Mikveh | mexická podoba židovské rituální očisty

Středa, 1. Září 2010 - 2:00
| Napsal:
Mikveh je výrazem pro židovský rituál očistné koupele. Vykonaný může být pouze v čerstvé pramenité vodě či speciálně určeném místě zásobovaným dešťovou vodou, která zde musí být shromažďována a uchovávána. To, že toto místo je speciální, je naprosto bez pochyb.

Celý proces musí být vykonán skrze sérii přísných pravidel spojených s významem čistoty vody. Tyto pravidla se týkají také použití materiálů, architektonického řešení či samotného zpracovávání vody.

Lázeň určená pro rituál musí být vložena do země a musí být umístěna uvnitř budovy, ve které se nachází komunitní centrum a synagoga. Musí být postavena v základech budovy, proto je velice těžké vyhovět všem požadavkům. Rituál Mikveh je používán převážně ženami (v četnosti přibližně jednou za měsíc), nevěstami, dále při konverzi na judaismus a také při daných svátcích.

Mikveh je také používán pro očištění veškerého náčiní určeného na vaření či k jídlu. Lázeň je vytesaná do pevného mramorového kamene, který je v místnosti dominantní a je zároveň vnímaný jako sochařský prvek.

Je známo, rituál Mikveh reprezentuje matčino lůno. Když někdo vstoupí do lázně, je to jako by se do lůna vrátil a když z něj vystoupí, je to jako by se znovu narodil.

Očistná koupel Mikveh představuje také hrob, proto nemůže být umístěná pouze klasicky ve vaně, ale musí být zapuštěná přímo v zemi. To, že je Mikveh brán jako matčino lůno a zároveň i jako hrob není podle židů v žádném rozporu, jelikož jsou to obě místa, kde člověk nemůže dýchat a zároveň se jedná o krajní body cyklu života.

Samotný akt ponoření do lázně je podle židovského učení zvaného “Torah“ brán jako akt vlastní znovuobnovy a znovuzrození. Když se člověk shledá ve stavu duševní nečistoty, nemůže vstoupit do posvátného chrámu.
Ke svému očištění a odloučení se od svého současného stavu dosáhne právě ponořením do lázně Mikveh. Voda je brána jako základní spojení s Rajskou zahradou.

Právě proto musí být voda přiváděná do lázně v netknutém stavu a nesmí přijít do žádného kontaktu s člověkem - což je podmínkou duševní očisty. Voda nesmí proudit přes nic “nečisté“, protože se tím může přerušit přímý kontakt s Rájem.

Hlavní myšlenkou architektonického návrhu bylo to, že lidé při sestoupení níže do objektu objeví skryté místo, které bude mít patřičný mystický nádech, což se nenajde v jiných existujících místech určených pro Mikveh, která jsou ztvárněna jako obyčejná koupelna. Bez porušení všech požadovaných pravidel tak vznikl návrh, který vytváří atmosféru místa k odpočinku a rozjímání. Budova obsahuje recepci s čekárnou, šatny, místnost pro přípravu nevěsty, lázeň určenou pro rituál, místnost pro sběr vody a dále sklady.

Cílem nebylo vytvořit moderní prostředí, ale místo, které nás bere zpět k základům tradice, což je dosaženo použitím materiálů jako je například perský travertin, fiorit, měď, železo či dřevo. Veškeré osvětlení v budově je řešeno uměle, kromě místa určeného pro Mikveh, které je jako jediné v budově osvětlené přirozeným světlem.

 Mexická vlna 2010

 Název:
 Místo očisty
 Autoři:  Pascal Arquitectos (Carlos & Gerard Pascal)

Přeložil Filip Molčan

Klíčová slova: