Park proti záplavám. Jak v Litomyšli zkrotili přívalové deště

Kdo vystoupá až na vrchol kopce, najde tam zrcadlové dveře jakoby do jiné dimenze. Zrcadlový objekt s názvem The Door navrhl nizozemský ateliér MVRDV a odráží se tam celý tenhle nový park. Je tu převážně tráva, mladé stromy a taky květiny – na jaře například louka rozkvete tisíci narcisů, pak se objeví kopretiny –  budou kvést znovu i na podzim.

Tak vypadá park Zdeňka Kopala, který ale vlastně není park: „Je to spíš  krajina na hraně města, jakási ochranná náruč,“ říká krajinářská architektka Eva Wagnerová, která dala tomuto místu podobu. Bylo to  místo zdevastované velkokapacitním zemědělstvím, nyní se tu pomalu probírá příroda. Nově utvářená krajina je znovu útočištěm pro drobné živočichy a hmyz a různé druhy rostlin, půdní profil se pomalu čistí od zemědělských chemikálií.

Když začalo lít

Zdeněk Kopal byl astronom, slavný litomyšlský rodák. Má pod novým parkem ulici, kde stojí promyšlené městské domy od architektů Josefa Pleskota a Martina Rudiše. Má se tu stavět také domov pro seniory, ale bránila tomu právě poloha v údolí pod svahem. Při velkých deštích tu totiž přímo do ulic tekla voda i s ornicí. „Nijak neregulovaný průtok byl sváděn do kanalizace, která nebyla schopná veškerou vodu pojmout,“ píše se v materiálech soutěže Adapterra Awards, na níž je projekt nominovaný.

Hledalo se mezi vyzkoušenými vodohospodářskými řešeními, v úvahu připadal nejspíš suchý poldr. Pak ale krajinářská architektka Eva Wagnerová přišla s alternativou – zpomalit vodu terénními úpravami kopce. Po vrstevnicích vznikly terénní vlny a mezi nimi takzvané průlehy. Při dešti se průlehy postupně plní vodou, zadrží až 4000 m3. Voda se se tu zpomalí a může se vsáknout, což trvá údajně do tří dnů. Pak je tu zase zelený travnatý svah.

Vlny jsou v podloží hutněné z jílovité půdy, na nich je jen do 20 cm ornice a z ní vyrůstá louka a  stromy.  V parku je vysázeno 276 stromů a 475 keřů. Vysazeny tu byly  ovocné stromy, pro českou krajinu typické: třešně, švestky, jabloně, oskeruše, hrušně. Podél obnovené polní cesty a v plochách mezi vlnami najdeme také dlouhověké stromy jako javory, duby a habry, které až vyrostou, budou poskytovat stín.

Půdu pokrývá zdánlivě obyčejná tráva, ve skutečnosti je to ale pestrá směs  lučních rostlin. Ve Svitavském deníku to popsala referentka Odboru místního a silničního hospodářství Barbora Rezková. Podle ní je tu 40 druhů bylin a 20 druhů travin. „Celkem je zde použito pět výsevních směsí. Vlhkomilnější jsou v průlezích, odolnější vůči sešlapu ve štěrkových pěšinách a tak dále. Můžete zde potkat kopretiny, jetel inkarnát, mateřídoušku, štírovník, šalvěje, krvavec menší, hvozdíky, řebříček….“

Mozaiky.net

O firmě

Mozaiky.net

Produkty

Mozaika KitKat - Mozaiky.net

Články

Mozaika KitKat, která dodá pocit klidu i luxus

Produkty

Mozaika hexagony - Mozaiky.net

Články

Jak na mozaiky? Čtyři otázky na architekta Davida Dobeše

Produkty

Kolečková mozaika - Mozaiky.net

Produkty

Mozaika UNICOLOR - Mozaiky.net

Produkty

Mozaika Black&White - Mozaiky.net

Opatření už několikrát prokázalo svoji účinnost, cena byla přitom jen 5,5 milionu korun. „Všechno je místní. Nemuseli jsme sem vozit žádný beton ani kameny, potřebovali jsme jen jíl a ornici,“ říká Eva Wagnerová. Ačkoliv se jednalo hlavně o zadržení vody, lidé se sem chodí procházet, natrhat květiny  a podívat se na město z kopce, kam roky nebyl přístup – jak říká Eva Wagnerová, jezdili tam jenom traktoristé. Láká je sem i zrcadlový objekt, který se ale místu musel také nejdřív přizpůsobit - kvůli ochraně ptáků bylo potřeba osadit na zrcadlo ochranné prvky, které budou ptáky varovat. Po dostavbě domova pro seniory se dotvoří ve spodní části další terénní vlny.

Město chce také  v budoucnu obnovit pokračování polní cesty, která tu kdysi vedla až na horizont. Jako v přírodní krajině, ani tady vývoj nekončí.