Rekonstrukce Národního památníku na Vítkově

Středa, 13. Červen 2007 - 5:58
| Napsal:
O využití Národního památníku na Vítkově v Praze 3 se debatovalo řadu let. Stěžejní myšlenkou pro budoucnost tohoto subjektu se nakonec ukázala idea Národního muzea vybudovat v něm expozici o české státnosti. K její realizaci tato státní instituce, která je od roku 2001 správcem uvedené památky, letos obdržela nejen stavební povolení, především ale potřebné dotace, neboť finanční zajištění akce do roku 2009 figuruje v příslušném usnesení vlády.
V návaznosti na výše uvedená fakta dne 7. června proběhla mimořádná tisková konference, věnovaná plánované rekonstrukci Národního památníku na Vítkově. Za Národní muzeum, které z pozice investora projektu akci pořádalo, se setkání s novináři účastnili generální ředitel PhDr. Michal Lukeš, dále ředitelka Historického muzea PhDr. Věra Přenosilová, náměstek pro investiční činnost Mgr. Milan Plaček, náměstek pro výstavní činnost Bc. Karel Ksandr a vedoucí Oddělení novodobých českých dějin Mgr. Marek Junek. PhD.





Za realizátory se dostavil autor projektu rekonstrukce, architekt Tomáš Šantavý z Projektového ateliéru pro architekturu a pozemní stavby, a dodavatel stavby, společné sdružení dvou společností Hochtief CZ a Gemma Art Group, jako vítěz tendru, jehož se zúčastnilo 12 uchazečů. S nabídnutou cenou 226 milionů korun si první z nich zajistila další stavebně pozoruhodný projekt, druhá zase restaurátorské práce a zároveň obsahovou náplň rekonstruovaného Památníku.

Budoucí tvář národní památkyHlavním úkolem rekonstrukce je Památník rehabilitovat a revitalizovat. Přítomným novinářům byla představena její zatím vizualizační podoba, a také umožněna prohlídka stávajících prostor objektu.

Z architektonického hlediska objekt příliš velké změny nečekají: nově bude zasklen podchod před vstupem do hrobu Neznámého vojína, vybourána vestavba bývalého Gottwaldova mauzolea, drobné změny čeká i podzemí Památníku.

Největší transformace proběhne na východní straně Památníku, konkrétně na jeho střeše. Zde bude postavena kavárna, která, spolu s plánovanou muzejní prodejnou, výrazně zlepší služby poskytované návštěvníkům. Pro veřejnost bude zpřístupněna i část střechy Památníku. Praha tak získá další unikátní rozhlednu.

Práce spojené s připravovanou rekonstrukce již probíhají. Po jejím dokončení budou první nadzemní a část podzemního podlaží proměněny v expoziční prostory, připomínající české a československé dějiny v projektu nazvaném „Křižovatky české a československé státnosti ve 20. století". Expozice bude přizpůsobena atypické architektuře Památníku a vytvořena za pomoci multimédií, efektů světla, zvuku apod. Mimo jiné bude tak díky Národnímu muzeu napravena smutná skutečnost, že Česká republika doposud nemá expozici věnovanou moderním dějinám. Druhé nadzemní podlaží bude vyhrazeno koncertům, divadelním představením, seminářům, přednáškám a jiným kulturním akcím, jež budou vždy v určité spojitosti s expozičním prostorem.


Dojde i na slavného vojevůdcePodle slov generálního ředitele Národního muzea, PhDr. Michala Lukeše, je termín slavnostního otevření a zahájení provozu pro veřejnost připravován na 28. října 2009. Ivan Havel, obchodní ředitel akciové společnosti Hochtief CZ, zdůraznil, že rekonstrukce Národního památníku na Vítkově je zajímavou zakázkou, na které se mohou projevit bohaté zkušenosti jejích zaměstnanců - podíleli se na mnoha významných rekonstrukcích historických památek po celé ČR.

V říjnu 2009 by mělo skončit i restaurování Žižkovy sochy. V současné době je u konce její restaurátorský průzkum, který odhalil dva vážné problémy. V bronzových odlitcích koňských noh je železobetonová konstrukce. Kvůli tomu, že tam zatékalo a srážela se tam voda, která zamrzala, kopyta jsou rozpraskaná. Na soše jsou také rezavé ocelové šrouby, které se budou muset vyměnit.

Restaurování sochy by chtělo Národní muzeum svěřit odborné firmě, která bude vybrána v jiné soutěži. Měla by být vyhlášena příští rok. Bronzová Žižkova socha od Bohumila Kafky, která je součástí budovy, je vysoká devět metrů a váží 16,5 tuny.

Vítkov, památník a časPřipomeňme, že do historického povědomí se Vítkov zapsal zejména datem 14. 7. 1420, kdy zde husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili křižácká vojska Zikmunda Lucemburského. Na památku bitvy se Vítkov začal nazývat Žižkův vrch.

Historie vlastního památníku sahá až do roku 1882, kdy byl založen spolek, který pořádal sbírky na postavení pomníku Jana Žižky. Záměry spolku se později spojily se snahou postavit památník odboje. Monument byl vystavěn v letech 1929 až 1938 jako památník legionářům. Budova vznikla podle projektu architekta Jana Zázvorky. Symbolický výkop provedl prezident T. G. Masaryk 8. listopadu 1928. Hrubá stavba se skončila v roce 1932, práce na interiéru pak pokračovaly dalších šest let. Na výzdobě se podíleli významní umělci, jako například Jakub Obrovský, Karel Pokorný, Max Švabinský, Jan Štursa, Jaroslav Horejc, Otakar Španiel či Josef Malejovský.

Národní kulturní památka měla připomínat zrození československého státu a hrdinství legionářů, ale sloužit i k zasedání parlamentu a k dalším akcím. Později se z památníku stalo mauzoleum komunistických předáků.

Promyšlená koncepce Národního muzeaOd roku 2001 se Národní muzeum snažilo vrátit Památníku jeho původní význam a smysl a prezentovat jej především jako kulturní prostor s původní legionářskou tradicí. V objektu byly uspořádány koncerty vážné hudby, divadelní představení či různé kulturní prezentace. Uzavřela se smlouva s Pražskou informační službou o pravidelných komentovaných prohlídkách a uspořádána celá řada dnů otevřených dveří. Cílem bylo přilákat do Památníku veřejnost a na místě ji seznamovat s pohnutou historií tohoto místa, a zajímavou architekturou. Současně Národní muzeum navázalo užší spolupráci s Armádou ČR při obnovování vojenské tradice spjaté s Památníkem a při správě hrobu Neznámého vojína. Návrat Národního památníku do povědomí veřejnosti jako důstojného místa se podařil.

V duchu výše uvedeného, Národní muzeum vytvořilo jasnou vizi budoucnosti Památníku, jejímž cílem je vytvořit zde příjemné a otevřené místo, kde bude mít široká veřejnost možnost seznámit se prostřednictvím nejmodernějším muzejních metod s našimi novodobými dějinami a vnímat tak symboliku národní kulturní památky ve všech souvislostech. Památník však mimo svou muzejní podstatu bude též nabízet i další kulturní aktivity a služby zvyšující komfort návštěvníků tak, aby se z pustého místa stal navštěvovaným centrem vzdělání, poznání a oddychu a lidé měli důvod se vracet. K naplnění tohoto cíle též pomáhá revitalizace okolního parku a budování „Nového spojení", které zjednoduší dostupnost vrchu Vítkova.

Rekonstrukce Památníku je v souladu s celkovou koncepcí rozvoje Národního muzea, která počítá s vybudováním reprezentativního multioborového muzejního centra v Historické budově a bývalém Federálním shromáždění na Václavském náměstí. Toto centrum bude postupně doplňováno jednotlivými tématickými expozicemi, které se uskuteční v Českém muzeu hudby, Národopisném muzeu, či nyní připravované expozice moderních dějin v Památníku na Vítkově. Do budoucnosti jsou plánována i další muzea. V neposlední řadě se Památník stane součástí tzv. „Pražské muzejní míle", která by vedle něj měla být tvořena muzejním komplexem na Václavském náměstí, Železničním muzeem v prostorách Masarykova nádraží a expozicí Vojenského historického ústavu na úpatí Vítkova.

Zpracováno dle tiskových podkladů NM a Hochtief CZ
Klíčová slova: