Menu
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného.
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného. Foto: Ivan Lužák. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 41
Architektura / občanské stavby

„Kulturák“ do každé vesnice. Byly tu plesy, kroužky šití a často i skvělá architektura

Kulturních domů se v Česku a na Slovensku postavily tisíce, stály téměř v každém městě i vesnici. Mnoho z nich bylo od význačných architektů, na rozpočtu se nešetřilo a zbylo často i na umělecká díla a autorský design. Podívejte se na ukázky − jsou z nové knihy Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu, kterou připravily editorky Michaela Janečková a Irena Lehkoživová.

Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích.
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost.
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena.
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu.
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou.
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman. +14 +17 +17 obrázků
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného.
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného. Foto: Ivan Lužák. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 41
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích.
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost.
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost. Foto: Státní okresní archiv Semily, fond Městský národní výbor Semily, fotografie, album č. 2, nezpracováno
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena.
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena. Foto: Oskar Helcel, Martin
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu.
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu. Foto: Archiv KC Golf v Semilech
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou.
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman.
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman. Foto: Státní okresní archiv Mělník, Sbírka fotografií okresu Mělník
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera.
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera. Foto: Archiv Ireny Lehkoživové
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila.
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků.
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků. Foto: Dům kultury ROH SONP Kladno: Nositel Ceny Antonína Zápotockého, Refo, Praha 1975, nestr
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění.
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění. Foto: Archiv Jiřího Suchomela
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno.
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno. Foto: Archiv Jiřího Gebriana
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov.
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků.
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let.
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let. Foto: Leo Redlinger. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 143
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl,
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl, Foto: Rajmund Müller, 1981. Zdroj: Archív Oddelenia architektúry Historického ústavu SAV.
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný.
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný. Foto: Rajmund Müller. Zdroj: Archív Oddelenia architektúry Historického ústavu SAV
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce.
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště.
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný

Více k tématu

Rodinný dům Karla Hubáčka na Alšově ulici v Liberci
N Novinky a názory

Karel Hubáček by slavil stovku. Architekt Ještědu žil v Liberci nedaleko od slavného vysílače. Navštívili jsme jeho dům

23. 2. 2024
Kuchyně - ikona. Vyráběla se od roku 1959 až do roku 1981, používala se jako standardní vybavení pro mnoho tuzemských paneláků. Měla označení KU 1-6 a řadu variant, které se lišily velikostí, řešením horních skříněk a vnitřním vybavením. Výrobcem byly UP závody Bučovice.
D Design

Domov v dobách ČSSR. Nábytek Jaroslava Šmídka sloužil stovkám rodin, teď se vrací jako retro

12. 12. 2023
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích.
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost.
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena.
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu.
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou.
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman. +14 obrázků
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera.
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila.
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků.
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění.
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno.
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov.
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků.
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let.
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl,
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný.
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce.
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště.

 Knihu  Osvěta, kultura, zábava: kulturní domy v Československu vydal VIPER a Vysoká škola umělecko-průmyslová.

Klíčová slova:

kulturní dům občanské stavby občanská vybavenost socialismus Československo volný čas

Nabídky práce

Architekt / Architektka - prémiové nemovitosti
GRIVA ART a.s.
UNIT architekti hledají architekta / architektku
UNIT architekti s.r.o., Praha 6
VECTORAMA hledá Senior projektanta / Hlavního inženýra projektu (HIP)
VECTORAMA s.r.o., Praha
Projektant pozemních staveb /BMI
Projekt Haly s.r.o., Praha
Pelčák a partner architekti hledají – junior a senior architekta/tku
Pelčák a partner architekti
Více nabídek

Nabídky práce

Architekt / Architektka - prémiové nemovitosti
GRIVA ART a.s.
UNIT architekti hledají architekta / architektku
UNIT architekti s.r.o., Praha 6
VECTORAMA hledá Senior projektanta / Hlavního inženýra projektu (HIP)
VECTORAMA s.r.o., Praha
Projektant pozemních staveb /BMI
Projekt Haly s.r.o., Praha
Pelčák a partner architekti hledají – junior a senior architekta/tku
Pelčák a partner architekti
Více nabídek

Nejčtenější

Rodinný dům se sedlovou střechou od Luni architekti
A Architektura

Nový rodinný dům zapadl do Nové Vsi. Získal za to ocenění

5. 3. 2026 / ADVERTORIAL
Vila pochází ze 30. let a je dílem Tomáše Pražáka a Pavla Moravce. (Rekonstrukce vily na Vinohradech; Atelier Hajný)
A Architektura

Co zbylo z třicátých let? Proměna meziválečné vily na Vinohradech

19. 2. 2026
Modrá, zelená, růžová. Tři zóny, tři barvy. (Rekonstrukce bytu v Holešovicích; B² Architecture)
A Architektura

Byt v šedivém domě získal barvy: růžovou, zelenou a modrou

6. 3. 2026
Původní dřevěná podlaha kontrastuje s novými odstíny modré a žluté. (Markéta Janderová, rekonstrukce bytu v Praze - Vokovicích)
A Architektura

Rekonstrukce bytu po dvaceti letech. Do interiéru vstoupily tři odstíny modré

25. 2. 2026

občanské stavby

Liberecký kraj koupil Ještěd. Opava bourá obchodní dům v centru. Přesun historické lávky v Plzni a jak ženy formovaly moderní architekturu
A Architektura

Liberecký kraj koupil Ještěd. Opava bourá obchodní dům v centru. Přesun historické lávky v Plzni a jak ženy formovaly moderní architekturu

2. 3. 2026
Do Egypta zamíří každý rok kolem 300 tisíc Čechů a pyramidy v Gíze jsou skoro povinnou zastávkou. Teď je v jejich těsné blízkosti možné navštívit také Velké egyptské muzeum, které otevřelo na začátku listopadu.
A Architektura

Tutanchamonův zlatý poklad a Cheopsova loď. Velké egyptské muzeum ukazuje tisíce let staré exponáty v nové architektuře

11. 11. 2025
Horácká multifunkční aréna v Jihlavě od Chybik + Kristof (Horácká multifunkční aréna; Chybik + Kristof)
A Architektura

Design, který přežije i hokej. Horácká aréna na vlastní oči

27. 1. 2026
Informační centrum v Trojanovicích
A Architektura

Co se děje, když se potká silný autorský koncept Kamila Mrvy se stavební realitou

20. 1. 2026 / ADVERTORIAL

Mohlo by vás zajímat

Naše téma
Nepřátelský veřejný prostor - i ten řeší výstava na milánském Trienále.
N Novinky a názory

POVÍDKA: Vana plná pěny

17. 10. 2025
Dominantou parku v Ostravě-Porubě se stala prstencová terasa.
A Architektura

Park s terasou v korunách stromů. Největší proměna sídliště Ostrava – Poruba

12. 9. 2025
Ilja Skoček ve filmu Architektura ČSSR 58-89
E EARCH.tv

Už tu nejsou, ale jejich stavby mluví. Architekt Ilja Skoček odešel, právě když začali bourat jeho největší stavbu

11. 10. 2024
Dětské křídlo propojené krčkem s hlavní obytnou částí (Dům u vinohradu, ARCHITEKTI mikulaj & mikulajová )
A Architektura

Vila jako venkovský dům. Má verandu zvanou „gánok“ a dřevěné okenice

27. 11. 2025
Stará stodola se změnila na bydlení. (Krabice ve stodole; Facha architekti)
A Architektura

Ze staré stodoly letní byt. Slouží na práci i odpočinek

29. 10. 2025
Rodinný dům, to je proces, který nikdy nekončí. Koupací biotop rodina doknčila teprve nedávno. (Rodinný dům u Rozkoše, MOLO architekti)
A Architektura

K babičce malou brankou. Dvě generace na sousedních pozemcích

23. 10. 2025
Pořád má v sobě vzpomínku na dobu vzniku, je ale současný. (Řadový dům v Čimicích, Plus One Architects)
A Architektura

Rodina si přestavěla dům z "osmdesátek." Je současný a plný světla

3. 12. 2025
Rodinná firma VESPER HOMES realizovala rodinný dům u Liberce, který se halí do modřínového dřeva.
A Architektura
Architektura

Domov splněných snů. Hotový byl za dva měsíce

17. 9. 2025
Naše téma
Nepřátelský veřejný prostor - i ten řeší výstava na milánském Trienále.
N Novinky a názory

POVÍDKA: Vana plná pěny

17. 10. 2025
Dominantou parku v Ostravě-Porubě se stala prstencová terasa.
A Architektura

Park s terasou v korunách stromů. Největší proměna sídliště Ostrava – Poruba

12. 9. 2025
Ilja Skoček ve filmu Architektura ČSSR 58-89
E EARCH.tv

Už tu nejsou, ale jejich stavby mluví. Architekt Ilja Skoček odešel, právě když začali bourat jeho největší stavbu

11. 10. 2024
Rodinná firma VESPER HOMES realizovala rodinný dům u Liberce, který se halí do modřínového dřeva.
A Architektura

Domov splněných snů. Hotový byl za dva měsíce

17. 9. 2025 / ADVERTORIAL
Dětské křídlo propojené krčkem s hlavní obytnou částí (Dům u vinohradu, ARCHITEKTI mikulaj & mikulajová )
A Architektura

Vila jako venkovský dům. Má verandu zvanou „gánok“ a dřevěné okenice

27. 11. 2025
Stará stodola se změnila na bydlení. (Krabice ve stodole; Facha architekti)
A Architektura

Ze staré stodoly letní byt. Slouží na práci i odpočinek

29. 10. 2025
Rodinný dům, to je proces, který nikdy nekončí. Koupací biotop rodina doknčila teprve nedávno. (Rodinný dům u Rozkoše, MOLO architekti)
A Architektura

K babičce malou brankou. Dvě generace na sousedních pozemcích

23. 10. 2025
Pořád má v sobě vzpomínku na dobu vzniku, je ale současný. (Řadový dům v Čimicích, Plus One Architects)
A Architektura

Rodina si přestavěla dům z "osmdesátek." Je současný a plný světla

3. 12. 2025
Generální partner
Hlavní partneři
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného.
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích.
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost.
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena.
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu.
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou.
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman.
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera.
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila.
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků.
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění.
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno.
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov.
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků.
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let.
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl,
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný.
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce.
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště.
Rodinný dům Karla Hubáčka na Alšově ulici v Liberci
Stojí ve vilové kolonii, nad kterou se táhne experimentální bytový dům, tzv. Wolkerák od Jaromíra Vacka.
Má modrá okna a stejně modrý plot, ten je taky autorský, navrhl ho Karel Hubáček.
N Novinky a názory

Karel Hubáček by slavil stovku. Architekt Ještědu žil v Liberci nedaleko od slavného vysílače. Navštívili jsme jeho dům

23. 2. 2024
Kuchyně - ikona. Vyráběla se od roku 1959 až do roku 1981, používala se jako standardní vybavení pro mnoho tuzemských paneláků. Měla označení KU 1-6 a řadu variant, které se lišily velikostí, řešením horních skříněk a vnitřním vybavením. Výrobcem byly UP závody Bučovice.
Jaroslav Šmídek (*1923–2005), architekt, desginér. Zaměřoval se na sedací a skříňkový nábytek, intenzivně se věnoval práci s novými materiály a sledoval jejich využití v sériové výrobě. Působil nejdříve jako vedoucí dílny přírodních materiálů a dřeva a skla v Ústředí lidové umělecké výroby (1951–1955), později jako návrhář nábytku ve Vývoji nábytkářského průmyslu (1955–1966).
První nábytek, který se dodával v rozloženém stavu. Návrh montovatelného dílcového nábytku, tzv. monstisektoru, vznikl v roce 1956 a s označením M-100 byl v roce 1959 zařazen do sériové výroby v národním podniku UP Rousínov. Jako první nábytek tohoto druhu u nás byl sestavován montážním způsobem z typizovaných dílců s možností variability konstrukčního a skladebného řešení.
D Design

Domov v dobách ČSSR. Nábytek Jaroslava Šmídka sloužil stovkám rodin, teď se vrací jako retro

12. 12. 2023
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného. Foto: Ivan Lužák. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 41 1/19
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného.
Kulturní domy se stavěly v téměř každé obci. Byly mezi nimi obyčejné „kulturáky“ postavené v akci Z, ale také autorská díla podle aktuálních trendů. Na fotografii Dům kultúry v Bratislavě-Ružinově od Mikuláše Brezy a Marián Malovaného. Foto: Ivan Lužák. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 41 1/19
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích.
Editorky knihy Michaela Janečková a Irena Lehkoživová prozkoumaly stovky kulturních domů, fotografové Oskar Helcl a Martin Netočný je šest let fotografovali. Našli mezi nimi skvosty. Na fotografii Kultúrne centrum v Bojnicích. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný 2/19
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost.
Skvěle zachovaný je také například Jednotný klub pracujících ROH v Semilech od architekta Pavla Švancera (nyní Kulturní centrum Golf). V pátek 3. května od 19 hodin tady proběhne přednáška a prohlídka pro veřejnost. Foto: Státní okresní archiv Semily, fond Městský národní výbor Semily, fotografie, album č. 2, nezpracováno 3/19
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena.
V Semilech se dochovaly také interiéry a umělecká díla. Město Semily, vlastník domu, dokonce stavbu přihlásil k památkové ochraně – ta ale nebyla KD udělena. Foto: Oskar Helcel, Martin 4/19
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu.
Kulturní centrum v Semilech navrhl Pavel Švancer, spolupracovník Karla Hubáčka z libereckého Stavoprojektu. Foto: Archiv KC Golf v Semilech 5/19
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou.
Architekt Švancer byl také spoluautorem Kulturního domu ROH v Liberci (s Pavlem Vaněčkem). Měl být propojený s obchodním domem Ještěd, k tomu však nedošlo. Zůstal razantním solitérem s hojně zastoupenou „švancerovskou“ červenou barvou. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný 6/19
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman.
Kulturní domy se neobjevily až za socialismu. V knize vidíme vývoj od národních domů z počátku 20. století přes stavby první republiky. Na fotografii Masarykův kulturní dům v Mělníku z let 1930–1936. Autoři Jan Bohuslav Zelený, Josef Širc, Bedřich Zeman. Foto: Státní okresní archiv Mělník, Sbírka fotografií okresu Mělník 7/19
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera.
„Zvyšovat hmotnou i kulturní úroveň každého pracujícícho,“ hlásala komunistická vláda v 50. letech. A také dostat pod kontrolu kulturní život. Nastala výstavba kulturních paláců – například Domu kultury pracujících v Ostravě od Jaroslava Fragnera. Foto: Archiv Ireny Lehkoživové 8/19
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila.
V roce 1955 skončila doktrína socialistického realismu. V soutěži na kulturní dům v Jihlavě zvítězili architekti Vladimír Machonin a Věra Machoninová, kteří zvolili rozvolněný půdorys. 60. léta se blížila. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný 9/19
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků.
Dům kultury ROH SONP v Kladně-Sítné od Václava Hilského a Jiřího Náhlíka z let 1960–1973 už naplno využívá modernistické tvarosloví i technické prvky – železobeton a zastřešení z ocelových vazníků. Foto: Dům kultury ROH SONP Kladno: Nositel Ceny Antonína Zápotockého, Refo, Praha 1975, nestr 10/19
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění.
Kulturní dům Crystal v České Lípě z let 1975–1990 od architekta Jiřího Suchomela přinesl řadu inovací, které znamenaly počátek ekologické architektury. Například jižní stěna, kde se kumulovalo teplo, jež se používalo k vytápění. Foto: Archiv Jiřího Suchomela 11/19
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno.
Řadu kulturních domů si stavěli občané sami v rámci akce Z. Ve Zlíně-Kudlově podle projektu mladých architektů Jiřího Gebriana a Karla Havliše vznikla hravá stavba Společenské a kulturní centrum Pindula. Postaveno 1975–1980, v roce 2020 bohužel zbořeno. Foto: Archiv Jiřího Gebriana 12/19
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov.
Po roce 1989 přišla snaha „kulturáky“ komerčně využít. Dosti sporná: „Vznikaly různé agentury, výrobny videoklipu, půjčovny porno-kazet, pořadatelské firmy. Často zakládané spíše podnikavci než podnikateli.“ Fotografie KD Krakov. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný 13/19
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků.
Některé kulturní domy se v 90. a nultých letech rovnou zavřely. To je i případ KD Eden v Praze Vršovicích od Hany a Dalibora Peškových z roku 1980. Zchátral a čeká ho zřejmě demolice, ač se i tady nachází řada hodnotných výtvarných prvků. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný 14/19
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let.
Na Slovensku se kulturní domy stavěly rovněž ve velkém a velkolepě – jako například Dům kultúry ve Velkém Krtíši z let 1956–1974 od týmu Karla Pragera. Největší boom však v SSR nastal později než v ČSR – od konce 60. do poloviny 80. let. Foto: Leo Redlinger. Zdroj: Viliam Pokorný, Kultúrne zariadenia na Slovensku, Obzor, Bratislava 1985, s. 143 15/19
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl,
Istropolis čili Dům odborů techniky a kultury v Bratislavě z let z let 1959 - 1981. Jeden z těch, co nepřežily přechod do nové doby. Přes protesty odborníků i veřejnosti byl zbořen. Navrhli Ferdinand Konček, Iľja Skoček a Ľubomír Titl, Foto: Rajmund Müller, 1981. Zdroj: Archív Oddelenia architektúry Historického ústavu SAV. 16/19
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný.
Kulturní domy byly často obrovské. To je případ Domu kultúry v Trnavě od Jozefa Dandáka. Jeho hrubé brutalistické betony i expresivní fasáda vstoupily do centra města tvrdě. V době dokončení v roce 1988 byl už tento přístup kritizovaný. Foto: Rajmund Müller. Zdroj: Archív Oddelenia architektúry Historického ústavu SAV 17/19
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce.
Kulturní domy se během dekád měnily. V dobách stalinismu byly chápány jako nástroj sovětizace a kontroly. Od 70. let to bylo spíš místo pro taneční, jazykové kurzy a kroužky. Na fotografii KD v Bratislavě-Petržalce. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný 18/19
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště.
Kulturní dům je pro někoho nostalgická vzpomínka na první taneční. Pro někoho „šedivé budovy, které trčí uprostřed každého sídliště“. Někde je zbořili či privatizovali, jinde z nich udělali centrum komunitního života. Na fotografii KD Uherské Hradiště. Foto: Oskar Helcel, Martin Netočný 19/19
Rodinný dům Karla Hubáčka na Alšově ulici v Liberci
Stojí ve vilové kolonii, nad kterou se táhne experimentální bytový dům, tzv. Wolkerák od Jaromíra Vacka.
Má modrá okna a stejně modrý plot, ten je taky autorský, navrhl ho Karel Hubáček.
N Novinky a názory

Karel Hubáček by slavil stovku. Architekt Ještědu žil v Liberci nedaleko od slavného vysílače. Navštívili jsme jeho dům

23. 2. 2024