Navoněná džungle v Hong Kongu

Pátek, 8. Duben 2011 - 2:00
| Napsal:

Hong Kong je jedním z nejvíce obydlených území na světě s hustotou 30 000 obyvatel/km². Odpověď na toto přelidnění - projekt "Urban Jungle", navrhuje znovu zkrotit přírodu a rozšířit území ultra-moderního města.

Hongkongská městská část Central Business District je z jihu obklopena zelenými kopci viditelnými z Victoria Peaku a ze severu klikatým břehem řeky Xī Jiāng, též nazývané Perlová řeka. Horizontální pohled je řádně stlačen a kopíruje ohyby strmého reliéfu. Vertikálně je pak město členěné svými vlastními více či méně roztřepenými věžemi ze skla a oceli.

V srdci Jihočínského moře bude tento "voňavý přístav" v městské džungli (projekt „Urban Jungle) oplývat rekultivací městského prostředí a bude rozšířen o oblast Centrálního nábřeží. V rámci dlouhodobého vývoje je tedy cílem zvýšit dostupnost nemovitostí se silným ekologicky pozitivním otiskem na krajinu. To znamená, že nově postavené prostory budou soběstačné a navíc budou produkovat více energie a biologické rozmanitosti, než kterou spotřebují!

Pulzující síť otevřená proti proudu

Obnova Centrálního nábřeží nám nabízí příležitost pochopit vodní svět a znovu jej popsat fluidním materiálem s vysokou pohyblivostí. Souvislá vrstva děrovaných buněk rovněž nabízí novou, ekologicky podmíněnou, živnou půdu k realizaci tohoto projektu. Přesněji řečeno, síť takovýchto nepravidelných buněk umožňuje vodě pronikat do hloubi stávajících městských staveb až na oblast Tamar překračující ulici Tun Wo. Tato síť se line od břehu Victoriina přístavu až k úpatí věží. Jako chapadla chobotnice, ve vícevrstvém pojetí, zasahuje rozvětvená síť všechny relevantní druhy dopravy, včetně letištní, železniční, metra, trajektů a rychlých člunů, soukromých jachet, silniční dopravy včetně městského obchvatu.

Buňky se překrývají ve střídavých řadách a dávají návštěvníkům v srdci věží kontinuální otevřený prostor. Ti se tak pohybují mezi „open-air" bazény, přístavy, kilometry nových promenád nebo cyklistických stezek, nábřeží, močálů a lagun s funkcí biologického čištění odpadních vod, muzeí nebo dokonce podvodních oper. V přední části panoramatu poloostrova Kowloon, jsou skutečné vodní kaskády a zarostlé terasy podobné těm, jaké známe z rýžových polí. Tato nová topografie, bez stěn, tedy bez omezení, není určena jen k obývání občany Hong Kongu, ale je také navržena tak, aby respektovala biokoridory stávajících i migrujících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Ve výsledku se jedná o nový ekosystém napojený na síť, který postupně vytvoří, od východu na západ spojující komplex čítající molo centrálního přístaviště trajektů, IFC věž, hongkongskou radnici, Plaza Circus, Hong Kong akademii múzických umění, Výstaviště s konferenčním centrem a sportoviště.

Stromovité věže recyklují atmosféru

Zakořeňující se v hlubinách Jihočínského moře pole technicko-organických věží se tyčí z vody směrem k obloze. Tyto věže se rozrůstají a větví jako skutečné stromy. Vlastně jejich struktura roste svisle podél hlavního kanálu, na kterém se mohou větve dále rozvětvovat. Kolem těchto větví se jako síťované šaty zavěsí vysoce ekologické fasády. V pravidelné mřížce jsou náhodným způsobem umístěny polštáře substrátu a rostlinného hnojiva umožňující vývoj bujné vegetace. Prostorové uspořádání těchto ekologických věží nabízí dvojí funkci. Prostory nazývané jako „vnitřní větvení“ budou vyhrazeny bydlení, zatímco prostory „mimo větvení“ budou zahrnovat kanceláře, služby a prostory pro zábavu a volný čas. Tato rozmanitost funkcí reaguje na problém tzv. „nočního ochrnutí a prázdnoty“, kterým dosud Central Business District trpí.

Vzhledem k subtropickému podnebí se suchou zimou, se rozvětvené, a sítí silnic a chodníků vzájemně propojené věže, spojují do pravé vertikální zahrady s důrazem na vlastní etnickou identitu. Napodobování tradičního čínského umění a čínského porcelánu kontrastuje svou smyslností s upozaděnou přísností čteček přístupových systémů. Metafora je také směřována k různým čínským projektům (pokrytí plátnem utkaného ze zelených vláken). To je živá architektura inspirována procesy ze světa biologie a botaniky. Podle investiční banky Merrill Lynch, klesá Hong Kongu vlivem znečištění ovzduší silně jeho konkurenceschopnost, a to zejména ve srovnání se Singapurem. Pracující město raději opouštějí, aby tak ochránili zdraví svých rodin. V boji proti znečištění, bude metabolismus těchto nových ekologických věží město průběžně čistit a současně postupně recyklovat emise CO2 obsažené v atmosféře na kyslík pomocí fotosyntézy a vyrábět elektrickou energii nebo teplo kogenerací (spalováním emisí).

Ekonomický vývoj v Hong Kongu vytvořil z tohoto města jednoho ze čtyř asijských draků (vedle Singapuru, Jižní Koreji a Tchaj-wanu). Avšak stane se na počátku 21. století prvním odvážným, který stavbou moderního Ecopolisu ukáže cestu k dlouhodobému udržitelnému rozvoji?

Přeložila: Eva Klapka Koutová