Jak vzniká návrh osvětlení interiéru

Základním dokumentem definujícím požadavky na osvětlení vnitřních prostorů je norma EN 12464-1 (Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory) a její dodatky. Tato norma definuje požadované parametry osvětlení, a to zejména rozložení jasu, osvětlenost (intenzita osvětlení), rovnoměrnost osvětlení a oslnění, ve vztahu k vykonávané zrakové činnosti. Proto při návrhu osvětlovací soustavy v pracovních prostorech je základní podmínkou definování „zrakového úkolu“, tj. specifikace druhu vykonávané zrakové práce a podmínek, za kterých je vykonávána. Do těchto podmínek patří zejména velikost pozorovaného detailu, pozorovací vzdálenost, kontrast jasů, rychlost změny apod. Pro jednoduchost je v normě tabulka definující základní parametry osvětlení pro jednotlivé druhy lidské činnosti. Výsledné osvětlení je samozřejmě ovlivněno také parametry prostředí (odraznost, barva ...) a možným umístěním svítidel v prostoru.

Při řešení osvětlení obytných prostorů nepostupujeme tak striktně. Samozřejmě po dobu celého procesu je nutné mít na zřeteli, že osvětlovací soustava musí splňovat základní parametry. Obvykle prvním krokem je výběr designu. Nejjednodušší je pro zákazníka prohlédnout si tištěné katalogy či navštívit webové stránky architektem doporučených výrobců. Po prvotním výběru je zapotřebí navštívit světelné studio. Ta lepší nabídnou nejen služby kvalifikovaného odborníka, ale i možnost zhlédnout výrobky na vlastní oči. Kvalitně vybavená vzorkovna dá zákazníkovi uchopitelnou informaci o nabízených výrobcích a službách. Navíc mu budou zodpovězeny jeho případné dotazy. Rozhodne-li se zákazník pro spolupráci s daným světelným studiem, je možné přistoupit k druhému kroku.

Tím je samotný návrh osvětlení. Ten by měl vycházet z návrhu architekta v souladu s technickými možnostmi, splňovat funkční i estetickou roli a v neposlední řadě by se měl líbit zákazníkovi. Většinou se začíná sezením nad výkresy a teoretickým řešením osvětlení v jednotlivých místnostech. Na základě zkušeností světelného technika vzniká první návrh, který může být v případě požadavků zákazníka doplněn o výpočet. Ten je prováděn v k tomu určených programech. Nejčastěji jsou to volně přístupné programy jako Dialux či Relux. Ty dávají při správných vstupních parametrech velice přesnou informaci o osvětlovací soustavě. Pokud bychom následně provedli měření osvětlení již instalované soustavy, lišil by se výpočet od skutečnosti v jednotkách procent. Pro správné provedení výpočtu osvětlení budete tázáni na dvě skupiny otázek. První se týká samotného prostoru, druhá svítidel. Měli byste tedy vědět rozměry a výšku místností, materiály a barvy stěn, podlah a stropů (mají vliv na odrazy světla) a v druhém případě mít představu o typech svítidel a jejich pozici v interiéru.

Výstupem z programu jsou informace o parametrech osvětlovací soustavy. Mezi nejčastěji řešená zadání patří intenzita umělého osvětlení a její rovnoměrnost. Navíc můžeme například získat údaje o případném oslnění nebo počítat umělé osvětlení v souladu s osvětlením denním.

Jednoduchý výstup s hodnotami intenzity osvětlení je uveden na obrázku č. 1. Zde je proveden výpočet osvětlení obývacího pokoje spojeného s jídelnou. Výpočet nám dává základní informaci o množství světla a o jeho rozložení. Poznáme tak, je-li výkon svítidel dostačující nebo je zapotřebí svítidla přidat či je nutné zvýšit výkon stávajících. V soukromých interiérech nám, na rozdíl od interiérů veřejných, nenakazuje norma minimální hodnoty intenzity nebo rovnoměrnosti osvětlení. Z obrázku č. 1, na kterém jsou svítidla označena červeně, tak například vidíme, že svítidla nad jídelním stolem svítí pouze pod sebe a osvětlují nám tedy jen jídelní stůl. Stejně jako směrové reflektory v horní části obrázku. Naopak závěsná svítidla s difuzorem instalovaná nad konfekčním stolkem dohromady s nástěnnými svítidly umístěnými u televize, zajišťují rovnoměrné nasvětlení této části pokoje. Není asi nutné zdůrazňovat, že rozsvěcením jednotlivých typů světel (nebo jejich kombinací) vytváříme požadovanou atmosféru. Ve výše zmíněných programech je možné provést i jednoduché vizualizace. Příklad takové je na obrázku č. 2.

Chce-li zákazník řešit osvětlení jako součást návrhu interiéru, může se obrátit na odbornou interiérovou firmu. Ta zakomponuje svítidla do celkového řešení interiéru. Navíc připraví pro zákazníka vizualizaci, která si nic nezadá s výslednou realitou. Zákazník si tak může udělat lepší představu o svém budoucím bydlení. Na obrázcích č. 3 a 4 jsou vyobrazeny vizualizace společnosti Hronek Design, která byla tvůrcem kompletního řešení interiéru na této zakázce.

Dalším krokem následujícím po výběru svítidel je zajištění stavební připravenosti. Pro bezproblémovou instalaci je nutné porovnat rozměry zápustných nebo atypických svítidel s reálným stavem. Vyvarujete se tak případným komplikacím se zápustnými hloubkami. Některá svítidla potřebují montážní boxy, jiná jenž nejsou na síťové napětí, zase napáječ ( transformátor ).U čím dál více oblíbených LED svítidel záleží i na jejich zapojení (do série, paralelně). Samozřejmostí je dodání montážních listů a zodpovězení technických dotazů firem provádějících přípravu pro instalaci svítidel.

Posledním krokem je objednání svítidel a jejich montáž. I tu je možné pro zákazníka zajistit nebo být k dispozici pro případné dotazy společnosti, která montáž provádí. Odměnou, pokud zákazník dovolí, je možnost nechat realizaci nafotit. Jak dopad návrh výše zmíněného interiéru můžete posoudit na obrázcích č. 5 a 6.