Rekonstrukce podkroví od studií totalbrutal a svobodová blaha Foto: Radek Úlehla
Architektura / interiér

Ateliérový byt ve staré prádelně. Architekti vymýšleli a rovnou stavěli

Bez vizualizací, bez podrobných výkresů. Architekti si v bývalé prádelně navrhli a vlastnoručně vybudovali ateliér. Je surový a dá se tam i bydlet.

Adéla Vaculíková , 7. 5. 2025

„Rekonstrukci jsme řešili svépomocí, což je pro nás v obdobném měřítku stavby zvládnutelná a zábavná kompenzace práce na počítači,“ říkají o ateliérovém bytě na půdě architekti ze studií totalbrutal a svobodová blaha. Výsledkem je bydlení, které by si u architektů běžný klient pravděpodobně neobjednal – a není to vůbec míněno negativně.

Zrekonstruovaný prostor pod střechou používá architekt vystupující pod značkou svého studia totalbrutal. Zůstala v něm původní hrubá omítka, místy stále vykukují vyzdívky z pálených cihel. Podkroví bylo po léta nevyužívané, staré společné prádelny v bytových domech už nikde moc nefungují, všichni si perou ve vlastním. „Protože bytové družstvo nedisponovalo energií a finančními prostředky potřebnými k rekonstrukci prostoru, nabídli jsme rekonstrukci na vlastní náklady a následné užívání prostoru formou obydlení,“ vysvětlují situaci autoři. Celá rekonstrukce je ve výsledku přišla na 480 tisíc, plus přibliženě 800 hodin vlastní práce.

Foto: Hodně se pracovalo se dřevem - na fotografii podlaha z březové překližky, pod kterou jsou úložné prostory.

K projektu se přistupovalo pragmaticky – tvůrci se snažili šetřit a neplýtvat materiály, některé se dokonce znovu používaly. Třeba konferenční travertinový stolek je z odpadu kamenictví, kuchyňská dvířka vznikla z dýhovaných desek ze starého nábytku a velké svítidlo dominující hlavnímu prostoru je ze starých trubic z lihovaru. „Do nich jsme vložili světelný zdroj z běžně dostupných led trubic. Kromě standardního ovládání vypínačem jsou jednotlivé trubice opatřeny vlastním tahacím vypínačem a přímo pod světlem je možné obě trubice ovládat nezávisle na sobě. Barva světla kratší trubice je řešena analogově překrytím fotografickou fólií,“ popisují architekti jeho výrobu. Je z toho cítit, jak si s ateliérem hráli.

Kuchyně a světlo jsou ovšem jednotlivosti, největším zásahem se stalo vybudování mezipatra, je zavěšené do původního krovu a architekti říkají, že co možná nejcitlivěji. Jelikož je ateliér v šestém patře a nahoru nevede výtah, muselo se postavit z toho, co šlo nahoru vynést vlastníma rukama. Pro konstrukci se zvolily se dřevěné trámy, podlaha je z březové překližky. Rozdíly mezi starým krovem a novým mezipatrem finálně podtrhla povrchová úprava – nové dřevo dostalo bílou olejovou lazuru, zatímco to staré nesoucí střechu se ošetřilo lněnou fermeží.

Foto: Pohled na vložené mezipatro

Studia totalbrutal a svobodová blaha zdůrazňují, že ateliérový byt není nestandardní jen tím, jak vypadá, ale především procesem vzniku. Návrh tvořilo jen prostorové schéma, detaily, návaznosti, uchycení nebo vedení instalací se ovšem řešilo přímo na místě. Žádná vizualizace konečného stavu na začátku neexistovala. „Principy použité v tomto projektu jsou často neslučitelné s typickým procesem klientského návrhu,“ shrnují architekti.

Staveb, potažmo interiérů, navrhovaných architekty je v Česku minimum – Česká komora architektů uvádí, že jde o 5-10 % z celkové stavební produkce. Budovat si bydlení svépomocí je u nás naopak dost standardní a tohoto fenoménu se účastní také architekti. Ukazují to třeba chata u Zlína od Adama Hofman a Dominika Ilichmana, vlastní dům architekta Zdeňka Lišky na Moravskoslezském kraji nebo chata u Sušice od ateliéru BYRÓ, která uspěla dokonce v České ceně za architekturu 2024 a stejně jako v ateliéru na půdě od totalbrutal a svobodová blaha se na ni používaly levné, potažmo přímo zbytkové materiály.

Foto: Prostor pod mezipatrem nabízí různorodé využití - na fotografii také světlo ze skleněných trubic z lihovaru a travertinový konferenční stolek.

Přesto se ateliérový byt architektů pod střechou pražského činžáku od zmíněných realizací liší. Má totiž nezvykle surovou estetiku. Práce s „přiznanými materiály“ zde šla na absolutní dřeň. Vidět zůstaly nepohledové trubky rozvádějící vodu, DTD desky (tj. dřevotřískové desky) nebo reflexní parotěsná folie – v ostění oken odráží světlo a podkroví tím dělá jasnější. Vizuální stránka ateliéru tedy primárně podmiňuje funkčnost a praktičnost prostoru.

  • Ateliér: svobodová blaha, totalbrutal
  • Země: Česká republika
  • Projekt: 2023
  • Realizace: 2024
  • Náklady: 430 000 + 800 hodin práce architektů

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři