Architektura /

Historie pražských mostů přes Vltavu I.

V Kaštanu jsem měl přednášku o pražských mostech přes Vltavu. Je to zajímavé téma a tak se s ním podělím ve třech pokračováních. Tady budu samozřejmě stručný a uvedu jen základní fakta (technické parametry, jakkoli jsou jistě pozoruhodné, nezmiňuji). Pokud máte cokoli k doplnění či opravě, prosím neváhejte.

Zdeněk Lukeš , 22. 3. 2005

Nejstarší stále existující a také nejkrásnější je jistě gotický most Karlův (dříve Kamenný), postavený Petrem Parléřem v polovině XIV. století mezi Starým Městem a Malou Stranou. Byl však zřejmě až třetí v pořadí, neboť tu stával nejprve asi most dřevěný, nahrazený kamenným, Juditiným, jehož zbytky najdeme na obou březích. Karlův most byl bohatě dekorován zejména v době barokní a potom v XIX. století (bratři Maxové a jejich žák Böhm). Připomínám, že nejnovější socha na mostě je poměrně mladá – na místě, kde stával sv. Ignác z Loyoly od Brokoffa (zřítil se do Vltavy při poškození mostu povodní v roce 1890 a dnes je v lapidáriu) stojí politicky tehdy přijatelnější sousoší Karla Dvořáka Cyril a Metoděj. Na další most si Pražané museli počkat několik století. Na přelomu 30. a 40. let XIX. století jej postavil Bedřich Schnirch. Šlo o most řetězový, vedoucí ze Starého/Nového Města na Malou Stranu. Jmenoval most Františka I. , byl impozantní, ale vydržel jen do konce století, kdy ho nahradil most nový (viz dále). Zhruba o deset let později propojil oba břehy Vltavy další most, který spojil Holešovice s Karlínem. Šlo o první železniční viadukt, navržený inženýry Pernerem a Köppem, zřejmě podle studie ing. Negrelliho, známého projektanta Suezského průplavu. Most je neobyčejně dlouhý a v Karlíně se ještě větví. Uvažuje se o tom, že v obloucích na břehu by mohly být zajímavé obchody a kavárny. Já pod oblouky na Štvanici hrával kdysi tenis, při Davis Cupu občas vypustili strojvůdci páru, což bylo velmi půvabné. V roce 1868 jsou dokončeny dokonce dva mosty najednou. Šlo o most Františka Josefa I. (též Eliščin, po roce 1918 Štefánikův) mezi Bubny a Novým, resp. Starým Městem a Rudolfova lávka mezi Starým Městem a Malou Stranou, tedy od Rudolfina na Klárov (dodnes je tu ulice U Železné lávky). Šlo o elegantní řetězové mosty podle patentu britských inženýrů Ordishe a Lefevra, architektonické řešení bylo snad dílem Maxe von Endeho. Řetězové mosty mívaly krátkou životnost. Štefánikův most nahradil most nový na přelomu 40. a 50. let minulého století (viz dále), lávku pak most Mánesův v roce 1914 (chvíli tu stály obě konstrukce vedle sebe – lépe je někdy starý most zbourat, až když nový stojí! :-) Tolik pro dnešek, pokračování zase někdy příště. Psáno pro Neviditelného psa. Pražské mosty přes Vltavu I. Pražské mosty přes Vltavu II. Pražské mosty přes Vltavu III.

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři