V Galerii Jaroslava Fragnera proběhne výstava a křest knihy Architektura Reciprocity od Pavly Melkové a Miroslava Cikána

Středa, 10. Červen 2020 - 0:18
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Výstava připravená zakladateli a lídry MCA ateliéru Pavlou Melkovou a Miroslavem Cikánem je manifestem Architektury reciprocity a představuje jak obecnou teorii přístupu k tvorbě architektury, tak její zdroj a využití v práci vlastního studia. Na zahájení výstavy bude pokřtěna nová kniha Architektura reciprocity: Pavla Melková, Miroslav Cikán. V průběhu června se rovněž uskuteční dvě doprovodné moderované debaty, jejichž tématem bude role architektury v současné společnosti. Výstava potrvá do 25. července, více na www.gjf.cz.

 

Památník Jana Palacha, MCA atelier. Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera
Fotoalbum: 

Neptejme se, jaká architektura je, ale především, co způsobuje.

„Aktuální pandemie, stejně jako klimatické, sociální či politické změny poslední doby, před nás staví množství celospolečenských témat, jejichž řešení vyžaduje širokou spolupráci založenou na vědomí sounáležitosti. A výstava Architektura reciprocity, stejně jako stejnojmenná kniha, které ukazují důležitost vztahů vzájemnosti nejen ve vztazích architektury vůči lidem a prostředí, ale také v životě společnosti obecně, se tak stávají aktuálním příspěvkem k hledání odpovědí na otázky, kterým naše společnost bude čelit,“ komentuje výstavu její kurátorka Pavla Melková. 

Každá nová architektura vstupující do stávajícího prostředí do něj něco přináší a zároveň si bere. Nikdy není nevinná. Většinou něčeho ubyde, cosi zmizí, promění se. Zmenší se či ztratí volný prostor, průchod, paměť, sluneční světlo, příroda, vzduch, výhled, ticho. Stejně anebo více hodnot ale také může přibýt.

Výstava nás vybízí neptat se pouze jaká architektura je, ale především, co způsobuje. Sleduje skutečnost primárně přes vztahy, namísto soustředění se na objekty a poukazuje tak na význam vztahů obecně.

Vychází z předpokladu, že druhy vazeb, kterých je architektura účastná a které vytváří, jsou založeny na stejných či podobných principech, jako vztahy mezi lidmi či uvnitř přírody.

Publikace Architektura reciprocity, Pavla Melková, Miroslav Cikán. Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera

Jednotlivé typy vztahů reciprocity jsou představeny skrze příklady v životě lidí i společnosti, v různých vědeckých či uměleckých oborech a nakonec také v architektuře samotné. Tyto asociace připomínají, že náš svět je nedílně propojený, že chování člověka určují podobné principy, které existují v přírodě a také že uvažování jakéhokoliv specializovaného oboru lidské činnosti se dnes musí odkazovat jednak k vědomí o celku a jednak k maximálnímu propojení s dalšími disciplínami, v zájmu celku i obohacení sebe sama. 

Výstava je manifestem Architektury reciprocity a ukazuje jak teorii přístupu k tvorbě architektury, tak její zdroj i uplatnění v tvorbě architektonického atelieru MCA, Miroslava Cikána a Pavly Melkové. 

Architektura reciprocity

Neřeší pouze, jaká je, ale především, co způsobuje.

Svět sleduje skrze vztahy, do nichž vstupuje a které ovlivňuje i sama vytváří.

Vědomě se začleňuje do pospolitosti a hledá svou roli v komplexních vazbách světa, od lokálních až po globální.

Zajímá ji dopad vlastní existence na to, jak lidé žijí, jak se chovají k sobě navzájem a jak nakládají s prostředím.

Vytváří prostor pro reciproční vztahy mezi jednotlivci, ve společnosti, i mezi lidmi a přírodou, a sama je navazuje.

Spolupodílí se na přínosné vzájemnosti ve všech sférách lidského konání a oborových specializací.

Otevírá lidem vnímání prostředí, napomáhá jeho pochopení a tím ovlivňuje odvislé konání.

Je to architektura respektu, sounáležitosti, komunikace, inspirace, empatie, zodpovědnosti, radosti, paměti, lásky, úspornosti, velkorysosti, pravdy, podpory, otevřenosti, poetičnosti, propojení, vyváženosti, a vzdělávání.

Doprovodný program

Role architektury: Může se dnes architektura podílet na řešení širších problémů společnosti?
úterý 16. června, 19 hodin, GJF

Současná pandemie před nás postavila množství celospolečenských otázek a pravděpodobně urychlí změny, ke kterým by postupně docházelo i jinak, ale pomaleji. Jaká bude role architektury v nich? V otázce angažovanosti architektury v řešení širších problémů společnosti existují dva póly názorů. Jeden říká, že architektura nevládne prostředky ovlivnit komplexní společenské problémy, anebo dokonce že v současném světě může být pouze bez-referenční či auto-referenční. Druhý se domnívá, že je schopná aktivně působit i v sociálních, environmentálních, společenských a dalších aktuálních otázkách. Jak vnímáme tuto otázku dnes? A jaké nástroje má architektura skutečně k dispozici?

Manifesty architektury v současnosti
úterý 23. června, 19 hodin, GJF

Mají v dnešní době smysl manifesty architektury?

Proč v dnešní době vznikají méně, než například ve dvacátém století? Nemá už současná architektura potřebu zřetelně definovat svůj aktuální smysl, roli, směřování, charakter? A proč to po ní nevyžaduje ani společnost?

Jaký význam mají a v historii měly veřejně formulované aktuální teorie – formou manifestu, hnutí, charty, směru, ucelené teorie – ať už individuální či skupinové? Jaký mají a měly dopad na realizovanou architekturu či na život společnosti?