Sir Norman Foster a jeho tvorba

Sir Norman Foster a jeho tvorba seminární práce SAT | Současná architektonická tvorba FA ČVUT v Praze

Barbora Kmoníčková | šk.rok 2008/2009

odborný garant předmětu | Ing. arch. Petr Vorlík PhD.

život sira Normana Fostera

studium a soukromý život

Narodil se 1. června 1935 v Manchesteru. Byl přirozeně nadaný, úspěšný ve škole a již od raných studií se velice zajímal o architekturu. Zejména v dílech Franka Lloyda Wrighta, Ludwiga Mies van de Roheho a Le Corbisiera.

V šestnácti letech opouští školu a před nástupem do vojenské služby v Royal Air Force působí v Manchesteru City jako pokladník.

Po odchodu z armády vystudoval urbanismus a architekturu na univerzitě v Manchesteru. Po získání diplomu v roce 1961 obdržel stipendium na renomované Yale University v New Havenu (Connecticut) a získal Master's degree. Poté odjel procestovat Ameriku a až po roce se vrací do Anglie. I jeho osobní život prodělal několik značných změn. Jeho žena a společnice, Wendy Cheesman, zemřela v roce 1989 na rakovinu. Zanechala ho tu se čtyřmi syny. Za nějaký čas se oženil s Sabiha Rumani Malik. Bohužel se ale v roce 1998 rozvedli a v současnosti je ženatý s Elenou Fosterovou, předsedkyní Tate International Council. Lady Foster (formálně prof.Dr.Elena Ochoa) absolvovala University of Madrid a sama přednáší na University of Cambridge. Je odborníkem na Alzheimerovu chorobu. Ve Španělsku je spíše známá jako „La doctora del sexo“, poté co ji představil televizní pořad „Talk about sex“, v roce 1990.

V roce 2007 kopil švýcarský zámek z roku 1720 od německého průmyslníka Charlese Grohe, který se stal jeho domovem na konci roku 2008. Mezi švýcarským či francouzským domovem a londýnskou kanceláří cestuje sir Foster soukromým letadlem nebo vrtulníkem. Jako kvalifikovaný pilot si to může dovolit.

cesta k Fosters and Partners

Po návratu z Ameriky zakládá svoji první architektonickou kancelář, společně s Richardem Rogersem a s jejich přítelkyněmi Georgie a Wendy Cheesman. Georgie (později Woltonová) byla jediná z týmu, která absolvovala zkoušky (RIBA exams-nepodařilo se mi zjistit název) pro otevření vlastní praxe. Rychle získávali ohlasy na svou práci, a to zejména v oblasti high-tech designu. Poté už šel Team 4 svou cestou, v roce 1967 Foster a Wendy Cheesman založili Foster Associates, později Foster and Partners.

V roce 1968 prošel dlouhým obdobím spolupráce s americkým architektem Richardem Buckminsterem Fullerem, která pokračovala až do jeho smrti v roce 1983. Z jejich spolupráce vzniklo několik projektů, které se staly katalyzátory v rozvoji ekologického a citlivého přístupu k designu.

Dnes Foster and Partners pracují s inženýry, kteří spojují architekturu se základními fyzikálními zákony, jako je např. konvekce. Tento přístup vytváří inteligentní, účinné struktury, jako jsou např. Swiss Re v Londýně na 30 St. Mary Axe.

Rané práce sira Fostera odráží složité vidění ovlivněné průmyslovou high-tech architekturou. Jeho styl se o té doby značně vyvíjel do více vznešené, ostře broušené modernosti.

ocenění

V roce 1990 byl povýšen do rytířského stavu a v roce 1997 oceněn řádem za zásluhy.

Sir Foster je druhým anglickým architektem, který získal dvakrát Stirlingovu cenu za architekturu. Poprvé za americký Imperial War Museum Duxfor v roce 1998 a podruhé za 30 St Mary Axe v roce 2004. S ohledem na všechna jeho díla, siru Fosterovi byla udělena Pritzkerova cena za architekturu v roce 1990.

Je vítězem Minerva Medal, společnost pro nejvyšší ocenění, a patronem Chartered Society of Design. V Německu lord Foster obdržel řád Pou le Mérite. Z nejnovějších ocenění je Aga Khan Award za architekturu, jedna z největších architektonických ocenění na světě, z roku 2007 za Petronas University of Technology, Bandar Seri v Iskandar, Malajsie. V roce 2008 bylo siru Fosterovi uděleno čestné uznání z Dundee School of Architecture na University of Dundee, velice uznávané britské školy.

vlastní poznatky o jeho tvorbě

Rané práce sira Fostera, jak jsem již výše uvedla, byla velice ovlivněna průmyslovým high-tech designem. Do doby, kdy začal spolupracovat s architektem Richardem Buckminsterem Fullerem, se tento design stal nosným prvkem staveb. Po zahájení spolupráce s Fullerem se ovšem jeho práce staly dost odlišným od jeho prvotin. Podle mého názoru ho toto spojení velice ovlivnilo v dalším rozvoji tvorby. Jeho stavby nesou výrazné prvky „fulerénů“ nebo aspoň jejich součástí.

Tvorba nenese jen znaky trojúhelníkových ploch či příhradových kcí, ale hlavně funkčního využití celé konstrukce stavby, např.pro větrání, relaxačních prostor pro zaměstnance či atd.(např.Hears tower New York, Willis Faber & Dumas Headquarters, Swiss Re HQ, 30 St Mary Axe ). V tomto duchu spolupráce s Fullerem přinesla nejen postup rozvoje v tvorbě Fostera, ale de facto celého architektonického světa.

Fosterovy práce se přenesly do vzdušných, elegantních staveb s prosklenými plochami a nenáročnými konstrukcemi, které dobře korespondují jak v historických zástavbách, tak i v moderním pojetí velkoměsta. Od roku 1980 se tyto projevy objevují ve většině jeho staveb a to až do dnešních dnů. V posledních letech konstrukci, která byla do té doby převážně přiznaná a doplněna rastrem prosklení, ukrývá pod povrch jakoby do obalu a člení fasády spíše liniovými prvky než trojúhelníkovými znaky „fulerénů“.

Jeho práce se spíše ubíhala k administrativním a komerčním budovám, ale v poslední době má několik projektů, které jsou koncipované jako městečko snů (Black Sea Gardens Bulharsko) kde nejezdí auta, bydlení je obklopeno zelení a panenským lesem a vše doplňuje výhled na zátoku s bělostným pískem. Podle mě ideál, který asi není až tak jednoduše realizovatelný, vypovídá o postupu od těžkého průmyslového designu k ekologické, citlivé a elegantní formě. Podle mého názoru ho k tomuto postoji a vývoji dovedla práce s již zmíněným Richardem Buckminsterem Fullerem.

co je fulleren?

Známý architekt, inženýr, matematik, objevitel, básník a kosmolog Richard Buckminster Fuller přišel se slovem tensegrity. Vzniklo spojením zkratek tensional integrity. Tensegrity popisují strukturní princip, kde tvar a struktura jsou garantovány uzavřenou sítí napětí (sítí kabelu) a tlaku (např. pevnými tyčemi), které tvoří místní ostrůvky.

Tensegrity mohou vytvořit viditelně diferencované tahové-tlakové vzájemné působení, podobné jako pneumatické struktury (např. jako fotbalový míč nebo automobilové pneumatiky).

Fullerovy první výzkumy v oblasti synergické geometrie byly důležité pro pochopení a využití tensegritu, které se nazývají geodesické dómy. Prof. Donald Ingber byl první, kdo navrhl, že tensegrity jsou základem architektury živých bytostí a hrají roli v nitro- a mezibuněčné komunikaci zvané mechanotransdukce.

geodesický dóm

R.B.Fuller se celý život snažil o to, aby pomohl světu překonat chudobu. V roce 1959 Newsweek zveřejnil jeho předpověď, že chudoba může být odstraněna do konce tisíciletí. Skoro o 20 let později National Academy of Sciences potvrdila jeho předpověď. Fullerovi bylo uznáno 25 US patentu, napsal 28 knih, 57krát objel zeměkouli a oslovil miliony lidí svými veřejnými přednáškami a kursy. Ovlivnil architekturu, urbanismus, „design“, matematiku, fyziku, průmysl, technologii, filozofii, náboženství, mineralogii, umění a literaturu. Proslavil se rozvojem synergetiky a vynálezem geodesického dómu.

„Synergetika je Fullerova nejdůležitější a nejčtenější kniha. Předpovídám, že se stane jednou z klasických základů vědy podobně jako Darwinova kniha ‚O původu druhu‘“, řekl S.E.Morison.

“Tato kniha je jeho bible, destilovaná moudrost života stráveného kontemplací o vesmíru z úhlu a směru, které dříve nebyly uvažovány. Bude to zdroj nekončících inspirací a podnětů těm, kteří jsou zaslíbeni urgentnímu cíli naší doby – snaze zachránit Zemi před pohromou“, A.C.Clark.

Již v egyptských, řeckých, a římských idejích bojovali proti gravitaci. Teprve dnes je zjištěno, že tah může hrát důležitou roli při udržení celistvosti různých staveb (Brooklyn Bridge, Golden Gate a samozřejmě Fosterův Millau Viaduct ). Geodesické dómy jsou kulovité útvary typu polyedru s množstvím trojúhelníkových stěn. Když stěn přibývá, jejich úhly mizí a polyedr se blíží kouli. Při vytváření dómu se hrany obvykle dělají na povrchu sférického ikosaedru. Každá stěna je pravidelně rozdělena na hranách. Body pod rozdělení jsou propojeny trojsměrnou sítí velkých kruhových oblastí. Okolo originálních ikosaedrálních vrcholů je vždy 5 trojúhelníku, zatímco okolo bodu dělení je trojúhelníku 6. Velká kružnice na kulovitém povrchu, vznikající protětím povrchu s rovinou procházející středem útvaru se nazývá geodesická. To je slovo, od kterého je odvozeno označení geodesického dómu.

ukázky a příklady Fosterovy tvorby

Nyní bych chtěla uvést několik staveb, které podle mého názoru jsou ovlivněny právě Fullerovou konstrukcí.

American Air Museum, Cambridge, UK, 1987-1997

 

Zde je vidět použití zastřešení přes velké rozpětí pomocí principu konstrukce v tahu. Střecha je ze skleněných segmentů.

Stansted Airport, Stansted, UK, 1981-1991

 

 

Opět zastřešení pomocí segmentových prvků ( zde trojúhelníkového tvaru) avyužití lehkých příhradových konstrukcí.

Faculty of Law, University of Cambridge, Camnbridge, UK, 1990-1995

 

Znovu použito trojúhelníkové zasklení a elegantně využité „konstrukce v konstrukci“.

Great Court at the British Museum, London, UK, 1994-2000

 

Zde typický příklad jak vypadá fulleren.

Great Glass House, Carmarthenshire, UK, 1995-2000

 

Největší botanická zahrada na světě se pyšní celoskleněným prosklením.

nejznámější stavby

Hearst Headquarters, New York, USA, 2000-2006

 

 

Zde je podle mého názoru dobře vidět posun ve využití skleněných segmentů, které jsou jakoby druhotným prvkem fasády. Konstrukce vyplývá na povrch a zvýrazňuje tak „osekanou“ hmotu budovy. I když je to stavba vysoká, působí lehce a zvýrazněná konstrukce zmenšuje celkové měřítko.

Swiss Re HQ, 30 St Mary Axe, London, UK, 1997-2004

 

 

U „okurky“, jak se stavbě přezdívá, bylo použito předchozího ztvárnění fasády, ovšem naopak. Zde je skleněná fasáda předsazená konstrukci, ale přesto nosná část „vystupuje“ na povrch.

Zde je také jako u Hearst Headquarters použito systému, kdy teplý vzduch stoupá nahoru a zároveň ohřívá přiváděný čerstvý vzduch.

Reichstag, New German Parliament Berlin, Germany, 1992-1999

 

pár slov na závěr

V životě lorda Fostera se objevilo mnoho lidí, jak v praxi, tak i soukromém životě, a proto je asi troufalé říci, že ten či onen ho nejvíce ovlivnil. Je ale zajímavé, že právě od doby spolupráce s R.B.Fullerem se jeho tvorba stala více jemnou, elegantní a vzdušnou. Do té doby technická a industriální architektura se najednou jakoby vznáší nad terénem a stává se jakousi skleněnou spojkou mezi jedincem a vesmírem.

Důležitější ovšem je, že těmto do nebes šplhajícím stavbám, vtiskne život úžasnou funkčností a smysluplností. To si myslím, že je na jeho práci úžasné. Svou prací inspiruje mnoho lidí a je pozoruhodné sledovat jeho vývoj. Určitě jsem nezachytila vše čím je jeho tvorba typická, ale tyto informace mě osobně zajímají, a proto jsem se tím zabývala.

zdroje

všeobecné informace: www.fosterandpartners.com   www.wikipedia.cz

o fullerenech: Vladimír Vondrejs_Tensegrity ve vědě, technice a umění Vybrané příklady staveb pro základní atelier_kolektiv autorů Ing. Zuzana Benáková_ Katedra matematiky, FSv_ČVUT v Praze_Fulereny

přílohy

seminární práce Sir Norman Foster