Architektura /

HOSPIC DOBRÉHO PASTÝŘE V ČERČANECH

Hospicem se v historii nazýval útulek, útočiště pro pocestné, obvykle zřízený nebo obývaný řeholníky. Ve středověku byl tento termín používán pro domy odpočinku, které sloužily zejména poutníkům při cestách ke Svatému hrobu v Palestině. Poutníci v hospicích načerpali nových sil, aby mohli pokračovat ve své dlouhé pouti. Ve dvacátém století ožila myšlenka hospiců v nové podobě a symbolice, totiž ve vztahu k pomoci a péči určené umírajícím na cestě k smrti. První hospic byl otevřen na počátku 20. století v Londýně a další vznikají až po 2. světové válce. Odhaduje se, že v současné době existuje ve světě okolo 2000 hospiců.

EARCH.CZ , 8. 8. 2003

Hospic je zařízení pro nevyléčitelně nemocné pacienty, u kterých již byly vyzkoušeny všechny ostatní možnosti léčby a kteří stojí na konci svého života. Garantuje jim, že nebudou trpět nesnesitelnou bolestí, bude vždy respektována jejich lidská důstojnost a v posledních chvílích života nezůstanou osamoceni. Postavení pacienta zde připomíná spíše hotelového hosta. Samozřejmostí je zde vždy vysoký technický standart vybavení i poskytované péče.perspektivaNavrhovaný hospic Dobrého pastýře se má stát samostatnou stavbou nového křesťanského komunitního centra Čerčan, jehož součástí je také kostel Nejsvětější Trojice a škola s centrem volného času. Budova má kapacitu 27 lůžek. Jednolůžkové pokoje, kterých je většina, navíc umožňují i pobyt osob doprovázejících pacienty. Další významnou funkcí hospice je stacionář, sloužící k dennímu pobytu pacientů z okolí. V objektu se dále nalézají společenské prostory, situované ve vstupním traktu, a veškeré administrativní i provozní zázemí hospice.SITUACEPozemek, na kterém je hospic navrhován, je ve svahu. Rozdíl převýšení nejnižšího a nejvyššího místa vymezeného území je 6 metrů. Tato skutečnost by sama o sobě lákala k výraznějšímu využití terénu, avšak v případě budovy hospice, u kterého je jedním z hlavních požadavků celková bezbariérovost, toto využití není zcela možné. Přesto jsem se v svém návrhu snažila charakter pozemku maximálně využít.Objekt se skládá ze dvou do sebe zakouslých základních částí ve tvaru „L“. Část severozápadní je 3patrová se suterénem, vystupujícím směrem do ulice nad terén. Druhá část, orientovaná již v celkově klidnější části je 2podlažní nepodsklepená a vůči vyšší části mírně pootočená. Obě křídla vytváří polouzavřené atrium, využité pro hospicovou zahradu. Tvary střech přední části jsou obloukové. Část severovýchodní, 3 patrová, je zastřešena dvěmi pultovými střechami, vůči sobě mírně posunutými. Pultovou střechou je zastřešena i část křídla jihozápadního, zbylá část je kryta plochou, zelenou střechou. Část prostoru střechy nad hlavním vstupem je vyhrazena pro terasu.PROVOZNÍ SCHÉMAVeškerý provoz objektu je bezbariérový, především ve všech cirkulačních provozech se všemi výstupy na zahradu. Pro bezbariérové překonání všech pater jsou v objektu instalovány 2 lůžkové výtahy s patřičným vnitřním vybavením.Řešení vstupní části umožňuje předjezd automobilů, především sanitek, přímo před hlavní vchod. Vchází se do polyfunkční haly s recepcí, čítárnou a malou dílnou, tedy ne do neosobní chladné haly, ale do příjemného a vstřícného prostoru. V přízemí je umístěn již zmiňovaný denní stacionář, administrativní zázemí a oddělení dočasných lůžek. Tato část hospice slouží pacientům, kteří pouze krátkodobě nemohou být v domácím ošetření a u kterých se počítá s brzkým návratem do rodinného prostředí. Další 2 patra jsou již celá vyhrazena prostorům hospice. V patře nad vstupní částí je umístěno hlavní společenské centrum, skládající se z kaple, denní místnosti a jídelny personálu. Tyto prostory mohou fungovat odděleně, pomocí pohyblivých příček se ale také mohou propojit v jeden velký prostor. Veškeré provozní zázemí - kuchyně, prádelna, šatny personálu, márnice a další – je umístěno v suterénu, který je napojen na hospodářský dvůr. Dvůr je situován v severní části pozemku a je provozně i pohledově oddělený.FASÁDYVětšina plochy fasád je tvořena dřevěným obkladem. Dřevo jsem vybrala pro jeho teplé a příjemné působení. Kontrastem k dřevěným plochám jsou štítové stěny a viditelné zdi suterénu z pohledového betonu. Mimo to jsou přiznány průvlaky jednotlivých pater a tyto části jsou opatřeny výrazným, oranžovým nátěrem. Dřevěný obklad je tvořen cedrem červeným, tlakově impegnovaným, a je zvýrazněn vertikálním členěním pomocí kovového profilu. Pohledový beton má výraznou povrchovou strukturu vytvořenou prkenným bedněním. Veškeré rámy oken a ostatních prosklených částí jsou dřevěné. V některých případech jsou před okenní otvory instalovány pevné lamely, mající několik funkcí. U francouzských oken nahrazují zábradlí, na chodbách slouží jako sluneční zábrany a v neposlední řadě jako pohledové bariéry znemožňující pohledy z ulice [především záležitost chodby orientované k hlavní ulici]. V pokojích budou jako sluneční zábrany instalovány vnitřní vertikální žaluzie.perspektiva ZAHRADANedílnou součástí návrhu je také řešení hospicové zahrady, která se pro pacienty stává často jediným místem jejich kontaktu s přírodou.Základním, velmi výrazným prvkem, celou zahradu propojujícím, je potůček, „pramenící“ v nejvyšší části zahrady a zpočátku volně tekoucí a „vlévající se“ do 2 malých rybníčků umístěných na hranici obou částí zahrady. Dále potok teče v betonovém korytu, zapuštěném do úrovně terénu a na mnoha místech překlenut dřevěnými lávkami. Pramen se vlévá do nádržky s malým vodotryskem v jihozápadní části zahrady. Zahrada je přístupná ze všech prostor vstupního podlaží. Celý prostor atria je vyrovnán do roviny a je důsledně řešen jako bezbariérový. To jednak pro umožnění volného pohybu vozíčkářů, jednak pro možnost vyvezení nepohyblivých pacientů přímo na jejich postelích. Plocha atria je z velké části zpevněna dlažbou, zelené plochy vytváří malé kopečky, vytvářející intimnější a příjemnější prostor umožňující větší soukromí. Ve střední části atria je umístěna plachtová konstrukce poskytující stín v letním období. Druhá část zahrady je pojata volněji, její charakter je více přírodní, výraznou roli zde má terén, výrazně stoupající k východnímu konci zahrady, kde je také umístěn již zmiňovaný pramen. Přístup k pramenu je umožněn po rampách volně stoupajících po terénu. Většina plochy této části je ozeleněná. V prostoru okolo nádržek zpevněné plochy chodníků přecházejí do nezpevněných ploch lemujících vodní tok. Ve střední části toku mezi rybníčky a pramenem je pomocí opěrných zdí vytvořen výraznější terénní zlom, díky němuž vzniká na toku malý „vodopád“.Prostor atria bude osázen především keři a dále několika nízkými ovocnými stromy, zbylá plocha bude ozeleněna mnohem výrazněji rozmanitými typy dřevin poskytujícími na relativně malé ploše pestrý a členitý prostor. perspektiva - zahradazahrada - parterDiplomní projekt: HOSPIC DOBRÉHO PASTÝŘE V ČERČANECHVedoucí práce: Ing. ach. Michal HlaváčekVypracoval: Klára Erbenová /erbenova@cbox.czFakulta: FA ČVUTSemestr: letní 2003

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři