Plzeňské nádraží prošlo rekonstrukcí a stává se moderním dopravním uzlem

Architektura, nové funkce výpravní budovy

Hlavní nádraží patří k architektonickým dominantám centra Plzně. Budova z roku 1907 je postavena v renesančním a secesním slohu a je od roku 2000 památkově chráněna. Na rozdíl od většiny výpravních budov v České republice stojí uprostřed kolejiště. Novou podobu výpravní budovy navrhl architektonický ateliér A8000 ve sdružení se SUDOP PRAHA.

Interiéru nádraží při rekonstrukci byla navrácena architektonická kvalita a život do nevyužívaných prostor. Nejvíce se změnil běžný pohyb cestujících. Nově mohou využívat centrální prostor pokladen, nakoupit si v rozšířené obchodní pasáži nebo si zajít před odjezdem na oběd do restaurace na nástupišti. Barevnost se vrátila k původní krémové a šedé. Hlavní halu doplnila replika historické dlažby, podlahy u pokladen, současná kolekce RAKO keramických obkladů stejně odolných jako před více než sto lety.

Celý objekt dostal novou střechu i fasádu. Horní hala nyní získala charakter obchodní pasáže, komerční plochy narostly o 150 m² a zvýšilo se i její prosvětlení. Funkce nádraží se rozšířila dle aktuálních trendů na dopravní a obchodní uzly, v nichž se lidé nebojí čekat na další vlakový spoj.

Zásadní úpravou prošla centrální pokladna i informační centrum. Jednotlivé přepážky ústřední pokladny spojil černý pult v kombinaci se světle šedými dlaždicemi Extra s minimalistickým designem. Všechny toalety jsou bezbariérové, nevidomým a sluchově handicapovaným pomáhají nové systémy orientace. Celý prostor je sledován bezpečnostními kamerami. Klíčovou myšlenkou návrhu je propojení nádraží s městem. Novinkou je restaurace se zahrádkou s výhledem na vlaky, která oživí dnes nevyužívaný prostor za nádražím.

Vlaková doprava je na vzestupu

V roce 2016 byla česká nádraží převedena do majetku Správy železnic, což odstartovalo vlnu jejich proměn a rekonstrukcí. Jen v roce 2024 bylo dokončeno, probíhalo nebo začalo padesát oprav či investic do nádražních budov v Česku. V roce 2025 se rozběhnou práce na dalších dvaceti místech. Pýchou Správy železnic jsou už částečně realizované opravy interiérů Fantovy budovy v Praze. V loňském roce byly dokončeny například zdařilé rekonstrukce nádraží v Berouně nebo v Českých Budějovicích a Plzni.

Rozvoj nádraží a proměna jejich využití v čase je pro Správu železnic velké téma, potřeby cestujících se totiž v čase proměňují. Kromě kaváren a obchodů v posledním období přibývají i méně obvyklé služby, jako jsou lékařské ordinace, veterinární kliniky nebo pobočky úřadů. Nejnovějším příkladem efektivního využití prostorů nádraží je policejní služebna, která vznikla na nádraží v Českých Budějovicích. Dlouhodobě je také pro stát velmi důležité, aby byl zajištěn bezbariérový pohyb po stanicích, ať už pomocí stavebních úprav, zdvihacích plošin, nebo asistenční službou. Bezbariérový přístup má dnes podle Správy železnic více než 60 % nástupišť a 68 % všech budov nádraží na hlavních tratích.

Plzeňské nádraží pohledem architekta

Architekt Pavel Kvintus z ateliéru A8000 konstatuje: „Zrenovované nádraží v Plzni je obrovská příležitost pro rozvoj celého města“. Ateliér A8000 ve sdružení s firmou SUDOP PRAHA přistoupil k proměně interiéru historického nádraží sebevědomě, ale s respektem k původnímu domu, podařilo se mu znovuobjevit a pozvednout jeho ušlechtilý výraz. Došlo ke změně barevnosti interiéru, stejně jako před padesáti lety opět dominují jemné odstíny šedé, bílé a krémové.

„Historické části nádraží jsme renovovali s respektem a nové jsme budovali s použitím moderních materiálů, aby spolu nové a staré bylo v harmonii. Právě takový přístup je nám nejbližší. Největší důraz ale klademe na zjednodušení cesty pro cestující. Vnitřní prostor nádraží by pro ně měl být jednoznačně přehledný a funkční. Dosavadní provoz nádražní budovy byl totiž poněkud nečitelný a pokladny byly rozptýlené na několika místech,“ uzavírá architekt Pavel Kvintus.

Bezpečnost a odolnost Extra 60 x 120 cm

S ohledem na dlouhou tradici, která sahá více než sto let zpět, se keramické obklady RAKO v prostředích s vysokým provozem, kde je odolnost klíčová, staly neodmyslitelnou součástí mnoha nádražních budov na území České a Slovenské republiky. Jako například hlavní nádraží v Praze, Plzni, Berouně, Rakovníku, Českých Budějovicích, Ostravě atd. Architekti či projektanti využívají při rekonstrukcích, s ohledem na zachování historické a estetické hodnoty, keramické obklady v nádražních halách pro jejich jedinečné vlastnosti dodnes. Díky své odolnosti vůči mechanickému poškození, vlhkosti, chemikáliím a nehořlavosti keramické obklady zajišťují, že povrchy zůstávají čisté a bezpečné pro tisíce cestujících denně.

Obklady RAKO splňují nejvyšší standardy kvality a designu a v kombinaci s jejich dlouhou životností a nízkými náklady na údržbu se tak stávají ekonomicky výhodnou a oblíbenou volbou pro nádražní a další veřejné prostory, včetně sociálních zařízení. Na plzeňském hlavním nádraží moderní dlaždice Extra 60 x 120 cm nechaly díky jednoduchému designu a barevnosti vyniknout repliky sto let starých dlaždic téže značky RAKO.

„Je úžasné, když se nové materiály skvěle skloubí se starými obklady. Spolupráce mezi projektovým týmem, dodavateli, architekty je klíčová pro úspěšnou realizaci každého projektu. Tým naslouchá potřebám a vizím architektů, čímž zajišťuje, že jejich návrhy jsou nejen realizovatelné, ale také splňují estetické a funkční požadavky. Tím, že poskytujeme technickou podporu a navrhujeme inovativní řešení, napomáháme k efektivnímu překlenutí mezer mezi návrhem a realizací,“ doplňuje Ondřej Bomberovič z projektového týmu RAKO.

Více k tématu

A Architektura

Jak může vypadat náměstí Republiky? Plzeň představila vítězný návrh architektonické soutěže

8. 11. 2024

A Architektura

Nádraží znovu září. Historická výpravní budova v Plzni po rekonstrukci ožívá

15. 1. 2024

Závěrem

Je radost pohledět, co se stalo s uvedenými historickými nádražními budovami. Cestující se obrazně vracejí do časů největší slávy a rozkvětu železniční dopravy, kdy jízda vlakem byla zážitkem a privilegiem. Nostalgické rysy obnovených secesních či „bruselských“ budov se mísí se současnými, často minimalistickými prvky a společně vytvářejí bezpečné, provozně racionalizované a přehledné prostory, v nichž cestující nemusí propadat obvyklé panice a rychle z nádraží prchat, naopak si užívají příjemné prostředí, kde naplní všechny svoje potřeby.