Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného.
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného. Foto: Ivan Lužák. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 41
Architektura / občanské stavby

„Kulturák“ do každé vesnice. Byly tu plesy, kroužky šití a často i skvělá architektura

Kulturních domů se v Česku a na Slovensku postavily tisíce, stály téměř v každém městě i vesnici. Mnoho z nich bylo od význačných architektů, na rozpočtu se nešetřilo a zbylo často i na umělecká díla a autorský design. Podívejte se na ukázky − jsou z nové knihy Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu, kterou připravily editorky Michaela Janečková a Irena Lehkoživová.

Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného.
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného. Foto: Ivan Lužák. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 41
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích.
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost.
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost. Foto: Státní okresní archiv Semily, fond Městský národní výbor Semily, fotografie, album č. 2, nezpracováno
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena.
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena. Foto: Oskar Helcel, Martin
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu.
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu. Foto: Archiv KC Golf v Semilech
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou.
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman.
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman. Foto: Státní okresní archiv Mělník, Sbírka fotografií okresu Mělník
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera.
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera. Foto: Archiv Ireny Lehkoživové
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila.
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků.
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků. Foto: Dům kultury ROH SONP Kladno: Nositel Ceny Antonína Zápotockého, Refo, Praha 1975, nestr
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění.
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění. Foto: Archiv Jiřího Suchomela
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno.
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno. Foto: Archiv Jiřího Gebriana
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov.
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků.
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let.
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let. Foto: Leo Redlinger. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 143
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl,
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl, Foto: Rajmund Müller, 1981. Zdroj: Archív Oddelenia architektúry Historického ústavu SAV.
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný.
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný. Foto: Rajmund Müller. Zdroj: Archív Oddelenia architektúry Historického ústavu SAV
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce.
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště.
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný

 Knihu  Osvěta, kultura, zábava: kulturní domy v Československu vydal VIPER a Vysoká škola umělecko-průmyslová.

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři