Dusaná hlína. Vykope se na staveništi, dá se recyklovat do nekonečna
Toužíme po nových ekologických a zdravých materiálech, a nacházíme je v minulosti. Jedním z nich je dusaná hlína – jednoduchý, přírodní a překvapivě odolný materiál, který se v moderní architektuře objevuje stále častěji. Jak funguje v dnešních stavbách, zkoumal ve své bakalářské práci student Fakulty architektury ČVUT Filip Hanáček.
Filip Hanáček , 11. 7. 2025
Dusaná hlína je směs jílů, písku a štěrku, většinou vytěžená přímo na staveništi. Pro zlepšení vlastností se do ní někdy přidává i malé množství pojiv, jako je vápno nebo cement. Směs se vrství do bednění a po částech hutní, dokud nevznikne pevná stěna.
Tento proces je poměrně pracný, ale výsledkem je kompaktní a trvanlivá konstrukce s jedinečnou texturou a barvou, která odpovídá složení místní zeminy. Tato technologie není žádnou novinkou. Dusaná hlína se využívala už před tisíci lety a dodnes se s ní lze potkat v historických stavbách po celém světě. Jako hlavní stavební materiál byla použita při stavbě Velké čínské zdi nebo v okolí Lyonu, kde se domy z dusané hlíny dochovaly ve velkém množství dodnes.
Uhlíková stopa malá
Důvodů, proč se dusaná hlína znovu dostává do popředí, je několik. Především jde o ekologickou volbu. Na rozdíl od betonu nebo cihel nevyžaduje energeticky náročnou výrobu a většinou se vyrábí z hlíny vytěžené přímo na pozemku. Velkou výhodou je i její recyklovatelnost, která je u konstrukcí bez příměsí cementu v podstatě nekonečná. Díky tomu se minimalizuje uhlíková stopa stavby na minimum.
Další výhodou je vynikající tepelná setrvačnost. Stěny z dusané hlíny dokážou akumulovat teplo během dne a uvolňovat ho v noci, což pomáhá udržovat stabilní vnitřní klima. Navíc přirozeně regulují vzdušnou vlhkost interiérů a zajišťují tak ideální vnitřní prostředí.
V neposlední řadě má dusaná hlína svoji specifickou estetiku, která se nedá napodobit jinými materiály. Přírodní odstíny, jemná textura a nepravidelné vrstvy dodávají stavbám jedinečný charakter.
Kde se dnes dusaná hlína uplatňuje?
Přestože je mnohými stále považována za exotický materiál, dusaná hlína si už našla cestu i do současného evropského stavitelství. Příkladem mohou být dva bytové domy od francouzského studia Déchelette Architecture, které stojí na okraji Paříže. Domy zaujmou svou jednoduchostí a mohutností v kontrastu s detailem vrstvené hlíny. Pro stavbu obou domů architekti využili prefabrikace jednotlivých hliněných bloků fasády, které kompletovali až na místě stavby.
V České republice se hlínou jako materiálem nejen pro stavby zabývá například Matěj Janský ze studia JanskyDundera. K vidění bude v chystaném návštěvnickém centru v Sedlecké kostnici. Nechyběl ani při realizaci hliněné podlahy v kapli Nesvačilka od ateliéru RCNKSK nedávno veřejnost zaujal na pražském Designbloku svým návrhem hliněného stolu.
První a zatím jediný rodinný dům z dusané hlíny u nás byl před třemi lety realizován v Plavech v Podkrkonoší podle návrhu architekta Jana Mutla. Ten v něm zkombinoval hlínu s dalšími přírodními materiály, jako jsou slaměné bloky a dřevo.
Má i své nevýhody?
Samozřejmě, dusaná hlína nemá jen samé výhody a není ideální pro každou stavbu. Největší slabinou je její citlivost na vodu. Pokud není správně chráněna, může dlouhodobé vystavení dešti narušit její strukturu a stabilitu. Proto je nutné myslet na dobré zastřešení a ochranu spodní části stěn.
Při řešení obytných staveb v tuzemsku je nutné řešit i zateplení, které bývá kvůli zachování estetiky vrstvení řešeno uvnitř stěny. Nejčastěji se do ní vloží vrstva z drti pěnoskla.
Další výzvou je pracnost a neobvyklost stavby. Proces dusání vyžaduje zkušené řemeslníky a větší časovou dotaci než běžné stavební materiály. To se může promítnout i do vyšších nákladů na realizaci.
Důležité je si uvědomit, že každá hliněná směs má jiné složení a liší se místo od místa. Z toho důvodu tu také chybí certifikáty či normy, které by zobecňovaly a usnadňovaly práci s ní. Je tedy nutné nejprve na každém místě odebrat vzorek a laboratorně ho otestovat. Často je pak třeba pro dosažení lepších výsledků upravit směs přidáním chybějících složek a experimentovat s jejich poměry.
Více k tématu
Budoucnost dusané hlíny
Přes to všechno má dusaná hlína velký potenciál. Její návrat ukazuje, že kombinace přírodních materiálů a inovativního designu může vést k udržitelným, esteticky hodnotným a funkčním stavbám. Třeba se stane součástí běžného stavitelství.
Poznáním dusané hlíny jsem se zabýval v rámci zpracování své bakalářské práce na FA ČVUT. Konkrétně jsem navrhoval galerii plastik pro Hořice, kde jsem dusanou hlínu uplatnil jako hlavní stavební materiál, který je, nejen díky své textuře, velmi podobný hořickému pískovci.
