Psí vycházka po smíchovském nábřeží

Středa, 13. Listopad 2013 - 15:43
| Napsal:

Třetí podzimní Psí vycházka (ta předchozí viz zde) nás zavedla na nábřeží Malé Strany a navazujícího Smíchova.

Šimek
Fotoalbum: 
Šimek
Čapek - plán
Tržnice
Sikyta
Schulz a Myslbek
Praha moderní II - obálka
Národní dům
Myslbek a Wiehl
Myslbek - madona
Mašek - nadsvětlík portálu
Mašek - dívka
Maskaron
Klenka
Justich
Justich-vodárna
Jiráskův most
Hofmanova lávka
Dufek
Dufek - klika
Detail jednoho vstupu

Sešli jsme se u mostu Legií (původně Františka I.), který nahradil první řetězový most přes Vltavu. Byl navržen prof. Antonínem Balšánkem a dokončen v roce 1901. Střídmá výzdoba je dílem Gustava Zouly. Viděli jsme špičku Dětského (dříve Židovského ostrova) se sochou Vltavy a jejích přítoků od Josefa Pekárka. Architektonické řešení s kruhovou pergolou je dílem Františka Sandera (dokončeno až ve dvacátých letech u příležitosti završení akce Splavnění Vltavy a Labe, ale projekt je z roku 1904). O kus dál vede na ostrov železobetonová lávka Vlastislava Hofmana, který navrhl na přelomu dvacátých a třicátých let i následující železobetonový most Jiráskův, ten je už ve stylu funkcionalismu.

V prvním bloku Jiráskova nábřeží je několik domů prof. Josefa Schulze ve stylu neorenesančním, v jednom z nich bydlel Josef Zítek, jeho partner na projektu Národního divadla a Rudolfina (pamětní deska). Nárožní dům Vítězné a nábřeží ozdobil atlanty Josef Václav Myslbek. Ten je rovněž autorem krásné dekorace konzol arkýře a reliéfu madony na domě arch. Antonína Wiehla (nároží ulic Zborovská a Vodní). Petřínskou ulicí končí Malá Strana (ale tady už Praha 5) a dál už je Smíchov.

Na Janáčkově nábřeží jsou dále skupiny neorenesančních domů od Jana Zeyera (bratra známého básníka) a Ferdinanda Šamonila. Na domech jsou fresky s různými historickými výjevy, někdy jsou to celé "komiksy". Postupně se objevují i stavby secesní, jako nazeleno natřený dům Jiřího Justicha. Tento Ohmannův žák byl rovněž autorem protější pozdně secesní přestavby vodárenského objektu u věže na miniaturním Petržilkovském ostrově. Pod Jiráskovým mostem je nový veslařský klub architektů Lapky & Koláře.

Monumentální pozdně secesní činžáky s nádhernými vstupy a zajímavými detaily (sochařská výzdoba, arkýře, portály, štuky…) najdeme především v bloku vymezeném ulicemi Lesnickou, Pecháčkovou, nábřežím a náměstím 14. října. Na nábřeží je to trojice domů Emila Dufka (s hrázděnými prvky nebo "dračími" klikami), Ladislava Čapka (hezký detail dravce nad portálem, který drží v pařátech plán domu) a ještě protější rytíře Richarda Klenky (trojče k domu U Synagogy v Pařížské a domu na Strossmayerově náměstí) s výrazným motivem elegantních komínů na střeše.

Naše putování jsme zakončili na náměstí 14. října a prohlédli si dvě dominanty prostoru: Národní dům a tržnici z let 1906-9 (ta je krásně secesní) od prof. Aloise Čenského a skupinu pozdně secesních činžáků ve Zborovské, jejichž autory bohužel neznáme, víme jen, že plány podepsali smíchovští stavitelé František Šimek, resp. Josef Sikyta. Naopak známe autora průčelí honosného činžáku na nároží ulic Zborovské a Lesnické s nárožním arkýřem, podepřeným postavou dívky a krásným portálem. Tím byl slavný malíř a také architekt prof. Karel Vítězslav Mašek.

Foto z vycházky autor a Marcela Bendáková

Více o stavbách na Smíchově i dalších čtvrtích na levém břehu Vltavy viz můj průvodce Praha moderní II, který právě vydala Paseka. A na závěr ještě pozvánka na mou dnešní přednášku v břevnovském Kaštanu. Tématem jsou pražské pomníky – II. část. Začátek je v 18:30 hodin.