3. místo v soutěži o Anglické nábřeží v Plzni

Pondělí, 19. Říjen 2009 - 2:30
| Napsal:
3. místo obsadil návrh číslo 31 týmu ve složení Ing. arch. Petr Hurník, Ing. arch. Jakub Kopec, Ing. arch. Jiří Vítek, Ing. arch. Jaroslav Sedlák.

Zásady řešení prostoru v širších souvislostech

Místo se nachází na dotyku linie řeky Radbuzy s prstencem městských sadů, lemujícím jádro Plzně. Návrh částečným zastavěním pozemku navazuje na městskou strukturu za bývalými hradbami a podporuje propojení řeky s prstencem jak vizuálně (průhledy ze sadů na řeku), tak fakticky, parkovou úpravou nezastavěné plochy.


Objasnění základních principů navrhovaného řešení, zejména funkční náplně a urbanistických vazeb, vztahu k územnímu plánu, naplnění soutěžních podmínek.

Zalomení sadů je zvýrazněno nárožní dominantou (Západočeské muzeum), typickou pro zdejší urbanismus konce 19. století (viz také divadlo J. K. Tyla). Jednotný urbanistický názor 1. poloviny 20. století pak vedl k vizi rozšíření sadů na nové vytyčené nábřeží, až po novostavbu point de vue tzv. Mrakodrapu. Plánovaná demolice původního bloku u řeky však proběhla až koncem 40. let. Normalizační sklon k megalomanství zničil pravděpodobně fungující rozšířené nábřeží dalšími demolicemi drobnější zástavby, včetně malého divadla. Náhradou se stal monofunkční megablok státní banky československé, nevhodné výškové umístěný vůči jedinému ponechanému objektu z meziválečného období (dále Big Burger). Absentující parter a používání hlavního vstupu v západní fasádě staví banku zády k nábřeží, kde se jediným magnetem stává jednopodlažní kavárna s visáží provizoria. Jinak je monumentální „zaprostor" vyhrazen sousoší československo-sovětského přátelství a pylonu obětí komunistického teroru.

Navrhované řešení pohledově odcloňuje stávající banku a vytváří novou uliční čáru v návaznosti na Mrakodrap a muzeum. Nové tak dochází ke skutečnému propojení sadů s řekou. Toto propojení je podpořeno parkovou úpravou prostoru před novostavbou, citovanou zelenými terasami respektujícími vrstevnicovou topografii. Pro zdůraznění záměru bylo ilustračně doplněno i stávající neúplné nároží v zalomení městských sadů.
Kompozice navrhovaných hmot řeší novou diagonální uliční čáru vůči Mrakodrapu nárožím a vůči muzeu věží (zúžený půdorys). Po proříznutí hmoty průchodem k bance vznikají dva objekty, s délkou průčelí srovnatelnou s okolními domy. Výška věže reflektuje výšku věže muzea.

Funkční náplň navrhovaných objektů je polyfunkční, podobně jako náplň sousedního Mrakodrapu. Díky spádu terénu k řece a navázání úrovně vstupu na půlpatrovou terasu banky mají navrhované domy dvoupodlažní parter, přičemž jedno podlaží je přístupné z úrovně nábřeží a druhé z prostoru od banky. Návrh tak oboustranně obohacuje okolí o dosud chybějící využití přízemí. Komerční prostory, kanceláře a byty pak zajišťují život v místě 24 hodin denně.
 
Tři podlaží podzemního parkoviště pod objekty a terasou k bance, jsou dostupná stávajícím vjezdem a nabízí cca 260 parkovacích stání. Kvůli komplikované návaznosti banky a novostaveb je však nasnadě řešit toto parkování jako společné.
Členěni fasád je řešeno rastrovitě s motivem vertikálních ventilačních oken u nárožního a horizontálních ventilaček u domu s věží. Uniformitu narušuji pouze výkladce komerčních prostor. Racionální pojetí je v návaznosti na stávající objekty z první poloviny 20. století. Plášť z obkladaček je odvozen z objektu Big Burgeru.

Navrhované urbanistické řešení nabízí místu chybějící aktivity v adekvátních městských prostorech.
 
 
           
           
Klíčová slova: