Krátký nástin historie ústavu dějin architektury a umění

Po roce 1945 vedl ústav opět profesor Oldřich Stefan. V roce 1950 byly na ČVUT ustaveny namísto ústavů katedry. V čele katedry teorie a vývoje architektury se vystřídali postupně profesor Oldřich Starý (předtím vedl ústav sociálních staveb a vývoje architektury 19. a 20. století), který k přednáškám připojuje výuku vývoje architektury devatenáctého a dvacátého století, dále docent Oldřich Dostál, docent Miloš Zachystal, nakrátko též profesor Jiří Štursa, následován profesorem Josefem Pecharem. Na katedře v té době pracovali významní a uznávaní odborníci v oboru, ke kterým patřili jmenovitě profesor Karel Honzík, který zavedl na škole přednášky z teorie architektury, docent Marie Benešová, která převzala po V.V. Štechovi přednášky z dějin umění, docent Karel Hanuš a docent Bohuslav Syrový. Po roce 1989, kdy došlo na fakultě architektury k výrazné reformě, také návratem k původnímu označení ústav (v případě katedry teorie, dějin a rekonstrukcí architektury vznikly rozdělením tři ústavy - teorie architektury a společenských věd, dějin architektury a umění a konečně ústav památkové péče a renovací), byl v letech 1994 -1997 vedoucím ústavu dějin architektury a umění profesor Milan Pavlík. Po jeho odchodu je od července roku 1998 v čele ústavu profesor Petr Urlich.Zaměření ústavu a metoda výukyNa ústavu dnes pracují pedagogové, architekti a kunsthistorici, kteří přednášejí metodicky dějiny jako obor, zároveň se ale soustřeďují na problémy dějin architektury a umění podstatně detailněji. Jsou to tedy především specialisté jednotlivých období, ale i oblastí (lidové architektury, historické typologie, historických konstrukcí). Jejich specializace jim dovoluje metodicky, na špičkové vysokoškolské úrovni, přenášet své zkušenosti na studenty a seznamovat je tak vedle encyklopedických základů s výsledky své badatelské práce.Obsahové zaměření přednášek a seminářůÚstav dnes vyučuje předměty dějin architektury a umění v celé šíři její historie. To znamená, že zachycuje všechna období od starověku po současnost. Vzhledem k celkovému zaměření fakulty architektury, její teritoriální poloze, je dějinám i oproti jiným školám u nás i v zahraničí věnováno nepoměrně více hodin. Výuka předmětů je rozdělena podle období, kdy dějiny architektury jsou přednášeny v pěti semestrech v časové posloupnosti (DA I –starověk, DA II – středověk, románská architektura a gotika, DA III – novověk, renesance a barok, DA IV – devatenácté století a DA V – dvacáté století) Tyto předměty se přednášejí v rámci bakalářského studijního programu a jsou povinné. Přednáškové cykly (DA I a DA II) jsou doplněny semináři, které studenty seznamují s hlubším poznáním především české architektury a jejího stavebního fondu. Dějiny umění se přednášejí ve zvláštním cyklu tří semestrů a jsou rovněž povinné.Volitelný předmět semináře z dějin architektury (DA VI) v rámci magisterského stupně studia je úzce zaměřen na metodu badatelské a seminární práce v oboru dějin architektury novověku, devatenáctého a dvacátého století.K vyhledávaným volitelným předmětům patří přednášky z historických konstrukcí, lidové architektury a historických staveb a sídel.Pedagogové vedou doktorandy v doktorském programu Architektura a urbanismus v oboru Dějiny architektury a ochrana památek a Teorie architektonické tvorby.V rámci celoživotního vzdělávání uskutečňovaného na ČVUT vede ústav rekvalifikační kursy v oboru dějin architektury a památkové péče určené pro pracovníky stavebních referátů státních úřadů a také s úspěchem realizuje jednosemestrální kursy university III. věku s tématy z dějin české i světové architektury.Vědecká práce na ústavuČlenové ústavu jsou školiteli v doktorském stupni studia, členové oborových rad doktorského programu a členové mimoškolních odborných komisí, grémií a vědeckých rad významných státních institucí.Ústav, i díky svému jedinečnému zaměření v rámci jinak výrazně tvůrčího poslání školy, patří se svou vědeckou činností k vůdčím na fakultě. Jeho jednotliví členové jsou zapojeni do výzkumného úkolu v rámci VZ Výzkum historické a současné architektury. Záměr je postaven na možnosti skloubit zdánlivě roztříštěné oblasti zájmu jednotlivých pedagogů a nalézt jistou společnou základnu a metodiku výzkumu a heuristiku zvláště v oblasti historických konstrukcí, historické ikonografie a některých málo probádaných témat moderní historie, u kterých lze považovat dostatečný časový odstup za legitimní pro jeho historické zpracování. V této oblasti jsou do výzkumu zapojováni zejména doktorandi v prezenční formě, kteří jsou též se statutem studenta zároveň plnohodnotnými členy ústavu i se všemi z toho vyplývajícími povinnostmi.Výzkumné granty: GAČR – Centrální archiv stavebně historických průzkumů ve Státním ústředním archivu, garant – PhDr. Martin EbelSpolupráce s ostatními odborníky, s AV ČR , SÚPP .KnihovnaSoučástí ústavu dějin architektury a umění je obsáhlá knihovna, specializovaná na historickou literaturu, respektive literaturu zabývající se historií. Knihovna vznikla z původních fondů Stefanova ústavu dějin architektury, obsahuje ale i významné publikace z německé techniky z dob působení takových architektů, jako byl Josef Zítek, Josef Schulz a ostatní.V současné době doplňovaná o nové akvizice významných novinek našich i zahraničních (a to i v oblasti periodik) je tato knihovna stále více vyhledávaná studenty fakulty, ale i pedagogy.