Studio 3+1 architekti proměnilo prvorepublikovou budovu tiskárny na hostel CMYK

Úterý, 27. Srpen 2019 - 0:33
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Architektonické studio 3+1 architekti si na domácí půdě Ústí nad Labem připsalo další realizaci. V centru města zrekonstruovalo modernistickou budovu, kterou na začátku třicátých let navrhl architekt Ernst Richter jako místní tiskárnu. Rekonstrukce s sebou nesla změnu funkce budovy na hostel, který ovšem hned několika prvky a detaily odkazuje na původní využití stavby.

CMYK hostel v Ústí nad Labem, 3+1 architekti © Pavel Plánička
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Ateliér 3+1 architekti
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Ústí nad Labem
Ulice, číslo Pivovarská, 1938
Datum projektu 2018
Datum realizace 2019
Užitná plocha 488.00m2
Zastavěná plocha 210.00m2
Plocha pozemku 210.00m2

Dům (Aussiger Druckerei) postavil architekt Ernst Richter pro svého tchána továrníka Ferdinanda Maresche v roce 1936. Relativně celistvá historická stavební struktura, jíž je stavba součástí, tu zůstala možná jen souhrou příznivých náhod. Výhružná blízkost kolosu krajského úřadu (dřív KV KSČ, architekti Bergr, Hejduk 1985) je naléhavou připomínkou existenční nejistoty. Obzvlášť v těchto končinách.

Výchozí situace byla neobvyklou příležitostí pokusit se oživit kvalitní, nedeformovaný dům v centru města. Navíc s řídce vídanou snahou stavebníka o vědomou návaznost a starostí o kvalitu domu a jeho okolí (potažmo města).



Dům byl postaven jako tiskárna a převážnou část svého dosavadního života tomuto účelu také sloužil. Moderní železobetonová skeletová konstrukce s minimem nosných prvků umožňovala umístění velkých tiskařských strojů a prostorovou variabilitu.

Při hledání směru a smyslu rekonstrukce se k nám neodbytně vracely místní historické souvislosti, motivy a anomálie. Od počátku se zdál jednoduše se nabízejícím motivem tisk. Tisk, texty a obrazy jsou základním kořenem domu. Zároveň jsou pro nás klíči k budoucímu provozu (identita, vizualita, čitelnost, jasnost, zapamatovatelnost).



Návrh jsme proto začali průzkumem a výběrem vhodného fontu, který by celý záměr adekvátně doprovodil. Písmo FUTURA (aut. Paul Renner, 1927) svojí modernisticky jenoduchou geometričností a dobou svého vzniku dobře odpovídá domu a jeho původní náplni, zároveň ale i budoucímu předpokládanému využití (logotyp, vizuální styl, navigace, propagace...). V úvahách, jak návrhem tematizovat tisk, jsme se od původně zamýšlených černobílých verzí posunuli k současným barevným modelům.
Konkrétně CMYK složený ze čtyř barev se nám dobře strukturálně hodí ke čtyřem podlažím domu: Cyan – přízemí, Magenta – 1. n.p., yellow – 2. n.p., key – střecha.
Barevnost je též dobře použitelná k orientaci v domě.

Ke správnému písmu a odpovídající barevnosti, zbývalo přidat obraz. Původní tiskárna byla součástí historické, lehce romanticky malebné (známe jen z pohlednic) struktury města, aby byla vzápětí bezprostředním sousedem a svědkem brutálního plošného bourání hnaného naivně destruktivní představou, že všechno začne nanovo a lépe. Z těchto zdrojů tři tematické okruhy: tisk - přízemí, původní historický kontext – 1. n.p., bourání – 2. n.p.