Architektura /

Když se sejdou dva architekti

Přísloví, že kovářova kobyla chodí bosa, zpravidla neplatí pro byty architektů. Jedním takovým je zlínský půdní byt architektů Ivana Bergmanna a jeho ženy Tatjany. Byt je malebný nejen díky atypičnosti prostoru a obrovským možnostem v řešení detailů. Jak Ivan Bergmann lakonicky přiznává, jeho žena občas řekne: „Jsem tady tak šťastná,“ a on, ležíce na svém oblíbeném lehátku chaise longue, zvláště když do střechy bubnuje déšť, to sice nezopakuje, ale cítí vlastně totéž. Manželé Bergmannovi se zkrátka už sedm let poté, co vystřídali několik bytů v panelových sídlištích, cítí konečně spokojeni.

EARCH.CZ , 19. 10. 2005

Jejich zlínský půdní byt byste našli v klidné vilové čtvrti z 1. republiky, kde byly v padesátých letech, v období takzvaného socialistického realismu, postaveny dvou až třípodlažní bytové domy s valbovými střechami. „Zlín se naštěstí ubránil architektonickým výstřelkům té doby, a tak mají domy příjemné měřítko, ozdobné prvky neprovokují a díky vzrostlé zeleni splynuly objekty nenásilně s okolními vilami a jejich zahradami,“ vysvětluje Ivan Bergmann.Atyp bez zájemceVýstavbu půdních bytů na bytových domech iniciovalo v 90. letech město společně s prováděcí firmou. Nové vyšší střechy sice působí příliš hmotně, ale zato umožnily postavit atypické podkrovní byty. Zájemci o nové byty mohli tehdy postupně spolupracovat s projektantem, ale tím, že se Bergmannovi rozhodli pro koupi bytu až v průběhu výstavby, museli zasáhnout do rozsáhlých úprav okamžitě ze dne na den. Byt se původně začal realizovat bez konkrétního zájemce a jejich představám tak zákonitě nevyhovoval. V rámci daných plošných a prostorových možností tedy načrtli během víkendu hrubou dispozici a v pondělí už kamarád statik určoval, které krokve, vaznice a kleštiny nejsou potřeba a tesař s motorovou pilou začal „čistit“ konstrukce.Jednoduchá dohodaIvan s Tatjanou se rozhodli tak, že oba synové, kteří v té době studovali vysoké školy, potřebují každý vlastní pokoj a jim, rodičům, stačí ložnice, protože mají oba pracovny jinde. Za nutné považovali využít v maximální míře výšku krovu především v obytné části. Dispozici zvolili co nejvíce otevřenou, protože celková velikost prostoru je omezena šikmými stropy. Byt nemá předsíň, vchází se rovnou do haly spojené s obytnou částí. Prostor haly vizuálně zvětšují zrcadlové posuvné dveře vestavěných skříní. Střed dispozice tvoří schodiště, které vede na galerii, součást vloženého patra. S barvami decentněBergmannovi zvolili decentní základní barevnou kombinaci interiéru – bílou, šedou a černou, doplněnou dřevem. Bílé jsou stěny, podhledy, keramické obklady, částečně dlažba, část mobiliáře a radiátory. Na šedou strunu hraje metalická barva ocelového schodiště, barvy svítidel Artemide a věšáku. Dřevo zdobí interiér prostřednictvím bukových lamelových podlah, dveří a zárubní, parapetních desek oken, části kuchyňské linky, vestavěných skříní nebo vyrovnávacích stupňů u balkónových dveří. Dlažba je černá.Grafiky, obrazy, květinky... V bytě vás na každém kroku vítají květiny, které jsou zálibou Tatiany. Oživují nejen interiér, ale jak tvrdí Ivan Bergmann, díky popínavým, stálozeleným a samozřejmě každoročně vysazovaným letničkám jsou hlavně oba dva balkóny velmi příjemným místem pro kávu a cigaretu. Neodmyslitelnou součástí jsou i obrazy a grafiky umístěné na několika málo svislých stěnách. Bergmannovi si oblíbili jak Janečkovy kresby a Brunovského grafické listy, tak barevně výrazné obrazy od kamaráda ak. mal. Jana Exnara, které v bytě převládají. Drobnou keramiku vyráběla jeho žena Hana, pár malých sochařských studií pochází z dílny dalšího přítele a spolužáka ing. arch. Zdenka Makovského. Do baťovského jednodomku?Přestože Bergmannovi bydlí v tomto bytě rádi a paní Tatianě chybí prakticky jen kontakt se zahrádkou a kamna s otevřeným ohněm, připravují v současnosti rekonstrukci zděného baťovského jednodomku pro ateliér a bydlení s tím, že půdu zřejmě přenechají synovi. Při zpětném pohledu Ivan Bergmann připouští, že se několika chyb v časové tísni při realizaci půdy přece jen dopustili. „Dřevěná podlaha v kuchyňském koutě je vyložená hloupost, kterou nikomu nedoporučuji a černá leštěná dlažba v hale je sice krásná, ale nepraktická, o čemž vědí své hlavně ženy. Všem případným zájemcům o půdní byt chci vzkázat, aby si pozorně dohlédli na kvalitu provádění tepelných izolací stropů. Nejdůležitější jsou detaily parotěsné zábrany a dotažení izolace ke střešním oknům. Opravovat střechu v půdním bytě je totiž velice komplikované.“ Co dodat závěrem? Celkové náklady na tento atypický byt, kromě mobiliáře, činily asi 2,2 milionu Kč, což přepočteno na 1 m2 podlahové plochy představuje 20 000 Kč.Vanda JesenskáPřízemí bytu Z haly se vstupuje do pokoje mladšího syna a do ložnice (mají společný velký balkón) a dále do koupelny a komory s plynovým kotlem. Obývací pokoj v rohové části valby má kuchyňskou niku s pracovní linkou a vstup na malý balkón. Vestavěné patroSchodiště, které tvoří střed dispozice, vede na galerii a k pokoji staršího syna. Je tu samostatná koupelna a WC.Psáno pro časopis Domov.Když se sejdou dva architekti | Mezonet naruby | Poskytněte svému dítěti prostor | Naše děti vyrostly a dospívají | Počítač v dětském pokoji | Když ležení baví | Sviťme moderně | I při vaření myslete na své tělo | Levně nebo kvalitně? | Létající postele | V kuchyni vše povoleno | Ustelte si trendově! | I luxování může být luxusní | Když už padají zdi | Žaluziový dům | Zcela nová klasika | Zahrada ze starých časů | Příležitost pro pergolu | Dopřejte si luxus a pohodu | Vzdálené světy na vlastní kůži | Jste spokojeni s tím jak bydlíte? 2. | Kostel jako moderní loft

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři