Fenomén Baťa - zlínská architektura 1910 - 1960

Zlín byl jedním z nejvýraznějších center meziválečné architektury v českých zemích. Byl jediným důsledně budovaným funkcionalistickým městem v Evropě a jako urbanisticko-architektonický celek byl fenoménem, který nemá v evropském měřítku obdoby. Rozvoj Zlína, pojatého jako zahradní město s přísným funkčním zónováním, byl úzce spojen s výrobním areálem firmy Baťa, ležícím v jeho centru. Firemní architektonické pojetí organicky vyrůstalo z průmyslového stavebnictví, z výstavby továrních objektů, a dá se tedy mluvit o industriální estetice města.

Výstava představuje architekturu Zlína v širokém záběru, od urbanistických plánů přes tovární stavby až k rodinným domů, ať typických firemních pro zaměstnance či výjimečných domů vilového charakteru, nejen ve Zlíně, ale také v satelitech budovaných po celé zemi i v zahraničí. K tomu patří plány a kresby společenských a obchodních domů, Domů služeb, či zlínského divadla, od prvních návrhů z počátků 40. let až k realizaci v 60. letech. Výstava ukazuje i plány na proměny Zlína v 50. letech, počátky panelové prefabrikace obytných domů, ale také výstavnické aktivity firmy. Výstava je prvním souborným představením tohoto ojedinělého architektonického fenoménu mimo Zlín.

Zlínská architektura představuje nejen v českém měřítku ojedinělý úkaz. V jejím základu stojí jedno z nejrozsáhlejších a zároveň nepromyšlenějších užití dokonalé standardizace a typizace, maximální ekonomizace pořízení stavby a maximální zjednodušení a omezení počtu stavebních prvků na všechny typy staveb. Železobetonový skelet s unifikovaným rozponem 6,15 x 6,15 m, lhostejno, zda pro tovární objekt, školu, hotel nebo internát. K tomu cihelná vyzdívka a okna v kovových rámech. Výsledkem toho je jedna z nejpůsobivějších větví moderní architektury. Té, která je rychlá, úsporná, racionální, dokonale funkční a bezozdobná. Architektura, která působí jako dokonale fungující stroj a zároveň funguje jako firemní značka, nenapodobitelná a nenapodobovaná.

Výstavu připravila Národní galerie v Praze a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Exponáty pro výstavu jsou z obou pořádajících institucí a z Moravského zemského archivu, pracoviště Zlín a Státní okresní archiv Zlín, z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Muzea města Brna, Národního technického muzea v Praze, z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě a z archivu Fatra a. s. Napajedla.

K výstavě se uskuteční mezinárodní sympozium, které společně pořádají NG v Praze, KGVU ve Zlíně, Zipp- česko-německé kulturní projekty, Dům umění města Brna ve spolupráci s Bauhaus Dessau Foundation, Bauhaus Kolleg. Konference se uskuteční 19. 5. v Praze a 20. - 23. 5. ve Zlíně. Vstup na konferenci je volný, bližší informace: www.projekt-zipp.de

kurátorky: Ladislava Horňáková, Radomíra Sedláková