Historická perla v Podještědí

Pátek, 12. Únor 2010 - 1:00
| Napsal:
Město Jablonné v Podještědí má bohatou českoněmeckou historii. Vzniklo ve 12. století a názvy jako Jablonné, Suchá, Brniště či Stráž, Sokol nebo Hvozd prozrazují, že místa již v té době byla v slovanském držení, byť právě ve 12. století sem přicházejí němečtí kolonisté.

Výraznou postavou rodu Markvarticů, kteří stáli v pozadí osidlování zdejšího pohraničí německými kolonisty, byl Havel z Lemberka. Ten ve 40. letech 13. století patřil k důvěrníkům krále Václava I. V souvislosti s ním si musíme připomenout zejména jméno jeho manželky Zdislavy z Křižanova. V Jablonném založila klášter dominikánské řehole. Sama vynikala léčitelským uměním a dle historiků milosrdným srdcem, sama se obětavě starala o chudé nemocné. „...pět mrtvých vzkřiešila, mnoho slepých prosvietila, chromých a malomocných mnoho uzdravila, nad jinými pracnými velké pomoci činila…“ píše se v Dalimilově kronice.

Ale dost historie. Dnes je město plné zajímavých architektonických památek. Připomenout si můžeme nejen zámek Lemberk postavený na základech bývalého hradu vzpomínaného už okolo roku 1000. Z dalších je to zejména Papežská bazilika menší (minor) sv. Vavřince a sv. Zdislavy, která dnes tvoří dominantu celého města. Z dalších je třeba ještě připomenout Kostel sv. Kříže, později Narození Panny Marie nebo Dominikánský klášter a jiné. Nechybí ani hospody, které byly pro město příznačné nebo Morový sloup na náměstí z roku 1687. Hlídán je celou skupinou svatých Josefem, Šebestiánem, českými světci Václavem, Vojtěchem a Janem Nepomuckým, dále pak sv. Floriánem, Janem Křtitelem atd. Pochopitelně nelze zapomenout na Ježíše a jeho matku.

Ze zdejších středověkých městských hradeb se dochovaly už jen ojedinělé zbytky, obvykle zabudované do pozdější zástavby. Dvojice městských bran byla zbořena roku 1838. Stěžejní je však zmíněná bazilika minor. Při stavbě rozlehlé budovy chrámu musela být překročena středověká městská hradba a náspem rozšířen terén na svahu k Panenskému potoku. Základy stavby tvoří pilíře zapuštěné hluboko do země, náspu i podzemních prací bylo využito k rozšíření krypty a k vybudování tří podlaží katakomb, sahajících až 39 m pod úroveň kostela. I když požár roku 1788 značně poškodil zařízení, kostel byl brzy zcela opraven. Vnitřní prostory jsou tvořeny soustavou elipsoidů se vznosnou kopulí, jejíž zelená měděná střecha je zdaleka viditelná. Do náměstí je obráceno bohaté průčelí se dvěma bočními hranolovými, ale nedokončenými věžemi a s početnými sochami J. F. Bienerta z roku 1711 (dominují sv. Vavřinec a sv. Zdislava, další sochy jsou v nikách a na atice). Z bohaté vnitřní výzdoby stojí za pozornost na oltáři v první boční kapli umístěná pozdně gotická soška madony, řezbářská práce z doby před rokem 1510, je převzatá ze starého farního kostela.
 

Klíčová slova: