Nová budova ČVUT | Šrámková architekti

Pondělí, 9. Listopad 2009 - 1:01
| Napsal:
Pět let po zřízení Českého vysokého učení technického, které bylo deklarováno Malým vysokoškolským zákonem, zakupuje československý stát pozemky v Praze-Dejvicích a zahajuje podle regulačního plánu profesora Engela výstavbu nového vysokoškolského areálu.

Položení základního kamene dne 21.6.1925 se účastní vedle předsedy vlády A. Švehly také prezident republiky T. G. Masaryk. V letech 1959–1965 vzniká novostavba „monobloku“, ve kterém je umístěna FS a FEL. Systém vzájemně propojených budov na „hřebenovém“ půdoryse se vloženými kubusy navrhli architekti F. Čermák a G. Paul. Navazující komplex budov FSv a FA byl postaven v sedmdesátých letech. Poslední velkou investiční akcí naší alma mater byla výstavba Studentského domu, která byla zahájena před dvaceti pěti roky. Až v roce 2009 tak dochází k dalšímu významnému investorskému počinu. Je jím výstavba nové budovy ČVUT.

Osmipodlažní stavba Vítězný soutěžní návrh prof. Ing. arch. Aleny Šrámkové umístil objekt do centrální části dejvického vysokoškolského areálu, severovýchodně od Vítězného náměstí. Vlastní stavební pozemek je vymezen ulicemi Bechyňova a Kolejní, dále budovou A Fakulty stavební, parkem I. Gándiové a je celý v majetku stavebníka. Z hlediska funkce stavba odpovídá platnému územnímu plánu hlavního města Prahy, plocha je určena k výstavbě vysokoškolských komplexů.

Novostavba je orientována k přístupové ose areálu ČVUT, kterou vytváří Technická ulice, a navazuje na nově vybudovanou Národní technickou knihovnu. V tomto směru se příchozím „otevírá“ otevřeným nádvořím. Vlastní objem budovy je přimknut k této nástupní ploše. Z geometricky jednoduchého půdorysu vystupuje pouze skupina do terénu polozapuštěných velkoprostorových poslucháren. Architektura objektu je koncipována autorským kolektivem v duchu soudobého pojetí jako jednoduchá osmipodlažní stavba pevného tvaru s relativně těžkým pláštěm. Pouze v části nástupu je odhalena betonová konstrukce objektu. Funkční prostory jsou rozmístěny kolem tří krytých atrií, která jsou prosvětlována proskleným střešním pláštěm. Vnějším akcentem budovy se stávají přisazené kapacitní posluchárny s kovovým fasádním pláštěm.

Půdorysný tvar „L“ Nová budova ČVUT je koncipována a navržena jako univerzální, variabilní prostor pro vysokoškolskou výuku různých technických oborů. Budou do ní integrována pracoviště Fakulty architektury a dalších součástí technické univerzity. Hlavní kubus půdorysného tvaru „L“ doplňují tři kvádry poslucháren. Vynechaný půdorysný segment je v přízemí vydlážděn a tvoří tak vstupní nádvoří, které bude sloužit jako shromažďovací i otevřený výukový prostor. Budova má osm nadzemních a tři podzemní podlaží. Tři podzemní podlaží jsou z převážné části určena pro parkování osobních vozidel. V prvním podzemním podlaží jsou kromě vyhrazených parkovacích míst umístěny provozy hospodářského zázemí, občerstvení, planografie, prostory sochařského ateliéru a další prostory technického zařízení.

Na hlavní vstup navazuje recepce, v přízemí jsou dále umístěny prostory studijního oddělení, centrálních šaten a kapacitní přednáškové sály pro 80, 100, 180 a 300 posluchačů. V dalších nadzemních podlažích jsou pak umístěny učebny, ateliérové i jiné výukové a speciální prostory a pracovny pedagogů. Kolem atrií spojují tyto místnosti ochozy a chodby. V každém nadzemním podlaží jsou vždy čtyři speciálně vybavené seminární učebny. Obecně vždy jedna na podlaží bude vybavena dvojitou projekcí a ostatní jednoduchou projekcí. Uprostřed dispozic jsou pak navrženy zasedací místnosti, respiria a hygienická zařízení.

Energeticky vysoce úsporný objekt Základní půdorysný rozměr je 64,0 x 64,0 m (tj. 8 modulů v rozponu 8,0 m), který je v plném rozsahu zastavěn v podzemních podlažích. Hmotové členění budovy je podpořeno povrchovou úpravou fasád, kterou tvoří lícové cihly s tepelnou izolací, fasády do nádvoří jsou betonové a opláštění kvádrů poslucháren je z barevných plechů klempířsky provedené na dřevěném bednění. Součástí vnějšího pláště jsou transparentní konstrukce, okna osazená v hliníkových černých rámech a parterové prosklené portály. V betonové fasádě jsou pásová okna otevíratelná. V cihelné části jsou okna částečně otevíratelná i pevná. Všechna okna jsou kryta kovovými žaluziemi, portály v přízemí jsou vybaveny venkovními výklopnými roletami, resp. markýzami. Tato stínicí zařízení budou automaticky centrálně řízena a jejich základní funkce je chránit přirozeně větranou a chlazenou budovu před slunečním tepelným zářením. Z hlediska provozní náročnosti je celý objekt navrhován jako energeticky vysoce úsporný. Konstrukční systém budovy je železobetonový skelet kombinovaný s nosnými betonovými obvodovými a vnitřními stěnami, založený na železobetonové desce. Konstrukční řešení podzemí využívá vodovzdorného betonu, bez dalších nároků na povlakové izolace. Na střeše je navržena extenzivní střešní zeleň s minimální potřebou substrátu a minimálními nároky na údržbu. Je zde navržena směs sluncemilných trvalek a trav, s jejich výsadbou se počítá v pásu po obvodu budovy v šíři cca osmi metrů. Vnitřní stěny jsou betonové v případě, že vytváří součást nosného systému, nebo cihelné, splňující potřebné akustické parametry. Na rozhraní mezi ateliéry, učebnami, kancelářemi pedagogů a chodbami jsou navrženy akustické prosklené příčky. Akustická opatření jsou důležitým technickým prvkem v budově, jsou zajištěna obklady stěn seminárních místností a akustickými podhledy v komunikačních prostorách.

Audiovizuální technika Zvláštní pozornost byla při návrhu zaměřena na audiovizuální techniku, která bude plnit funkce související s výukovým procesem. Každá posluchárna nabízí adekvátně, dle odstupňované kapacity, sadu projekcí i s možností prostorového zobrazování. Posluchárny budou vybaveny videokonferenční technikou, která umožní spolupráci geograficky vzdálených pracovišť, což povede ke zvýšení efektivity vzdělávání. Ozvučení poslucháren centrálními systémy konferenčního typu bude provedeno s důrazem na optimální pokrytí poslechových ploch a maximální srozumitelnost mluveného slova v návaznosti na prostorovou akustiku. Součástí integrace bude také fixní sada stropních mikrofonů pro potřeby snímání zvuku v sále při videokonferencích a pro případné pořizování audiozáznamů. V řetězci je počítáno též s mobilním tlumočnickým vybavením pro velká mezinárodní sympozia. V posluchárnách bude zajištěna bezdrátová distribuce programového signálu pro sluchově postižené. Distribuce velkoplošných obrazových informací bude zajištěna také do vybraných veřejných prostor, konkrétně do atrií, na nádvoří a do odbytové plochy občerstvení.

Hry barev K výtvarné koncepci objektu patří barevné zdůraznění jednotlivých částí dispozice, jako je například blok výtahů nebo blok hygienických zařízení, které jsou intenzivně barevně pojednány v celé nadzemní části. Také bloky poslucháren včetně jejich průniku z exteriéru do interiéru jsou intenzivně temně barevně natřeny. Po obvodu stavby je nově vysázena „hradba“ stromů a plasticita stávajícího terénu je v některých částech využita k propojení exteriéru s interiérem. Příkladem může být provoz občerstvení, který je otevřen do přilehlého dvorku.

Úpravy ve stávajících objektech A a C Fakulty stavební jsou soustředěny do dvou částí. Na úrovni druhého nadzemního podlaží budovy A se bude napojovat propojovací lávka. V suterénu budovy C, pod hlavním vstupem do areálu Fakulty stavební je situován hlavní velín TZB a bezpečnosti, který se bude pro potřeby napojení nové budovy Dejvice rozšiřovat o jednu místnost.

Vlastní výstavba a její organizace má umožnit zahájení výuky v relativně krátké době, od letního semestru 2010/2011. Bude jistě sloužit pro studenty našich fakult též jako názorná ukázka současných moderních technologií používaných ve stavitelství.

     

     

psáno pro Architekt 10/2009

EDITORIAL 01 NA OKRAJ / JULIUS MACHÁČEK / SLOVO 02 JAN SAPÁK / TOP REALIZACE
04 PŘESTAVBA TOVÁRNÍ BUDOVY AF BKK, PRAHA 9 / MARTINA BUŘIČOVÁ, ŠTĚPÁN KUBÍČEK / CARAA / PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK / RECENZE MARKÉTA ŽÁČKOVÁ / REKONSTRUKCE 24 AREÁL FIRMY V BÍLOVICÍCH / KAMIL MRVA, LUDĚK DEL MASCHIO / RECENZE MICHAL JANATA 32 PŘESTAVBA VÝMĚNÍKOVÉ STANICE, VARNSDORF / BORIS ŠONSKÝ, RADOMÍR GRAFEK / RG PROJEKT 38 ŠUPINÁČ, OSTRAVA / TOMÁŠ HAVLÍČEK, PAVEL MAGNUSEK, MARTIN HLOH / LÉTAJÍCÍ INŽENÝŘI / REALIZACE 44 CORNLOFTS ŠALDOVA, PRAHA-KARLÍN / BAUMSCHLAGER – EBERLE / REKONSTRUKCE 50 REKONSTRUKCE BÝVALÉ VOZOVNY, PRAHA 7 / ALENA ŽENTELOVÁ, JIŘÍ ŽENTEL, ŠÁRKA JINKOVÁ 56 MUSEUM FOTOATELIÉR SEIDL, ČESKÝ KRUMLOV / MIROSLAV TUPÝ / ATELIER DOMUS 60 VÝROBNÍ AREÁL WALTROVKA, PRAHA5-JINONICE / JAKUB CIGLER, VINCENT MARANI / CIGLER MARANI ARCHITECTS / VÝSTAVA 66 AID – AKCEPTACE INTERVENCE DESTRUKCE / STUDENTSKÉ PROJEKTY / TEXT BENJAMIN FRAGNER, PETR VORLÍK, TOMÁŠ ŠENBERGER / ROZHOVOR 84 S ARCHITEKTEM JIŘÍM SUCHOMELEM / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA / PROJEKT 92 NOVÁ BUDOVA ČVUT, PRAHA6-DEJVICE / ALENA ŠRÁMKOVÁ, LUKÁŠ EHL, TOMÁŠ KOUMAR / ŠRÁMKOVÁ ARCHITEKTI / TEXT MILOSLAV PAVLÍK VÝSTAVA 98 MALÝ DŮM PODLE A1 / ARCHITEKTURA PŘED OBJEKTIVEM 102 JIŘINA HANKEOVÁ /TEXT MICHAL JANATA / ROZHOVOR 105 S BENJAMINEM FRAGNEREM O VCPD A PRŮMYSLOVÉM DĚDICTVÍ / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA / PROJEKT 108 CENTRUM MĚSTA 2030 NÁCHOD / ALEXANDR SKALICKÝ HISTORIE 109 LUX EX MACHINA II. DÍL / TEXT MICHAL JANATA  / VÝSTAVA 112 RINTALA EGGERTSSON ARCHITECTS 114 ČESKÝ ARCHITEKTONICKÝ KUBISMUS / ZDENĚK LUKEŠ, DAN MERTA 116 MARTIN ROUBÍK – ARCHITEKT / OHLÉDNUTÍ 117 ZEMŘEL JAN FRÖML / TEXT ZDENĚK LUKEŠ HISTORIE 118 BRANICKÉ LEDÁRNY V PRAZE / TEXT YVONNE JANKOVÁ / RECENZE 121 ŠESTKRÁT BRNO V HLAVNÍ ÚLOZE / TEXT MICHAL JANATA  /  PUBLIKACE 123 PRO VAŠI KNIHOVNU

Barevný svět architektury.

Klíčová slova: