V Česku je více než 12 tisíc výdejních boxů a jejich počet stoupá. Města říkají stačí
Rychlé, praktické, oblíbené - výdejní boxy si Česko zamilovalo. Tři čtvrtiny Čechů je preferují před jinými způsoby doručení zásilky. Jenže zaplavily ulice, blokují výhled z oken, zakrývají umění. První města zavedla pravidla, která mají boxy zkrotit.
Eva Klapka Koutová , 30. 7. 2025
„Mrzí nás to, ale zásilku nelze doručit na vámi zvolené místo…“ Takový e-mail obdržela Kateřina Kozáková, která si objednala běžný balíček standardní velikosti. Zásilka musela být přesměrována do jiného výdejního boxu, o jehož výběru rozhodl doručovatel. Místo vyzvednutí? PPL box u benzínky na magistrále 5. května v Praze. Místo má jednu nevýhodu – nelze k němu dojít pěšky. „Auto nevlastním a kvůli jednomu balíčku jsem si ho půjčovat nechtěla,“ říká. Následovalo přemlouvání kamarádek a několikakilometrová cesta autem – namísto jednoduchého vyzvednutí zásilky.
Příběh není ojedinělý. Boxy jsou rozmístěny nekoncepčně a podle toho, kdo je ochotný poskytnout jim svůj pozemek. V posledních měsících se objevilo hned několik příkladů, které byly k veřejnému prostoru naprosto bezohledné – lidé si je nevěřícně sdíleli na sociálních sítích. Například v Brně v Konečné ulici Zásilkovna umístila nelogicky box na rozbité schodiště, v Hradci Králové byl umístěn AlzaBox v bezprostřední blízkosti sochy Květ Polabí význačného sochaře Vladimíra Preclíka. Jinde boxy zakrývají cennou architekturu. Jelikož jsou zásilkové služby zároveň konkurenty, boxů je často několik vedle sebe. Pokud se nejedná o městský či obecní pozemek, nemusí provozovatelé žádat povolení. Boxy proto narušují pěší trasy, zabírají veřejný prostor nebo obtěžují svou agresivní vizualitou. Často chybí návaznost na infrastrukturu i architektonické řešení.
Není jich málo. V Česku je dnes přes 12 000 výdejních boxů – z toho Zásilkovna provozuje přes 5 600, Alza více než 2 600. Dalšími hráči jsou PPL, které provozuje přes 2 000 vlastních boxů a zaváží do zhruba 1 800 partnerských AlzaBoxů a dalších. Své boxy má také DPD nebo např. Balíkovna. Během tohoto roku se očekává vzestup boxů až na 15 tisíc.
Zatímco doručovatelé jako Zásilkovna, PPL nebo DPD jsou na boxech přímo závislí, protože generují zisk z každého doručení, pro e-shopy – například Alzu, Rohlík nebo Dr. Max – jsou boxy spíš doplňkovou službou.
Hlavní principy
Zároveň však výdejní boxy představují praktický a oblíbený způsob jak si vyzvednout zásilku, a navíc provozovatelé e-shopů jejich služby vítají. Také zákazníci je rádi používají. Doručování do zásilkových boxů upřednostňuje při online nákupech podle průzkumu Nielsen Admosphere 72 % Čechů (nechala si jej vypracovat Asociace pro elektronickou komerci - APEK).
Je ale nutné najít řešení, která nebudou na úkor města a veřejného prostoru. Po rozvířené debatě ohledně vlivu výdejních boxů na veřejný prostor se architekti a odborníci, ale také mnozí provozovatelé boxů, začali této problematice vědomě věnovat.
Pět měsíců vznikala Strategie pro výdejní boxy, kterou připravil spolek Naše kultivovaná města (NKM) ve spolupráci s odborníky a zástupci měst napříč Českem. Dokument vznikl nejen ve spolupráci s městy, ale také z neformálního setkání s představiteli doručovacích společností a e-shopů.
„Pro téměř každé místo lze nalézt citlivé řešení, a proto je důležité podporovat příklady dobré praxe a na základě dohody ustupovat od těch, které prostor zbytečně zatěžují,“ říká Jan Kadlas, architekt, který navrhnul hlavní principy strategie.
Strategie čerpá ze zkušeností západních měst (Stockholm, Oslo, Barcelona, Londýn, Amsterdam, německá města) a zároveň respektuje specifika českého prostředí. Navrhuje integraci boxů do výloh, plotů, vestibulů, stěn budov nebo prostor veřejné dopravy, do chráněných prostor, ideálně ve spolupráci s provozovnami, které jsou veřejnosti přístupné nonstop. Podporuje sdílené boxy. Důraz klade také na vzhled – neutrální barvy, tlumené osvětlení, bez reklamních polepů. Základním principem je, aby město bylo tím, kdo proces umisťování boxů řídí, nikoliv jen pasivně přihlíží.
Motivace místo zákazů
Kromě regulace navrhuje strategie i pozitivní nástroje podpory – například zvýhodněné nájmy či dotační programy pro ta řešení, která splní požadavky na kvalitu a integraci do prostoru. Dobrý výdejní box se pak může stát součástí městského mobiliáře – stejně jako lavička nebo pítko. Má sloužit, ne rušit. A má posilovat charakter místa, nikoliv ho rozmělňovat.
„Strategie slouží jako podklad pro společenskou dohodu, která stojí na lidech – a právě proto si nedělám iluze, že všechno půjde hladce. Je to proces, který se jako společnost musíme teprve naučit. Na Západě je podobný přístup naprosto běžný,“ říká Veronika Rút, autorka iniciativy.
Přesto se několik měst do projektu zapojilo
Strategii výdejních boxů už přijala Praha, která letos v červnu schválila vlastní Pravidla pro umisťování výdejních boxů na městských pozemcích. Vznikla ve spolupráci s provozovateli a určují preferované i nevhodné lokality. Podle řady měst však stojí většina výdejních boxů mimo městské pozemky. Například v Českých Budějovicích z dvou set boxů na pozemcích města nestojí ani jeden. Podle Institutu plánování a rozvoje se však v budoucnu chystá memorandum mezi městem a provozovateli „které by nastavilo vzájemnou spolupráci a dobrovolné dodržování pravidel i mimo městské parcely. Město může nabídnout pozemky vhodné pro umístění boxů, provozovatelé na oplátku přizpůsobí jejich vzhled a technické řešení tak, aby odpovídalo charakteru místa.“
České Budějovice zakotvily pravidla přímo do tržního řádu, v jehož rámci může město regulovat provozování podobných činností na svém území. „Každý nový box s námi provozovatelé prodiskutují. Na základě vzájemné shody dojde k jeho umístění. Vznikl i Kontrolní list, který je součástí Tržního řádu a přesně vymezuje podmínky pro umístění a vzhled,“ potvrdil Tomáš Kubeš ze Správy veřejných statků.
Také Ústí nad Labem přistoupilo ke strategii jako k doporučujícímu dokumentu. Podle informací Kanceláře městského architekta město připravilo databázi aktuálních boxů (momentálně čítající 128 kusů) a zvažuje jejich provázání s územními podklady. „Chceme jít cestou domluv a spolupráce.“
V Plzni se výdejní boxy posuzují podle předem daných kritérií. „Je vhodné, aby stály zády ke zdi, nenarušovaly výhled, zeleň ani sítě. Pokud musí stát volně, je třeba zajistit dostatek prostoru pro pohodlný průchod. Neměly by narušovat vzhled daného místa a nijak nebránit ve výhledu. Není možné je umisťovat do míst s trávníky nebo jinou veřejnou zelení,“ popsala Jitka Vildová z Útvaru koncepce a rozvoje města. Dodává, že s provozovateli se daří hledat funkční a šetrná řešení.
Strategii už schválily Pardubice, Jičín, Tábor, Olomouc. Jak s doporučeními naloží konkrétní město, však zůstává plně v kompetenci místních politiků.
Strategie obsahuje i neveřejnou právní metodiku, určenou pro úředníky a vedení měst, která jim pomáhá najít účinné právní nástroje. Vznikla ve spolupráci s advokáty z Urban legal a vychází z platné judikatury. K dispozici je pouze těm, kdo absolvují odborné školení.
Co na to provozovatelé?
Asociace pro elektronickou komerci APEK deklaruje dobrou vůli podílet se na kultivaci boxů. Připravili tzv. Společnou koordinaci principů a přístupů pro umisťování boxů, ke které se zatím připojili její členové Allegro, Alza, DPD, GLS, PPL a Zásilkovna. V květnu se na společném setkání shodli, že „smyslem je vytvořit jednotný a předvídatelný rámec pro spolupráci se samosprávami, sjednotit přístup k vizuální stránce boxů a podpořit jejich citlivé začlenění do městského prostředí,“ jak uvádí v tiskové zprávě.
Konkrétní kroky podnikli už i někteří provozovatelé. „Souhlasíme, že veřejný prostor si zaslouží citlivý přístup, proto jsme zveřejnili Manuál pro instalaci Z-BOXů. Naše boxy nesvítí, fungují tiše a využívají solární energii… Nově jsou také Z-Boxy v obchodech Žabka,“ vysvětluje Ondřej Luštinec ze Zásilkovny. Zásilkovna ještě letos navíc otevře své boxy ostatním dopravcům, kteří tím dostanou k dispozici širokou síť, aniž by ji museli sami stavět. Zásilkovna chce také přizpůsobit polep s ohledem na prostředí. „U dříve umístěných červených boxů, které nezapadají ideálně do okolního prostředí, budeme při obnově povrchu postupně nahrazovat červenou barvu vhodnějším odstínem z naší barevné palety. K výměně dochází ve chvíli, kdy původní polep doslouží a je třeba ho obnovit.“
„Pravidla pro umisťování výdejních boxů z velké části pouze formálně popisují standardy, které už dnes běžně naplňujeme. Zároveň jsme sami oslovili už 45 měst napříč republikou s výzvou k diskuzi o budoucí podobě a umístění AlzaBoxů v jejich lokalitách. Zpět se nám ozvalo už 30 měst, na 13 místech již proběhly individuální schůzky. Zároveň platí, že města musí být v tomto procesu aktivním partnerem nejen při nastavování pravidel, ale i při přípravě konkrétních řešení,“ říká Eliška Čeřovská z Alzy.
Více k tématu
Podle Michaely Tůmové, tiskové mluvčí PPL CZ, vybírá PPL lokality s důrazem na jejich smysluplnost, praktičnost a bezpečnost. Na svých stránkách zveřejnili Zásady odpovědného umisťování PPL boxů. Snaží se box decentně integrovat do okolní zástavby.
Je logické, že PR oddělení firem se snaží budovat dobrý dojem. Nutno ale přiznat, že došlo i k některým konkrétním opatřením. "Slavný brněnský box" byl odstraněn i s betonovým soklem, AlzaBox u sochy Květ Polabí posunut a doplněn informační tabulí o uměleckém díle a už i nyní můžeme v ulicích vidět boxy vhodně umístěné. Těch nevzhledných je však stále příliš.
Zda se z doporučení a proklamací stanou skutečná pravidla, však záleží jak na provozovatelích, tak na vůli místních politiků.
