Mezi městem a krajinou

Středa, 31. Srpen 2016 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Téměř před dvěma lety byl slavnostně otevřen nový českobudějovický park 4Dvory. Na místě bývalého vojenského prostoru, v centrální poloze mezi sídlišti Máj a Vltava, byl zrealizován vítězný návrh architektonické soutěže z roku 2012. Kromě samotných parkových ploch zde vznikla také kavárna nebo skatepark.

David Prudík, M&P Architekti, Park 4Dvory – foto © Jakub Holas
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor David Prudík, Markéta Veličková, Petr Velička
Ateliér David Prudík, M&P Architekti – Krajinářská architektura
Spolupracovníci Terezie Havlíková, Kateřina Koudelová, Pavla Drbalová, Eva Teplická, Jan Zemánek
Generální dodavatel Gardenline s. r. o.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město České Budějovice
Ulice, číslo E. Rošického 365/16
PSČ 370 05
Suma 30 000 000.00
Měna CZK
Datum projektu 2012
Datum realizace 2014
Plocha pozemku 28 400.00m2
Poznámka

Foto © Jakub Holas

PARK

Vzhledem ke geologickým podmínkám území (jílovitosti půdy, která udusí novou výsadbu nepředpěstovanou v těchto podmínkách) byl jako vůdčí koncept práce s vegetací zvolen princip řízené sukcese.

Park je navržen jako nástup do krajiny. Krajina – prostor s neřízenou sukcesí – je logickým a přirozeným pokračováním sukcesních ploch parku. Park 4Dvory se z krajiny nevymezuje, ale do krajiny se postupně „noří“. Park na místě bývalého vojenského prostoru je zvoleným konceptem přirozeně propojen s bezprostředním i vzdálenějším prostorem přírodě blízkých společenstev i ekosystémem nedalekých rybníků.

Nástupy do parku jsou navrženy v místech vyústění ulic budoucích nových bytových domů. Cestní síť je účelově koncipována pro obsluhu všech potřebných aktivit v parku, spojuje místa nástupů s potenciálními cíli návštěvníků parku a vytváří přirozenou tkáň území. Vzhledem k podmáčenosti území je cestní síť založena na nasypaném terénu. Násypy cest je pak členěna plocha území na dílčí plochy jednotlivých stupňů sukcese.

KAVÁRNA

Kavárna je navržena jako součást cestní sítě; částečně uzavřené mimoúrovňové křížení cest. Je přirozenou součástí parku, meze cest zapřené zábradlím plynule pokračují po střeše objektu, objekt je „muldou“ v terénu.

Kavárna je osazena v místě nejvyššího převýšení pozemku jako podnož páteřní cesty územím, jež jde po její střeše a vybíhá do krajiny. Vytváří tak jediné výškové vyvýšení v území a nabízí „rozhledy“ do parku, hierarchicky vyzdvihuje nejdůležitější komunikaci v území. Zároveň je průchodem mezi východní stranou parku s fitstezkou, kluzištěm, dětským hřištěm a západní stranou se skateparkem a dětským hřištěm.

Objekt kavárny obsahuje odbytovou plochu kavárny se zázemím a sociální zařízení pro potřeby parku (wc muži, ženy a invalidé). Kavárna s odbytovou plochou cca 85 m2 pro 32 návštěvníků je v teplých měsících rozšířena o oboustranné terasy – východní a západní.

Vzhledem k tvarování kavárny v podélném směru je konstrukčně navržena z monolitického železobetonu. Její dvě fasády jsou tvořeny prefabrikáty z pohledového betonu. Tepelná izolace stěn a střechy je z extrudovaného polystyrenu. Obvodové podélné zdi zabíhající mimo půdorys objektu se stávají opěrnými zdmi mezí okolního terénu.

PRINCIP ŘEŠENÍ VEGETACE

Základním přístupem k vegetaci je, vzhledem k problematičnosti klasického zakládání vegetačních prvků, ponechání větší části parku přirozenému vývoji – sukcesi. Plochy jsou rozděleny na stupně 1-3 dle intenzity zásahu do spontánně vznikajícího společenstva. Za daných stanovištních podmínek by na stanovišti přirozeně vznikla jedlová doubrava, přičemž mladší sukcesní fáze zahrnují vývoj od travobylinného společenstva, přes keřové a stromové nálety až po vzrostlý les. Významnou roli hrají terénní nerovnosti, které vytváří mozaiku sušších a vlhčích míst.

Cílem je sledovat přirozený vývoj společenstva a směřovat jej žádoucím směrem tak, aby na jednotlivých plochách bylo udržováno určité sukcesní stádium (bylinné, keřové, stromové). Řízená sukcese tedy spočívá v monitoringu a pravidelném zásahu do ploch, nicméně v porovnání s klasickou parkovou úpravou výrazně snižuje náklady na údržbu.

1. bylinné společenstvo – luční trávník, vyšší traviny

  • zásahy spočívají v pravidelném sečení kolem cest, eliminaci náletů dřevin a větších enkláv ruderálních bylin
  • bylinné druhy: třtina křovištní, chrastice rákosovitá, skřípina lesní, ostřice jarní, bika ladní; vlhkomilné luční byliny

2. keřové společenstvo s nálety stromů do 4 m výšky

  • zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin, příliš hustých náletů a stromů nad 4 m výšky
  • stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, lípa srdčitá, borovice keře: šípek, keřové vrby, trnka

3. mladý les – souvislé stromové a keřové patro – fáze mladého lesa se stromy do 30 cm průměru kmene

  • zásahy spočívají v odstraňování invazních dřevin a stromů nad 30 cm průměru kmene
  • stromy: bříza, osika, vrba bílá, vrba křehká, topol, planá třešeň, borovice, jasan, dub letní
    keře: šípek, keřové vrby, trnka