Leden za kamna vlezem. A v únoru? Za krb si zalezu.

Seděli jsme s přáteli v jejich bytě, za okny mráz a nečas, klábosili jsme a libovali si, jak krásná je zima, nahlížená od plápolajícího krbu. Všechno je relativní. Nejvíc asi opravdu člověk ocení útulný domov v zimním čase. V takové posteli, z dobrou knihou, jsou venkovní kalamity zcela zanedbatelné. Hovíme si a telefonujeme s kamarády, nebo plánujeme, jak vylepšit byt na jaře. Hřejivá je i myšlenka, že jiní jsou na tom hůř, zatímco my... Jsou však i myšlenky znepokojivé. Co si třeba myslet o tom, že celá čtvrtina mladých lidí považuje ty staré za zbytečnou přítěž? Kdyby se vypařili, to by bylo volných bytů! Nepočítají s relativitou. A také asi neznají nápis: To co jste teď vy, byli jsme i my, to co jsme teď my, budete i vy. Pravda, bývá vyveden v latině v katakombách a prostředí z něj činí výrok absolutní. Některá mementa ale neškodí občas si připomenout.

EARCH.CZ , 30. 1. 2004