Balkán potkává japonský metabolismus. Národní knihovna v Prištině v Kosovu.
Foto: Jáchym Šenkýř
1/15
Autor fotografií Jáchym Šenkýř píše: „Zajímavé je propojení brutalismu a tradiční osmanské architektury, jenž vytváří naprosto unikátní objekt.“
Foto: Jáchym Šenkýř
2/15
„Nejvýraznějším prvkem jsou určitě kopule, které tvoří střechu. Ty také odkazují k osmanské tradici,“ píše Jáchym Šenkýř. Budova jich má celkem 99. „Po delším zkoumání exteriéru mi přislo, že budova napodobuje kopce, jenž Prištinu obklopují,“ dodává.
Foto: Jáchym Šenkýř
3/15
Budova Národní knihovny v Prištině byla dokončena v roce 1982, navrhl ji chorvatský architekt Andrija Mutnaković.
Foto: Jáchym Šenkýř
4/15
„Když jsem si procházel interiér, přišel jsem si, jako bych se vrátil v čase někdy do 80. let. Jsou zde k vidění staré kartotéky a dřevěné lavice nebo malířské stojany. Výzdoba a dlažba na podlaze pracuje s motivem kruhu,“ píše autor fotografií.
Foto: Jáchym Šenkýř
5/15
Islámské centrum v Ljublani bylo dokončeno v roce 2020 podle návrhu ateliéru Bevk Perović arhitekti a skládá se z mešity a dvou administrativních budov. Autor fotografií Tomáš Vojtíšek píše: „Všechny budovy jsou opláštěné bílými plechovými pláty uspořádanými do kosočtvercového rastru. Stavby díky tomuto nenásilnému dekoru získávají drobnější měřítko, jsou chráněny před přímými slunečními paprsky a interiéru dodává předsazená konstrukce pocit intimity a soukromí.“
Foto: Tomáš Vojtíšek
6/15
Fotografovat bylo možné pouze zvenčí. Přesto pár postřehů z interiéru: „Uvnitř zaujmou dokonale zvládnuté detaily v umývárnách, především oble tvarovaná umyvadla a vaničky z materiálů připomínajících terazzo. Samotná modlitebna je snížena kupolí z modré textilie, jež dodává prostoru intimitu. Galerie pro ženy je podobně velkorysá jako mužská přízemní část.“
Foto: Tomáš Vojtíšek
7/15
Muzeum umění v Tallinnu, estonsky Kunstimuuseum čili KUMU přináší expozici estonského umění od 18. století do dneška plus dočasné výstavy. Nachází se v parku Kadriorg nedaleko historického centra – což je ale v pouze půlmilionovém Tallinnu téměř vše.
Foto: Tereza Frisaufová
8/15
KUMU vzniklo podle projektu finského architekta Pekka Vapaavuori, který zvítězil v architektonické soutěži mezi více než dvěma sty návrhy. Soutěž proběhla v roce 1994, dokončeno bylo až v roce 2006.
Foto: Tereza Frisaufová
9/15
Hlavními materiály je sklo, vápenec a zeleně patinovaná měď. Budova je částečně zapuštěná pod terén, aby nenarušila historický park kolem.
Foto: Tereza Frisaufová
10/15
V Budapešti v největším městském parku Városliget se staví – jednou z dokončených budov je Etnografické muzeum od architekta Marcela Ferenze a jeho studia NAPUR Architect. Otevřelo loni na jaře.
Foto: Jakub Vašek
11/15
V budově s obkladem, který má připomínat krajku na maďarských lidových krojích, najdeme rozsáhlou etnografickou sbírku o 250 tisíc položkách. Koho to neláká, může zůstat venku a využít pochozí parkovou střechu s výhledem na město.
Foto: Jakub Vašek
12/15
Budova za 120 milonů eur je součástí většího plánu. V okolí vyrostl Dům hudby od japonského architekta Sou Fujimota, chystá se Národní galerie od studia SANAA a další obří investice – vše v režii krajně pravicové vlády Viktora Orbána.
Foto: Jakub Vašek
13/15
Pro někoho je celý projekt triumfem současné architektury, pro kritiky „betonovou mánií v jednom z nejstarších městských parků,“ jak to označil liberální starosta Budapešti Gergely Karácsony.
Foto: Jakub Vašek
14/15
Od Veroniky Bóžingové jsme dostali pozdrav z Piešťan s tamním hudebním pavilonem. Dohledali jsme pouze, že pochází z roku 1968, autora neznáme. Snad není mimozemského původu.
Foto: Veronika Bóžingová
15/15
