Karel Hubáček by slavil stovku. Architekt Ještědu žil v Liberci nedaleko od slavného vysílače. Navštívili jsme jeho dům
Karel Hubáček bydlel skromně, pečoval o zahradu a rád chodil na ryby. O jeho životě promlouvá jeho dům na okraji Liberce, který se zachoval skoro nedotčený. Navštívili jsme ho a v létě budete moct i vy. Severočeské muzeum v Liberci tu chystá prohlídky pro veřejnost, později možná prostor pro výstavy a kulturní akce.
Adéla Vaculíková , 23. 2. 2024
Raný experiment Karla Hubáčka
Bílo-modrý dům Karla Hubáčka je vidět už z ulice. V porovnání se svými sousedy, velkými vícegeneračními vilami, je ale drobný, takže se snadno přehlédne. Dispozičně totiž odpovídá panelákovému 3 + 1. Stojí však ve středu velké zahrady, ta je porostlá keři, stromy, jsou na ní rozmístěné záhony. Karel Hubáček byl totiž zapáleným zahrádkářem. „Hubáček říkal, že nápad přijde nečekaně, když třeba okopává mrkev,“ vzpomíná na Karla Hubáčka architekt Otakar Binar ve snímku o libereckém SIALu, který je součástí dokumentární série Architektura 58−89 natočeném Českou televizí.
Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea v Liberci, zase říká, že rád chodil na ryby a ukazuje při tom na hlavu štiky, která visí uvnitř domu nad jídelním stolem. Původní vybavení rodina zanechala ještě v obývacím pokoji, se kterým je propojená. Ve schodišťové hale pak visí umělecká díla, která Hubáčkovi sbírali. Toto všechno je tady možné vidět.
Více k tématu
Rodinný dům vyprojektoval Karel Hubáček společně s Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem. Mělo se jednat o typový projekt, který by při sériové výrobě vyšel na stejné finance, jako panelákový byt, tedy asi na 70 000 Kč. První prototyp se ovšem vyšplhal na 296 000 Kčs a investor – Městský národní výbor Liberec – ho nakonec vyhodnotil jako nelukrativní.
Autorský tým stavbu promýšlel od roku 1959. V rámci Stavoprojektu Liberec o něm uvažoval v různých výškových kompozicích, v plánu byly taky dvojdomy, trojdomy a dokonce šestidomy. Realizován byl ovšem jen jeden jednodům, který nakonec obýval sám Karel Hubáček s rodinou. Přestěhovali se do něj z bytu, který možná nebyl o mnoho menší, tady ale měli navíc velkou zahradu a garáž.
Dům zůstane
„V okolí se teď stavějí i nové domy, parcela je to lukrativní, kupec by se pro ni našel rychle,“ říká ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek o pozemku při Alšově ulici, kde dům rodiny Hubáčkových stojí. Jelikož není památkově chráněný, nic by jeho odstranění nebránilo. „Když jsem se dozvěděl, že rodina už nemá pro dům využití, poslal jsem na kraj žádost, jestli by ho nemohli zachránit,“ pokračuje. Prvně se uvažovalo o tom, že by se pro stavbu našlo místo nové. Je totiž montovaná a přemístit by tak šla. Kraj ale nakonec odkoupil dům i s pozemkem.
Karel Hubáček slaví jubileum
Pro obdivovatele jeho díla je to zpráva radostná a přišla v až symbolický čas. Karel Hubáček by totiž letos oslavil jubileum. Narodil se přesně před 100 lety – 23. února 1924. Ačkoliv to byl rodilý Pražan, v Liberci strávil dvě třetiny svého života. „Nebál bych se architekta Hubáčka označit za jednu z nejvlivnějších osobností Liberce. Přinejmenším ve 20. století,“ říká Jiří Křížek.
Kdybychom přihlíželi k mezinárodním ocenění v oblasti architektury, byl to taky nejúspěšnější česko(slovenský) architekt. Dosud je jediným držitelem Ceny Augusta Perreta u nás, tu od roku 1961 udílí Mezinárodní svaz architektů. Hubáček ji tehdy obdržel za hotel a televizní vysílač na Ještědu (1966−1973) – dnes symbol high-tech architektury na území České republiky, který architektonicko-inženýrským gestem protahuje špičku hory.
Karel Hubáček se v dějinách architektury proslavil jako vedoucí osobnost SIALU – Sdružení inženýrů a architektů Liberec, který se podobně jako Pražské projektové ateliéry vedené Machoninovými, Pragerem, Filsakem a dalšími, proslavil realizacemi výrazně vybočujícími ze standardu dobové stavební produkce. SIAL se nebál experimentovat, zakládal si na svém propojení architektů s inženýry, kteří tak společně vymýšleli netradiční řešení. Netradiční a experimentální byl ale už typový dům, jehož návrh byl vypracován ještě dlouho před tím, než mohl SIAL v rámci politického uvolnění v 60. letech vzniknout. Montovaný ocelový skelet stavby, která měla nabídnout levné ale kvalitní bydlení široké skupině lidí, vyplňovaly panely plněnými tzv. pěnobetonem, do kterého se přimíchávala lokálně těžená břidlice.
Architektura, zahrada, ryby
To, jak vypadá dům v exteriéru dnes, je do velké míry výsledkem autorských úprav domu od 70. let. Změnila se střecha, protože tou původní zatékalo. Na fasády postupně přibyly experimentální hrubé omítky Cerami vyráběné podle britské licence, dnes je na domě dřevěný obklad. Původně u domu taky vynikalo jeho vynesení na 9 ocelových pilířích, čímž připomínal třeba modernistické stavby Le Corbusiera.
Návrat k estetice meziválečné doby u nás tehdy nastartoval úspěch z EXPO 58 v Bruselu, na kterém se objevil funkcionalismem inspirovaný Československý pavilon od Františka Cubra, Zdeňka Pokorného a Josefa Hrubého. Typový dům od Karla Hubáčka a kolektivu tedy používal aktuální estetiku za využití dobově dostupných stavebních materiálů a technologií. Oproti původním fotografiím z doby vzniku působí dům nyní méně přísně. Okolo pilířů při jeho pravé straně roste břečťan. Když se na stavbu pohlédne z ulice, polyká ji zeleň.
Severočeské muzeum v Liberci chce dům opravit co nejvíce citlivě. Jak projekt zadá, ještě neví, momentálně o možnostech využití domu přemýšlejí studenti architektury z ateliéru Jiřího Žida na Technické univerzitě v Liberci. Zhlédnout ho v nynější podobě můžete virtuálně, v létě to ale bude možné i osobně během skupinových prohlídek. Proběhnou jako doprovodný program k výstavě, kterou muzeum otevře k Hubáčkovu jubileu 12. červena 2024.
Nechceme přijít o dalšího Hubáčka
Už před patnácti lety si v Liberci jednu stavbu, na které měl Karel Hubáček autorský podíl, zbourali. Obchodní dům Ještěd (1969−1979) tam stával přímo v centru města, rozléval se do prostoru, zabíral velkou plochu. Byla to výrazná stavba, a když v roce 2009 zmizela, kulisy města se tím výrazně proměnily. Dnes na jeho místě stojí nezajímavé nákupní centrum FORUM Liberec. Podobný osud mohla mít taky parcela po Hubáčkově rodinném domě, díky iniciativě Severočeského muzea v Liberci tomu tak ale nebude, dům zachrání, opraví a pak otevřou pořádání výstav a kulturních akcí.
