G

GEplus Architects - Stadium ‘Luka Šokčević Šaljapin’

V roce 2014 postihly východní Chorvatsko velké povodně, které si vyžádaly oběti na životech a značně poškodily zdejší infrastrukturu, včetně té fotbalové. Chorvatská fotbalová federace společně se světovou (FIFA) a evropskou (UEFA) fotbalovou federací ale shromáždily prostředky na rekonstrukci pěti fotbalových hřišť a také výstavbu zcela nového stadionu, který se stal jakousi korunou celého projektu.

Stadion ve městě Gunja je sice rozměrově malý, jeho stavba má však velký význam pro místní komunitu. Při návrhu stadionu hrál důležitou roli kontextualismus, prozkoumání typologie malých fotbalových stadionů i nekonfliktní integrace moderní architektury do venkovské krajiny. To vše dělá ze stadionu významný a velkorysý projekt.

Hlavní prvek vizuální identity stadionu tvoří hlavní fasáda z cihel pocházejících z domů zničených během povodní. Tyto cihly byly vybrány z dvanácti tisíců dochovaných kusů a před jejich použitím do nové stavby byly speciální technologií restaurovány.

Foto: eArch

Základním požadavkem byla funkčnost stavby, která ovlivnila její výsledný design. S ohledem na funkčnost stavby byly vybrány i použité materiály, což je důvodem, proč v interiéru i exteriéru převládá pohledový beton. Stavba se přizpůsobuje podmínkám venkovského prostředí plného zeleně a dokonale zapadá do kontextu krajiny typické pro okolní vesnice Slavonija a Gunja.

Sami architekti podotýkají, že tento projekt může přesáhnout význam renovovaného sportovního zařízení v malém venkovském prostředí. Od začátku byla stavba považována za důležité místo pro setkávání místní komunity. Zároveň se však stala také nositelkou silného příběhu o povodni, která zničila původní stadion a dala vzniknout nápadu vytvořit nový, který bude katastrofu z roku 2014 připomínat například právě pomocí starých cihel ze zničených domů.

Architektonický návrh tohoto projektu ovlivnil také fakt, že stadion v Gunji je prvním stadionem realizovaným z prostředků Chorvatské fotbalové federace. Celkový rozpočet tak neumožňoval splnit více než nejzákladnější funkce budovy, což ponechalo pro řešení jejího designu pouze minimální prostor. Architekti tak museli projevit velkou dávku kreativity a technické flexibility, aby stadion nebyl pouze utilitární stavbou, ale získal i určitou vizuální hodnotu. Jelikož finanční omezení znemožnilo použití moderních technologických prvků, které jsou dnes jedním z typických rysů staveb tohoto charakteru, zaměřili se tvůrci na čistou architekturu a na to, jak by stavba mohla obohatit místní společnost.

Foto: eArch

Struktura stavby byla ovlivněna převážně kontextem venkova a svým umístěním v zeleni. Paralelně s linií fotbalového hřiště se podél pozemku táhne alej vzrostlých lip, která při pohledu ze stadionu tvoří přirozenou zelenou scénografii.

Fotbalový stadion tak umožňuje harmonickou symbiózu architektury a místní krajiny. Zelená hráz - val tvořící plynulý přechod mezi zemí a stavbou - je ale také symbolickou připomínkou události povodně. Vyváženost celé kompozice podporuje užití betonového zastřešení ve tvaru „L“ nad částí tribuny. 

Foto: eArch

Stadion byl postaven pro potřeby zápasů III. chorvatské fotbalové ligy. Vnitřní prostory jsou umístěny podél chodby ve tvaru „L“,která začíná klubovou kanceláří. Za rohem se dále nachází ošetřovna, dvě šatny pro hráče, šatna pro rozhodčí a trenéry a technické zázemí. Prázdné místo pod tribunou na druhé straně chodby vyplňuje systém skříní pro uložení sportovního vybavení. Z chodby je také přímý přístup na fotbalové hřiště.

Přímo na hřiště se dá vstoupit také z venkovních skladovacích prostor uschovaných pod zeleným násypem, který je situovaný na jižní straně tribuny. Součástí hlavního průčelí na severní straně je obchod s občerstvením a hygienické zázemí pro veřejnost. Tyto prostory jsou navrženy tak, aby byly viditelné a dobře dostupné pro diváky, zároveň jsou ale skryty stěnou betonového zastřešení a nijak tedy nenarušují architektonické vyznění severní fasády. Umístění prostorů pro veřejnost (občerstvení, toalety) umožňuje využívat sousední parkovací plochu pro různé veřejné akce, například výstavy.

Foto: eArch

Tento článek vznikl za podpory společnosti Českomoravský beton v rámci popularizace tématu "Beton v architektuře".

Českomoravský beton, a. s., je holdingovou společností, která prostřednictvím vlastních betonáren a dceřiných společností dodává transportbeton v široké škále pevnostních tříd a druhů na území České republiky a Slovenska. Skupina, jejíž vznik spadá do počátku 90. let minulého století, v současné době provozuje 85 nově postavených nebo zrekonstruovaných betonáren, které mají zavedený systém managementu kvality, systém managementu hospodaření s energií a splňují nejpřísnější ekologická kritéria. Celá skupina – holdingová společnost a její dceřiné společnosti, historicky označované ve svém názvu TBG – vystupuje na trhu ČR pod jednou společnou obchodní značkou Českomoravský beton.

Generální partner
Hlavní partneři