Mohamed k hoře nebo hora k Mohamedovi?

Každý ze jmenovaných projektů si nalézá vlastní osobitou cestu jak se přiblížit divákovi. Zatím SCULPTURE GRANDE přináší vlastně již tradiční prvky moderního umění s mezinárodní účastí přímo do srdce města a tím se snaží osvěžit především návštěvu zahraničním turistů a podpořit tak image Prahy jako kulturního centra, novinka COW PARADE již silně balancuje na hranici vkusu. Oslovuje tak i přímo obyvatele Prahy. Nejen že je oslovuje, ale i provokuje k činům a reakcím. Projektu se zúčastnili jak zástupci známých jmen České výtvarné scény, tak méně známí mladí tvůrci. Jedná se vlastně o velmi ostrý koktejl s příměsemi kvality i nevkusu, provokativnosti v opozici s tradicí. Projekt je přijímán různě, nejvíce záleží na chuti konzumenta, jak ostrý nápoj vůbec snese. Zdálo by se tedy, že právě tento projekt našel správnou cestu umění k divákovi. Je to cesta na které využívá prostředky dnešní doby - překřičet a přehlušit okolo stojící pestré a velké reklamy ještě větší a pestřejší reklamou. Je jen otázkou, jestli pestrost a velikost reklamy nepřekřičí i umělecké dílo samotné.Nejaktuálnějším projektem dnešních dnů se pak stává MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE. Výstava umístěná v rámci Pražského hradu volí cestu přesně opačnou. Divákovi se snaží nabídnout především zajímavý estetický zážitek, ale i spočinutí a zklidnění v divoké době. Nesnaží se překřičet a přehlušit, ale naopak přivést zamyšlení. Při tom není možné ani vystavené práce fotografů dvacátého století, ani jejich instalaci (podle návrhů architektonického studia OLGOJ CHORCHOJ) označit jako nudné. Výstavu MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE pořádá agentura SHOCK v rámci letních Shakespearovských slavností. Na počátku projektu stál především záměr představit veřejnosti práce za sbírky skupiny PPF. Ta se české fotografii 20. století věnuje zcela systematicky. Slovo kurátora: „Název Maximální fotografie prvoplánově naznačuje zvětšení snímků. Ale o to zdaleka nejde, latinské maximus znamenalo sice největší, ale časem se význam slova posunul k nejvyšší a dalším odvozeným významům, v nichž je také skryta výjimečnost, významnost, mimořádnost.“Na těchto velkých formátech jsou ale presentovány takové „anti-billboardy“. Práce, které mají hloubku pozorovatelnou v delším časovém horizontu, nejen rychle šokující a následně mizející.Součástí instalace je i zajímavé architektonické řešení od studia OLGOJ CHORCHOJ. Jejím cílem bylo presentovat fotografie jako takové, bez rámů, které by ji zatlačily do pozadí. Výsledkem snažení jsou 500 kilogramové plachetnice provedené v kombinaci v oleji plavené oceli a skla. Ty umožňují přímé zasazení fotografií do rámce pražského hradu. „Ve vybraných prostorách Pražského hradu bude po celé léto umístěna kolekce sedmadvaceti velkoformátových fotografií,“ říká o výstavě její kurátor Pavel Scheufler. „Umělecké fotografie bývají tradičně vnímány v uzavřeném prostoru výstavních síní. Pražský hrad je jedinečnou galerií, kde se právě fotografie mohou představit v dalších souvislostech – stropem této galerie je samo nebe.“ Autoři fotografií zastupují celé 20. století od Františka Drtikola až po Ivana Pinkavu, který v současné době zároveň vystavuje své práce v pražském Rudolfinu.Projekty jako jsou tyto by se bezpochyby neobešli bez štědrých darů sponzorujících firem. Je velmi potěšující, že i finančně silné firmy se v poslední době snaží podporovat projekty přínosné společnosti. Nezbývá si než přát, aby bylo takových osvícených mecenášů stále více. Na realizátorech projektů pak leží váha výběru kvalitních a zajímavých projektů. MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE, Pražský hrad od 25. června do 11. září 2004, SCULPTURE GRANDE, Václavské náměstí, od 24. května do 30. září 2004, www.galleryartfactory.cz COW PARADE, větší centrum Prahy, červen - září, www.cowparade.cz Kdo je kdo | MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE: Pavel Scheufler - kurátor( 1950)Je jedním z předních expertů na dějiny české fotografie. Věnuje se rovněž dějinám kultury a problematice multimédií, zejména se vztahem k digitálnímu fotografickému obrazu. Z jeho početné bibliografie uveďme alespoň jeho první knihu Praha 1848-1914 s podtitulem Čtení nad dobovými fotografiemi. Z jeho nejnovějších aktivit připomeňme – zaměřením rovněž jedinečnou – knihu Markéta fotí digitálně (2003), určenou zejména dětem a mládeži. Sestavil ji společně se svou manželkou Kateřinou, profesionální fotografkou a průkopnicí počítačového zpracování fotografií u nás.O historii fotografie vydal celkem 25 publikací, napsal stovky článků a studií a uspořádal 35 výstav. Od roku 1990 přednáší dějiny fotografie na pražské FAMU, působí jako lektor digitální fotografie, je místopředsedou Komory fotografických živností, podílel se na založení Národního muzea fotografie. Je také autorem projektu Elektronické muzeum fotografie. V letech 1992-2002 působil v Radě Českého rozhlasu.Jako expert na stálé, časem prověřené hodnoty české fotografie, ale i jako člověk otevřený víceoborové umělecké spolupráci stojí logicky i u zrodu výstavy Maximální fotografie na Pražském hradě.www.scheufler.cz Michal Franěk – OLGOJ CHORCHOJ – architektonické řešení ( 1966)Společně s Janem Němečkem stál u zrodu známého designérského studia Olgoj Chorchoj. Jejich studio, založené na letním workshopu Vitra design Muzea v roce 1990, patří k nejúspěšnějším českým firmám svého druhu – zabývá se průmyslovým i užitným designem, šperky, architekturou i interiéry. Doménou studia jsou náročné zakázky, vyžadující invenční nápad, znalost historického i uměleckého kontextu a většinou i specifické, řemeslně perfektní provedení.Design vycházející z ateliéru Olgoj Chorchoj nese rysy ryzího autorského díla: je osobitý, technicky čistý, ideově dotažený, elegantní a současný. K jeho kvalitám patří i fakt, že jde o demokratické, široce přístupné projekty v kontextu nejlepší domácí tradice. I proto se na studio pravidelně obracejí přední české společnosti a instituce, které mu svěřují své nejprestižnější zakázky. K nim nyní patří i PPF a Správa Pražského hradu, s nimiž spolupracuje na výstavě Maximální fotografie.Kromě aktivit ve studiu Olgoj Chorchoj je Michal Froněk také zakladatelem společnosti Artěl s. r. o. Od roku 1999 vede s Janem Němečkem ateliér Design produktů na pražské VŠUP.www.olgojchorchoj.cz Aleš Najbrt – grafické řešení(* 1962)Aleš Najbrt je považován za nejvýraznější osobnost nové vlny českého grafického designu. Se svými spolupracovníky upravuje knihy, ročenky, plakáty, obaly, vymýšlí loga, značky, informační systémy. Jeho studio má nezaměnitelný styl a díla z něj vzešlá suverénně bodují i v zahraničí. Na špičce zůstává už více než deset let – díky talentu, svěžím, stále progresivním nápadům a vysoké profesionalitě je ve svém oboru prakticky bez konkurence.Také ostatní aktivity Aleše Najbrta jsou velmi osobité a vyznačují se takřka renesančním záběrem: absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové patří k zakladatelům Pražské pětky (kmenový člen baletní jednotky Křeč a divadla Sklep), jako art director rozbíhal časopis Reflex, od roku 1992 s Tonem Stanem vydával a upravoval časopis Raut, pravidelně navrhuje výtvarnou podobu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, vystupuje v hudební skupině M.T.O. Universal, je jedním z dvojice Thomas& Ruhller, příležitostným filmovým hercem i vděčným fotografickým objektem… V roce 1996 získal jako druhý Čech Grand Prix bienále grafického designu v Brně a bronzovou medaili The Tokyo Typodirectors Club. Přednáší a vystavuje doma i v zahraničí, v oblasti grafiky a designu má na kontě řadu tuzemských i zahraničních cen. Z čerstvých aktivit Najbrtova studia uveďme nové logotypy hlavního města Prahy a skupiny PPF, propagaci projektu Czechmania (výstava českého designu v evropských městech), spolupráci na znělce MFF Karlovy Vary a Maximální fotografii – výstavu fotografických zvětšenin ze sbírek PPF v areálu Pražského hradu.www.najbrt.cz