Beton TKS 5 | 2016 : Beton a architektura

Čtvrtek, 13. Říjen 2016 - 9:05
| Napsal:

Aktuální číslo časopisu BETON přichází s tématem betonu jako matérie, jejíž pozitivní vlastnosti jsou velmi často využívané pro vyjádření výtvarného záměru architektů či umělců. Četné příklady realizací svědčí o tom, že kromě nezastupitelné funkce v nosných konstrukcích je to materiál současné doby i v mnoha dalších aspektech.

Beton TKS 5 | 2016 : Beton a architektura – foto © Beton TKS

Beton a architektura patří k sobě stejně neodmyslitelně jako architektura a kámen, ocel nebo cihla. Je-li pojem architektury chápán v nejširším pojetí jako stavební umění tvořit umělé objekty nejrůznějších funkcí a typů, pak nelze žádný typ stavební hmoty vztahovat k architektuře jakožto pouze materiál dekorativní či obkladový, nýbrž jako materiál vytvářející prostor definovaný nosnými konstrukcemi a výplněmi.

Ve spektru všech stavebních hmot je beton relativně mladým materiálem. Jeho vznik byl motivován potřebou nosných konstrukcí větších rozponů. Teprve období funkcionalismu objevilo beton jakožto prvek pohledový v exteriéru i interiéru bez nutnosti jej zakrývat obklady či jinými dekorativními konstrukcemi. Betonové konstrukce u pozemních staveb měly dlouhou dobu charakter pravoúhlých prvků, jako jsou sloupy, průvlaky a desky.

Teprve betonové konstrukce použité u mostů či velkorozponových hal objevily pro beton nekonečnou škálu obloukových tvarů, parabol a křivek. Takto vytvořené oblouky a křivky byly zpočátku pevně svázány se statickým působením těchto konstrukcí, neboť byly statickými požadavky motivovány. Teprve díla několika dnes již legendárních osobností světové architektury přiznala betonu vlastnosti podobné jako má kámen pro sochaře – totiž být hmotou volně tvarovatelnou, formující vnitřní i vnější prostor sama sebou. Slavné Guggenheimovo muzeum v New Yorku s geniálním vnitřním spirálovým prostorem od Franka Lloyda Wrighta nebo charakteristické dynamicky tvarované železobetonové konstrukce od Oscara Niemeyera ukázaly možnosti osvobození betonu od přísně statického pojetí k větší formální volnosti, přitom však stejně respektující statické zákonitosti.

Spojení betonu a volné sochařské tvorby se stává stále aktuálnějším tématem. Jelikož u architektury se beton proměnil postupně z čistě konstrukčního materiálu nosných systémů na materiál, který vytváří design prvků v interiérech a na fasád­ních systémech se silnými skulpturálními rysy, volná sochařská tvorba postupně přijala beton nikoli jen jako konstrukční a následně i výplňový materiál, nýbrž jako svébytný výrazový prostředek výtvarného cítění autora – sochaře, designéra nebo architekta. Beton má své zákonitosti, které vždy zůstanou pro tento materiál charakteristické a nezaměnitelné. Přes nikdy nekončící proud individuálních výtvarných přístupů různě zaměřených tvůrců mnohdy se zcela odlišně definovanými cíli zůstává beton fenoménem naší doby, který spoluvytváří vizuální styly a estetické cítění.

Beton je a bude zdrojem nikdy nekončící inspirace.

doc. Ing. arch. Patrik Kotas

OBSAH

ÚVODNÍK BETON, ARCHITEKTURA A SKULPTURY CO MAJÍ TYTO POJMY VZÁJEMNĚ SPOLEČNÉHO?
Patrik Kotas /2

STAVEBNÍ KONSTRUKCE

ODLÉVÁNÍ MONOLITU PŘI VÝSTAVBĚ ARCHEOPARKU PAVLOV
Radko Květ, Pavel Pijáček, Pavel Hladík, Martin Lukšo, David Bilavčík, Martin Juren, Zdeněk Bouchner, Pavel Dalecký, Klára Mertlíková, Ondřej Doležal, Václav Babka /3

VLNÍCÍ SE MEZINÁRODNÍ MUZEUM BAROKA V MEXIKU /12

MMM CORONES – MESSNEROVO HORSKÉ MUZEUM /16

ŘÍMSKÁ SERDICA VS. SOUČASNÁ SOFIE
Jana Margoldová /20

SPEKTRUM

BETON A SKULPTURA
Osinkocement Olbrama Zoubka /24
Plastici Lubomíra Dostála /26
Rovnováha Josefa Klimeše /27
Hlavičky Kurta Gebauera /28
Beton(y) Zdeňka Ruffera /29
Světelný beton Jaroslava Chramosty /30
„Miluji“ Zuzany Čížkové /32
Humanoidi Michala Trpáka /34
Všední lidé Christel Lechner /36
Podmořské sochy Jasona deCairese Taylora /37

UMĚLECKÉ DÍLO VE VEŘEJNÉM PROSTORU
Petr Kratochvíl /38

ARTSCAPE NORWAY /39

ZTRACENÝ NÁBYTEK
Vít Svoboda, Pavel Nový /45

SANACE A REKONSTRUKCE

ROZÁRIUM V OLOMOUCI OPĚT KVETE
Emil Zavadil, Zdeněk Sendler, Jiří Malínek /46

BUNKR 599 /50

VĚDA A VÝZKUM

JAK JE MOŽNÉ ZVÝŠIT PEVNOST BETONU SE SMĚSNÝMI CEMENTY
Pierre-Claude Aïtcin, William Wilson, Sidney Mindess /52

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE

DRÁTKOBETON PRO KONSTRUKČNÍ ÚČELY
Steven Pouillon /55

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE

PINGPONGOVÝ STŮL Z TENKOSTĚNNÝCH PRVKŮ Z UHPC
Ondřej Slabý, Vladimír Veselý, Stanislav Smiřinský, Jitka Vašková /60

BEDNĚNÍ A DETAILY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ – ČÁST 5
Petr Finkous /66

DESIGNOVÉ PANELY SE STRUKTUROVANÝM POVRCHEM
Petr Pospíšil /68

BETONEM PROTI ŠEDI
Kristýna Vinklerová /70

AKTUALITY

BETONOVÉ VOZOVKY 2016 /65

95 LET KLOKNEROVA ÚSTAVU
Radka Pernicová /74

MŮJ DŮM, MŮJ BETON – ČÁST 3 /76

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA /80

FIREMNÍ PREZENTACE

Jordahl & Pfeifer /11, 59
ICCX Central Europe 2017 /23
Dlubal Software /47
Sanace a rekonstrukce staveb 2016 /49
PERI /51 Bekaert /57
Redrock /61
FINE /65
Betosan /80
Beton University /3. strana obálky
Pontex /3. strana obálky
ČBS ČSSI /4. strana obálky

Článek byl převzat z partnerského časopisu BETON TKS.