IN-FORM-ARCHITEKTI - Rekonstrukce domu Zlatý Beránek

Pětipodlažní dům z konce 19.století, který je kulturní nemovitou památkou, se nachází na úzké gotické parcele v historickém jádru města Karlových Varů, v těsné blízkosti lázeňských pramenů. Svojí jižní fasádou je orientován do ulice Stará louka – jedné z hlavních lázeňských promenád. Dům je charakteristický jak svojí bohatou štukovou výzdobou se zlacenými prvky, tak i svou prostorovou traktací do třech celků. Výrazným prvkem interiéru je kromě štukové výzdoby a jemných ornamentálních leptů okenních skel, především velkorysé centrální schodiště s kovaným zábradlím a zlacenými florálními prvky.  

Díky svému urbanistickému, architektonickému, ale i konstrukčnímu a materiálovému řešení je dům jedním z typických představitelů lázeňské architektury Karlových Varů. Jeho měřítko jej však předurčuje spíše ke komornímu využití. V současné době slouží dům obdobně jako před rekonstrukcí převážně k ubytování lázeňských hostů, konání malých recepcí a k provozu drobných služeb. Standard ubytování lázeňských hostů stejně jako jejich pohodlí se však stavebními úpravami výrazně zvýšilo.  

Projekčním pracím předcházelo detailní zaměření a pasportizace domu. Nedílnou součástí byly podrobné průzkumné práce, jež zahrnovaly stavebně-historický a stavebně-technický průzkum stavby. Ty vymezily jak historicky cenné konstrukce a prvky, tak i technické neduhy, především v podobě aktivní dřevomorky. Jako zásadní se pak ukázaly stratigrafické průzkumy štukové výzdoby a kovaných prvků, které naopak mimo jiné odhalily v jedné z reprezentativních místností unikátní fládrovaný strop, jenž je vzhledem k použité technice a jemnosti zdobení zcela výjimečný – podobných příkladů je ve všech západočeských lázních možné najít jen několik.  

Základním cílem stavebních úprav se tedy stalo především dostat dům znovu do dobré kondice – zbavit konstrukce dřevokazných hub, obnovit zastaralé technické sítě i vybavení domu a v neposlední řadě setřít všechny vrstvy nánosů za posledních padesát let existence domu, aby mohl opět vyniknout jeho jemně zdobný charakter.  

Důraz byl kladen na úzkou spolupráci s restaurátorem i zástupci památkové péče. Bohatá štuková výzdoba stěn a stropů byla pečlivě zrestaurována, stejně jako kované zábradlí hlavního schodiště a vstupní mříž. Bohužel již vyžilá dřevěná kastlová okna byla vyměněna za repliky, vnitřní dveře z 90. let byly nahrazeny novými dřevěnými s obložkovými zárubněmi. Lze říci, že všechny nové vstupy spíše podporují charakter domu – na několika místech byla obnovena původní velkorysá dispozice, nově byly provedeny všechny povrchy podlah a stěn, přičemž byl kladen důraz na jejich kvalitu a nadčasovost.  

V ryze současném technologickém a materiálovém taktu byly ztvárněny koupelny hostinských pokojů. Výtvarný přístup k návrhu a realizaci autorských zařizovacích předmětů nejenom pravdivě podtrhuje technologický posun schovaný pod omítkou těchto místností, ale zároveň je pro nás i způsobem, jak prokázat čest původním řemeslně zdatným stavitelům, kteří nás svou prací inspirovali a podpořit jejich odkaz užitím současných prvků — novotvarů — navázat současnými řemeslnými šperky lokálních dílen.  

Projekční, průzkumné, restaurátorské i stavební práce trvaly s přestávkami osm let. Součástí návrhu byl také malý lázeňský provoz, který měl využívat místní zdroj vřídelní vody. Tento se však nakonec nerealizoval. Ačkoliv byla rekonstrukce nakonec spíše pokorná a nepouštěla se do velkých experimentů, je realizovaná obnova lázeňského domu pro jeho další existenci a současné využití naprosto klíčová. Škoda jen, že součástí zadání nebyla i spolupráce s novým provozovatelem hotelu na zařízení interiéru, neb tmavý těžký nábytek křehkým zdobným prostorům věru neprospívá.