Schodiště Na Kropáčce

Čtvrtek, 22. Říjen 2009 - 2:00
| Napsal:
Podobně jako Bono publico i schodiště Na Kropáčce, často nazývané Gočárovo, spojuje Velké náměstí s Komenského třídou. Architekt Josef Gočár zde však musel řešit nejen spojení výškově velmi rozdílných částí města, ale také uzavření proluky po zbořené renesanční vodárenské věži zvané Kropáčka, která zde do roku 1906 stála.
K vypracování schodiště vyzval Gočára královéhradecký starosta František Ulrich na konci roku 1908, tedy krátce poté, co Gočár opustil ateliér Jana Kotěry a začal samostatně projektovat. Už v únoru následujícího roku měl Gočár zpracovanou kompletní dokumentaci, kterou 15. května 1909 schválila městská rada. S nelehkým úkolem se Gočár vypořádal skvěle, a to nejen komunikačně, ale především esteticky.
 
Stavbu, jejíž základy byly položeny v prosinci roku 1909, Gočár navrhl z armovaného betonu. Přitom využil všech možností tohoto materiálu tak, aby dosáhl co nejvyššího výtvarného účinku. Od Komenského třídy se schodiště se dvěma odpočívadly mírně zvedá na čtvercovou podestu, kde se v místě nejvyššího terénního rozdílu větví do dvou ramen. Schodiště je lemováno širokým plným hladkým zábradlím, kolem podesty zvýšeným s obdélnými otvory. Příčně proti ulici Na Kropáčce se nad podestou zvedá stěna otevřená odvážným půlkruhovým obloukem, se svislými hranolovými žebry, mezi nimiž jsou obdélné otvory s půlkruhovými záklenky. Uprostřed obloukového otvoru je zavěšeno osvětlovací těleso. Gočár jej vyřešil jako třídílný bronzový svícen. Stěna s obloukem opticky zaplňuje proluku po zbourané vodárenské věži a odděluje prostor starého města od jeho podnože. Otevřený oblouk schodiště prosvětluje a umožňuje průhledy z obou směrů.

Ihned po dokončení se schodiště setkalo s ostrou kritikou veřejnosti, která nechápala Gočárovo moderní pojetí. „Schody u Mariánského kostela nazval lidový vtip ‚U tří tupláků‘ dle elektrických lamp v bráně nad nimi visících. Nevkusná brána tato, když již stojí, zbořiti se nedá, ale měl by se aspoň pohled na ni z Velkého náměstí zakrýti.“ Anonymní článek v regionálním Ratiboru je jen důkazem, že Gočárovo schodiště předběhlo svou dobu o několik let. Stavba je dnes považována za mezník ve vývoji moderní české architektury.

 

 

 
Psáno pro časopis ARCHITEKT 08 09 2009 

NA OKRAJ / JULIUS MACHÁČEK / REGRESE ZRAKU / TEXT MICHAL JANATA / NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA, PRAHA 6 / R. BRYCHTA, A. HALÍŘ, O. HOFMEISTER, P. LEŠEK / PROJEKTIL ARCHITEKTI / PŘIPRAVIL MICHAL JANATA / RECENZE, MICHAL JANATA / VELKÉ NÁMĚSTÍ A SCHODIŠTĚ V HRADCI KRÁLOVÉ / TEXTY MICHAL KREJČÍK, JIŘÍ SUCHOMEL, JAN JAKL / SÍDLO RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA, PRAHA 3, HAGIBOR / CIGLER MARANI ARCHITECTS / S ARCHITEKTEM SVATOPLUKEM SLÁDEČKEM / PŘIPRAVILA HANA VINŠOVÁ / RODINNÝ DŮM V MYŠLÍNĚ, PRAHA-VÝCHOD / JAKUB FIŠER, SIMONA FIŠEROVÁ / AULÍK FIŠER ARCHITEKTI / RECENZE JAN KRATOCHVÍL / PROMĚNY BÝVALÉ MENZY, PRAHA 8 / GLOBAL HOLCIM AWARDS / ČESKÝ STUDENT ZVÍTĚZIL V MILÁNĚ / ANDREA LHOTÁKOVÁ A ESTER HAVLOVÁ – ANI POUHÝ ZNAK, ANI ARCHITEKTONICKÁ MISE / TEXT MICHAL JANATA / STANOVISKO ČKA / PODPORA „ČERNÉ KOSTKY“ V OSTRAVĚ PROJEKT 86 AREÁL PRO NÁVŠTĚVU PAPEŽE V BRNĚ / MAREK ŠTĚPÁN / HISTORICKÝ DIPTYCH O SVĚTLE, LUX EX MACHINA I. DÍL / TEXT MICHAL JANATA / STUDENTI PRACUJÍ SE SVĚTLEM / TRADIČNÍ ŠPANĚLSKÁ ŘEMESLA OČIMA ČESKÝCH ARCHITEKTŮ / TEXT JIŘÍ MOJŽÍŠ / PROMĚNY MŮSTKU / TEXT YVONA JANKOVÁ / JIŽNÍ ČECHY ČTYŘMI KNIŽNÍMI FASETAMI / TEXT MICHAL JANATA / PRO VAŠI KNIHOVNU / CO VZEŠLO Z KRÁSNÉHO SÍDLIŠTĚ? 

Klíčová slova: