jsme krávu č. 23). Na základě tohoto činu se S&C s.r.o. rozhodla stáhnout svůj návrh na náhradu škody ve výši 55.095,20 Kč. Pozdější soudní odhad rozsahu škody uvádí částku rovných 20.000 Kč.Dopis od pana prezidentaNeboť jsme výtvarné pojednání krávy, které se necitlivě pokouší komentovat dějiny, vnímali jako vrchol cynismu a vulgarity, považovali jsme za vhodné oslovit i morální autority. V dopise prezidentské kanceláři jsme požádali pana prezidenta, prof. ing. Václava Klause, CSc., aby se vyjádřil k hodnotám, na kterých by zdravá společnost měla stavět. 15. července 2004 přišla jeho odpověď, kterou zde přinášíme v nezkráceném znění:Vážení pánové,dostal jsem Váš dopis ohledně aféry kolem odstanění rudé hvězdy a čísla 23 z krávy na náměstí Kinských v Praze.Pozorně jsem si Vaše argumenty přečetl a v mnohém s Vámi souhlasím. I já považuji zneužívání evidentních symbolů jedné éry za věc špatnou. Neboli, celou myšlenku krav v Praze nehodnotím nijak vysoko a nemám pro to příliš silné pochopení. Použití těchto dvou symbolů právě na náměstí Kinských považuji za dvojnásob zbytečné. Proto Váš čin považuji za stejnou míru nadsázky jako samo nainstalování krav do pražských ulic. Happening s krávami jako „drzůstka svého druhu“ musel předpokládat obdobné reakce a určitě nikdo nemá právo mluvit o umění s velkým U a o jeho nedotknutelnosti.Spolu s Vámi mne trápí trivializace naší historie a v rámci toho její přepisování. Vytváření dojmu, že se 2. světová válka odehrávala pouze na západě evropy a že její hlavní bitvou bylo vylodění v Normandii, je směšné a hluboce s tím nesouhlasím. Asi víte, že se snažím mnoho těchto novodobých, polistopadových mýtů rozbíjet a mohu Vás ubezpečit, že v tom budu pokračovat.Se srdečným pozdravemVáclav KlausZájem nejen mediálníPřesto, že kauza byla v médiích hojně komentována (z médií, které jsme zaznamenali to jsou např. Právo, Reflex, Respekt, TV Prima, Obrana národa, Týden, Houser,www.cowparade.cz, ,www.kravy.wz.cz), nikde nebyly uvedeny názory lidí, řadových občanů, kteří se k celé kauze vyjádřili. Po první vlně divokých komentářů pod články na internetových zpravodajských serverech nám došlo několik dopisů a emailů od lidí, kteří nám dali najevo hluboký souhlas s naším činem. Někteří nabízeli v případě pokuty finanční pomoc, někdo dokonce pomoc právní, jeden z nich se dokonce obrátil na pana prezidenta s žádostí o udělení milosti.Pro připomenutíSituaci v roce 1945 nelze redukovat na osvobození Prahy a fakt, že při něm vlastně tolik vojáků Rudé armády nepadlo a že Prahu osvobodili během květnového povstání Pražané. Tragédie Varšavského povstání byla dostatečnou výstrahou; kdyby si Praha nebyla jista značné podpory Sovětských vojsk, těžko by se pak osvobodila „sama“. A to, že vojska Rudé armády došla až k Praze, bylo vykoupeno i nepředstavitelným martyriem na Dukle. Přes veškerou kontroverzi války a tisíce drobných tragédií je na dnešním pohledu na druhou světovou válku smutná jedna věc: Většina médií se tváří, jako by existovala jen západní fronta. Takovou atmosféru šlo tolerovat pár let po listopadu jako šokovou reakci na jednostrannou adoraci významu východních bojů. Historicky se však jedná o atmosféru absolutně nepodloženou. Ještě ani v roce 2004 to nevypadá, že by společnost měla od druhé světové války dostatečný odstup. To by se projevilo i tím, že by se na ni nedívala skreslující optikou událostí srpna 1968.Dnes již zkreslování dějin nelze připisovat na vrub porevoluční euforii, přesto má silnou tendenci přetrvávat. Zatímco značná část populace chápe, že čtyřicetiletá totalita byla nezdravá a nesmělo se téměř nic (pokud člověk nebyl ve straně), neuvědomuje si už, že zdravým rysem společnosti není „moci vše a tolerovat vše“. „Moci vše“ zdaleka nepřipomíná demokracii, ale mnohem spíše anarchii. Bohužel, v tomto ohledu dozrává česká společnost poměrně pomalu: kdo totiž netoleruje vše, je automaticky považován za cenzora. Koneckonců nepodepsaný článek v Respektu nevyzněl jinak, než že zaujetí stanoviska (v tomto případě demonstrativní odstranění neuctivě použitých symbolů) je cenzurou a nemůže být ničím jiným.Něco málo pro zasmáníO kauze krávy č. 23 referoval i týdeník Reflex (č. 25, 17. červen 2004,str. 82-83) prostřednictvím barda alternativní žurnalistiky Jiřího X. Doležala (který mi a mým přátelům mimo jiné tvrdil, že je zenbuddhista). Když jsem Doležalovy metody novinářské práce porovnal s eticým kodexem (http://www.syndikat-novinaru.cz/etika/kodex.phtml) , který by měl být pro novináře hodného toho jména samozřejmostí, od srdce jsem se zasmál. Mimochodem, některé nepřesnosti v jeho článku vyvrací jiní autoři již v tomtéž čísle Reflexu.Nicméně: s odstupem jsem se s panem JXD potkal v kavárně, a když jsem procházel okolo, pouze jsem s úsměvem řekl „Zdravím“. Zdravili jsme se předtím, než vyšel jeho článek, a ač má pan JXD odlišný názor, neviděl jsem důvod ho znovu nepozdravit. Přesto, že se mi díval do očí, neřekl ani popel, ale když jsem přešel, obrátil se na přítomné a důrazně pronesl větu (omlouvám se, jestli Vás nebudu citovat přesně, pane Doležale) „To je ten vandal, co rozmlááátil tu krááávu!“ Jelikož některé z přítomných znám, dal jsem se s nimi do poměrně zajímavé debaty. Když jsem opět procházel zpět kolem pana Doležala, zastavil jsem se u něj, a řekl pouze toto: „Jsem rád, že znáte etický kodex novináře, a je velice dobře, že se jím řídíte. A ještě jedna poznámka. Od zenbuddhisty bych čekal trošku jiné formulace.“ Ať si každý soudný člověk přebere, zdali je na tom cokoliv urážejícího. Pan Doležal vyskočil ze židle, v útočném gestu se zaťatými pěstmi vyrazil ke mě a poměrně nevybíravým jazykem navrhoval jednostranné řešení celé situace fyzickými metodami (ctěný čtenář nechť si vše převede do běžného jazyka). Těžko odhadnout, jak by vše dopadlo, kdyby ho několik jeho známých důrazně a opakovaně nevyzvalo ke zklidnění. (Zde se nabízí dvě možnosti: buďto význam slova zenbuddhismus chápu mylně, nebo ze sebe pan Doležal podobnými výroky dělá zajímavějšího, než ve skutečnosti je).Co si pak myslet o panu Doležalovi, který odsuzuje demonstrativní násilí na objektu, když sám bezdůvodně vyhrožuje člověku hrubým fyzickým zásahem a pouze okolnosti mu zabránily toto násilí použít? Vzkaz Jiřímu X.Pane Doležale, přesto, že jste mě a mé přátele v tisku označil za burany a náš čin za ejakulaci omezeného maloměšťáctví (což mi od zenbuddhisty opravdu nějak nesedí), osobně bych se Vás nikdy neodvážil veřejně nazvat potetovaným buranem, i když myslet si můžu své. Každopádně věřím, že byste byl zajímavým tématem pro rubriku Causa časopisu Reflex. Rád autorovi poskytnu konzultace ohledně mého názoru na metodiku Vaší práce. Pokud budete mít zájem, rád věcně a bez emocí rozeberu Váš článek „Burani útočí“ větu po větě, popřípadě se rád pustím do odborné polemiky. Dialog vedený v mantinelech slušnosti mi rozhodně není cizí.Prohlášení poslanců ke koupi krávy „Romeo 23“:Koupili jsme krávu č. 23Komentář ke článku v Reflexu:Burani útočí K umístění krávy (radnice pro Prahu 5):http://www.praha5.czVíce též na:Za poškození plastové krávy mohou dostat tři rokyO kravách aneb kdo ubližuje dětemCowparade skončila, krávy čekají na dražbuDnes definitivně zmizely pomalované krávy z pražských ulic

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři