Ing. arch. Martin Kotík o stadionu Slavie

1. Jakou cestou se zakázka na návrh fotbalového stánku Slavie dostala do vašeho ateliéru? Byl jste k projektu vyzván investorem nebo na jeho realizaci pracujete na základě výsledků architektonické soutěže, která proběhla již v roce 1997? Historie řešení výstavby nového stadionu Slavie probíhá někdy od roku 1993 – 1994, kdy do Slavie s velkou slávou přišel Čechoameričan Korbel s tím, že postaví nový stadion a přinese peníze. Přání může být jedna věc, ale nakonec jde vždy o peníze. V té době jsme dělali první studii, první návrhy. Potom v roce 1997 byla vyzvaná soutěž čtyř architektů. To byly stadiony navrhované ještě v takové té euforii, řekl bych, pro 50 000 lidí. Ty návrhy byly vyhodnoceny, neumím teď říci, jestli v rámci té soutěže někdo vyhrál, nebo ne (pozn. redakce: vítěz nebyl určen). Ale byly to čtyři návrhy, se kterými se dál nějakým způsobem pracovalo. Problematika byla především složitá v tom, že Slavie tehdy nevlastnila pozemky, které ještě patřily státu, a nebyl zákon o tělovýchovných organizacích a tak dále.. Stále se to vleklo, vleklo a ostatní architekti, kteří se účastnili té soutěže, dál na svých studiích nepokračovali. Změnila se také situace ve Slavii. Kolem roku 1998 přišel nový vlastník, anglická firma, která převzala Slavii z 97 procent, a trochu vše usnulo. V roce 2000, protože Slavie již v té době hrála na Strahově a stávající stadion v Edenu byl prohlášen za havarijní, jsme byli přímo vyzváni vlastníkem, nebyla to soutěž, abychom vypracovali jednoduchou studii, která by řekla co je možné, co není. A aby se na základě této jednoduché studie udělala studie proveditelnosti, která by zhodnotila, do jaké míry je to reálné. Tím začala naše spolupráce s vlastníkem fotbalového klubu, a protože vše ještě patřilo jednotě, tak také s jednotou, a pozemky patřily státu, tak se muselo jednat i se státem. Bylo to dost složité. 2. Projekt sportovního stadionu v sobě zahrnuje široké spektrum otázek. Co jste si stanovili při jeho návrhu jako hlavní priority, z čeho jste při navrhování vycházeli? Víte, tady se poslední stadion tohoto rozsahu stavěl před 50ti lety a malér je v tom, že architekt, nebo architektonické studio - my jsme dostali zakázku jako architektonické studio - dostane takovou představu, vzhledem k tomu, jaké stadiony se stavěly všude po světě, (a zrovna v té době bylo mistrovství světa v Holandsku, kde se stavěly nové nádherné stadiony, pro 30 – 50 000 lidí, které byly částečně zastřešené, technologicky vynikající atd.), že něco podobného se dá realizovat tady. Nastudovali jsme si nějaké věci, byli jsme se dívat na tyto stadiony, a nakonec ta studená sprcha přišla v tom, že zaprvé to musí být daleko omezenější kapacita, než jsou tyto stadiony, už vzhledem k tomu, že tady na fotbal chodí 5 – 6 000 lidí a není to reálné. Za druhé, že zde existují předpisy, nebo územní plán, které stanoví úplně, dá se říci skoro nesmyslně, co tam smí a nesmí být, teď nemyslím tu hlavní funkci, ale mimo ni všechny ty doplňkové funkce. A další věc, že do toho nikdo nechtěl dát peníze, aby se to realizovalo. A ta situace byla dost kritická, nebo pro fotbalový klub Slavie dost neudržitelná, protože na Strahov na ně chodilo 2 – 3 000 lidí, mermomocí se chtěli vrátit a ten stadion chtěli postavit za každou cenu. Tak i když taková ta naše představa byla, že se nám podaří technicky, nebo konstrukčně něco zvláštního, nóbl postavit, co by v současné době ten stadion uměl a mohl udělat, tak velice rychle jsme byli sraženi na zpátky na zem, co se týče možností hlavně finančních, ani ne tak možností technických, co si v současné době fotbalový klub může dovolit.3. Můžete shrnout celkové řešení objektu? Přesto si myslím, že se nám z toho „minimálního maxima“ přání majitele podařilo vytěžit skoro maximum, i když stadion nemá superkonstrukce zastřešení, jako bude mít teď třeba olympijský stadion v Pekingu, protože tady na to ještě dlouho nikdo nebude mít – zastřešit stadion. To totiž není jen otázka toho, jak zastřešit stadion, ale dalších souvislostí, např. na Ajaxu Amsterdam během prvních šesti let museli čtyřikrát za rok vyměňovat trávu. A to je všechno otázka peněz, a pokud toto nefunguje, tak zastřešení je spíš na škodu než k užitku. Podařilo se nám všechny přesvědčit, aby byly zastřešeny alespoň veškeré divácké tribuny, aby měl stadion zázemí, aby měl standard vyloženě nadstandardní, srovnatelný právě s těmito novými stadiony.Podařilo se nám, doufám, aby měl zajímavou architekturu, když ne přímo ve výrazu konstrukce, což se u stadionu nabízí, ale i v tom, že se nachází mezi bytovou výstavbou, a je to sice stadion, ale je to zároveň jedna částí celého komplexu. Podařilo se nám do stadionu začlenit ty další funkce, které tam doufám nebudou vadit. Když říkám podařilo se, nebo doufejme, vzhledem k tomu, že tady více jak padesát let nebyl realizovaný žádný nový stadion, já sice můžu říkat podařilo se, ale musíme počkat na ten model 1:1. 4. Jaké je tedy technické řešení celého stadionu? Nejsou tam žádné převratné novinky, nic revolučního, to co je možná zajímavé, je střecha bez jediného vnitřního sloupu, která je někde vykrakorcovaná až na 30 metrů, je to ocelový prstenec, ještě šikmý, ve spádu a takové zborcené křídlo. Doufejme, že ten nápad vyzní tak, jak jsme si představovali. Na druhou stranu nejsou použity žádné převratné konstrukční novinky, které by konstrukci někam posouvaly. Jedna z věcí, kterou řešení toho stadionu může přinést je to, že každý stadion má jinou charakteristiku, a na některých stadionech se cítíte dobře, i když je tam pár tisíc lidí, nejste tam cizí člověk, stadion má atmosféru. A ta, doufejme, na tom stadionu bude, že bude mít atmosféru, že kontakt diváků s hráči bude maximální. Předpokládá se, že tam budou chodit tisíce lidí, ale doufám, že nebude působit studeně, i když bude poloprázdný. Není tady bariéra mezi první řadou diváků a hřištěm. Do jaké míry to takto vydrží, jak rychle se tato bariéra začne po prvním zápase stavět, to se nyní nedá předpokládat.5. Jsou tu důležité faktory provozního charakteru, ve výsledku nejostřeji vnímané uživateli – diváky. Patří k nim možnost občerstvení, viditelnost, osvětlení a ozvučení. Jaké je řešení těchto aspektů? Jako nejvíce nevyhovující označují diváci na současném působišti Slavie diváci ozvučení. Je na toto v projektu pamatováno? Spolupracujete například s nějakými odborníky z oblasti akustiky a ozvučení, nebo máte takové ve svém týmu? Jak je ozvučení řešeno? Když jsem říkal, že technicky-konstrukčně tam není nic speciálního, tak v těchto technologických věcech je tento stadion srovnatelný se špičkou, která se staví. To znamená bude mít, nebo měl by mít, doufejme, že to tak vše dopadne, nejlepší osvětlení všech hracích ploch i zázemí, a je už vybaven osvětlením nad 1 800 luxů, jako jediný stadion u nás. Dělali jsme zkoušky na ozvučení, protože někdy když to zní jako na nádraží, je to hrůza, je to složitější i tím, že tady není přední bariéra a je tady i ozvučení dané do evakuačních cest, takže musí být dobře slyšitelné právě proto, aby lidé věděli, kam mají utíkat v případě nějaké paniky nebo požáru. Jedna z věcí, o které jsem se zapomněl zmínit, a ta byla na tomto stadionu velmi důležitá: po všech těch malérech, které byly venku na stadionech, vyšly ze strany UEFA nové předpisy, především požární a bezpečnostní, a tady náš ČMFS si to ještě trochu zpřísnil, takže všechny tyto předpisy, to znamená všechny únikové cesty, všechna značení, ozvučení, východy, vchody, toto všechno je na úrovni ještě vyšší, než je požadováno od UEFA; do toho spadá také ozvučení, a na to jsme dělali zkoušky a doufejme, že realita bude stejná jako zkoušky.6. Jak je řešena návaznost na okolí stavby, doprava a parkování? Stadion nemá kolem sebe obrovské volné plochy, nemá kolem sebe obrovský rozptylový prostor jako je to u některých stadionů, a to byl jeden z velkých problémů při projednávání s Prahou 10. Museli jsme jim dokazovat, že jinde ve světě, např. v Nottinghamu v Anglii, kde je stadion pro 50 000 lidí, stojí ve vilové čtvrti. Že stadiony v Portugalsku, které byly pro mistrovství Evropy nebo světa, stojí v bytové zástavbě. Že to je běžná část architektury města, která k tomu městu patří a nemusí se vyčleňovat někam na okraj. A že nápor padesáti, třiceti, dvaceti tisíc lidí, který je tam jednou za pár týdnů, patnáctkrát v roce, k tomu koloritu města patří a že to má svou atmosféru. A stejně jako někdo bydlí v centru města, u Karlovy ulice a má tam každý den statisíce turistů, tak tady někdo, kdo bydlí u stadionu, tam bude mít jednou za měsíc, nebo za čtrnáct dní situaci, že tam přijdou lidé na fotbal a patří to k tomu. To byl jeden z problémů, kdy se nám nakonec podařilo město přesvědčit a podařilo se nám přesvědčit i zájmová sdružení. Je zajímavé, že automaticky, když se začne stavět nějaká stavba, vznikne na místě nějaké zájmové sdružení, které buď z toho chce něco získat, nebo je zásadně proti. S tím se musí počítat. Podařilo se nám je přesvědčit, že to k tomu patří a že jde především o architekturu, jak stavba zapadne nebo nezapadne. Tam je na jedné straně bytová zástavba, na druhé straně železnice, s volnými plochami nad železnicí, dál směrem na Bohdalec, je tam Carrefour, dnes Tesco. Nebudu se vyjadřovat o kvalitě toho domu. A pak jsou volné tréninkové rozptylové plochy. Takže to nemá jednotný charakter a je to v těsném sousedství bytové zástavby a musí to korespondovat s okolím, protože stadion tam zase nějakých sto let bude stát, nebo minimálně dvě generace,a ty kolem něj budou chodit a budou tam budou bydlet. Takže jsme se spíš snažili, aby stavba dostala městský charakter, aby dostala měřítko okolí, i když stadion má vždy větší měřítko, ale tím, že právě z této strany je takový prstenec podpůrných aktivit, ať už to je hotel, administrativa, obchody v přízemí, nebo další sportovní vybavení, nemyslím pro hráče, ale pro veřejnost. Chceme, aby to nebyl mrtvý prostor, aby to nebyla mrtvá zeď, před kterou se jednou za 14 dní přežene těch 20 tisíc lidí a tím to končí. Takže má to ulici, má to parter, má to fasádu, která by měla svítit těch 365 dní v roce. A uvidíme, jak to bude vše hrát dohromady. Je to vlastně poprvé tady, kdy jsme zkusili, aby přímo součástí stadionu nebyla jedna restaurace, jeden bar, ale aby tam byly funkce, které patří k městu. A jedna s těch věcí je taky, že se tam bude realizovat zhruba 150 bytů, jako součást stadionu. Aby to nebyla mrtvá část města, a aby lidé neměli pocit, že mají jen problémy s tím, že tam jednou za čtrnáct dní někdo řve a dost. A taková ta absolutně ideální představa je, že si tam ty byty budou kupovat fanoušci Slavie, nebo penzisti, který se tam s tím budou nějak sžívat, protože část těch bytů je orientována na tréninkové plochy pro mládež, tak že tam dědové s holí budou stát na balkoně a budou na ně křičet, „koukej se hejbat, ty pacholku!“, a tak dále. Že se tam prostě dostanou noví lidé, identifikují s tím územím, a třeba tam mohou dostat i nějakou aktivitu pro sebe. Tím neříkám, že to bude přímo domov důchodců, nebo domov penzistů, ale je to taková určitá představa.7. Každý architekt – projektant má vlastní přístup, sledujete projekt dál, nebo pro Vás práce končí ve chvíli kdy opustí Vaši kancelář? Nemyslím si, že jsme jiný ateliér než ty ostatní. Tady se projekt dělá od studie až po otevření stadionu. Neexistuje, aby projekt tady skončil někde v úrovni stavebního povolení nebo studie, a pak jsme se vymlouvali, tohle jsme nechtěli, za to už my nemůžeme. Architekt je odpovědný za výsledek, ne za to, co namaluje. A i když člověk musí dělat tisíc kompromisů, nikdy jsme neříkali, vypadá to tak proto, že to dělal někdo jiný. Naše odpovědnost končí otevřením, nebo ne otevřením, ale provozem a užíváním, protože jedna věc je stavbu otevřít a krásně nafotit, ale potom když se to otevře a nafotí a nedá se v tom bydlet a pracovat nebo užívat pro ty funkce, ke kterým byla stavba postavená, není to vina dodavatele, je to částečně vina investora, ale je to hlavně veliká vina architekta. Takže děláme sami realizační dokumentaci a sami to hlídáme na stavbě až do samotného otevření. 8. Na závěr odlehčující otázka, sledujete fotbal? Komu fandíte? Mě se vždy ptali, jestli to dělám proto, že jsem fanouškem Slavie. Ne že bych předtím nikdy nebyl na fotbalu, párkrát jsem byl. Teď v rámci té práce na Slavii člověk občas jde na fotbal, pak jsem ale zjistil, že pokaždé, když tam přijdu, tak prohrajou, tak už tam moc nechodím.Statistické údaje o stadionu:Stavebník: (http://www.slavia.cz/index2.asp)SK Slavia Praha – fotbal a.s.Investor: (http://www.stadioneden.cz/webmagazine/home.asp?idk=1)E SIDE PROPERTY LIMITED,organizační složka v ČRProject manager: (http://www.arcadispm.cz/cz/)ARCADIS Project Management s.r.o.Národní 15, 110 00 Praha 1Zhotovitel: (http://www.hochtief.cz/_intro/cz/index.html) HOCHTIEF CZ a.s., divize Čechy o.z.Okružní 544, 370 04 České BudějoviceProjektant: (http://www.omi.cz)Ing. Arch. Martin KotíkArchitektonický ateliér OMICRON-K ArchitektIng. Arch. Martin Kotík, Ing. Arch. Daniel Dvořák, Ing. Arch. Leoš ZemanStavbyvedoucíMichal PřibilTel.: +420 387 729 111 Stavební povolení: č.j.: OST 4683/03K1, OST 1282/06/K1SituovánoStadion je situován v Edenu, Praze 10 – Vršovicích. Ohraničený je ze severu ulicí Vladivostocká, z jihu železniční dráhou (v budoucnosti zastávkou Slavia), ze západu ulicí U Slavie a z východu tréninkovými hřišti. Od centra města (Národní muzeum) je vzdálen 4,1 kilometru, tzn. 7 minut jízdy při plynulém provozu.Kapacita21 000 sedících diváků, všechna místa krytá40 VIP boxů, celkem 900 VIP místInvalidé: 42 míst (+ 42 míst pro doprovod) Rozměry hřiště105 × 68 metrů VyhříváníAnoOsvětlení1 650 luxůParkingPři plném zatížení areálu k dispozici přibližně 1 300 parkovacích míst. Pro autobusy 25 stání. Pro autobusy fotbalových týmů bude vyhrazeno zvláštní parkoviště, stejně tak pro VIP hosty.Velkoplošné obrazovkyV areálu budou nainstalovány dvě velkoplošné obrazovky – v jihozápadním a severovýchodním rohu, předpokládaná velikost 5 × 7 metrů.NákladyAreál je financován z interních i externích zdrojů. Jedním z nich jsou dluhopisy oceněné pozitivním ratingovým hodnocením European Rating Agency. Náklady na vybudování areálu se pohybují pod 1 mld Kč.VlastníkVlastníkem a provozovatelem stadiónu je účelová společnost E Side Property Limited, která je zodpovědná za financování areálu a nese všechny garance. E Side kopíruje akcionářskou strukturu SK Slavia Praha – fotbal a.s. Bezbariérový přístupStadión bude přístupný i divákům a fanouškům s omezenou mobilitou. Pro ně je připraven bezbariérový sektor s kapacitou 42 míst s doprovodem.Uvnitř areálu, např.: Restaurace s výhledem na hrací plochuSport caféFast-foodFanshopDalší informaceHOCHTIEF VSB a.s. (od 1. 12. 2006 došlo k změně názvu společnosti na HOCHTIEF CZ a.s.) podepsal 8. září 2006 smlouvu na realizaci projektu multifunkčního fotbalového areálu SK Slavia Praha se společností E SIDE PROPERTY LIMITED. HOCHTIEF CZ je generálním dodavatelem stavby. Multifunkční areál je navržen plně v souladu s moderními fotbalovými trendy. Parametry nového stadiónu splňují nejpřísnější požadavky fotbalových federací FIFA a UEFA . Komfortní fotbalové zázemí doplňují administrativní, ubytovací a technická část a komerční prostory. Návštěvníci budou moci využít pro volný čas a zábavu restauraci, obchody, fanshopy či kavárny.Součásti stadiónu je moderní zázemí pro VIP hosty včetně 40 lóží. Dále oddělený sektor se samostatným vstupem pro rodiče s dětmi či sektor se samostatným vstupem pro fanoušky hostů. Samozřejmostí je parking pro jednotlivé funkce stadiónu. Pro zástupce médií je připraveno komfortní pracovní prostředí. V budoucnu by měla být dostupnost stadiónu zlepšena zřízením železniční zastávky v blízkosti stadiónu. Zastávka ponese název „Slavia“.Stavba stadiónu bude založena na železobetonových pilotách a ponese střechu z oceli, která kryje prostory pro diváky. Fasády budou zateplené, se stěrkovou omítkou. Příčkové stěny budou vyzděny materiálem Liapor, aby bylo zamezeno zvukové průzvučnosti, keramickými příčkovými cihlami nebo sádrokartonem.Diváci budou do objektu vcházet vstupními prostory a koridory. Na svá místa, odkud budou sledovat sportovní zápasy, se dostanou po stupních ze železobetonových prefabrikátů s epoxidovým nátěrem. Ostatní podlahy hlediště budou betonové, s epoxidovým protiskluzovým nátěrem. V horní části hlediště budou VIP boxy s čelní stěnou z nerozbitného skla.Informace o průběhu výstavby:http://www.stadioneden.cz