Zaha Hadid

Vyučovala na Architectural Association, na katedře architektury Graduate School of Design Harvardské univerzity a na fakultě architektury Chicagské univerzity. Působila jako hostující profesorka na Hochschule für Bildende Künste v Hamburku, Knolton Schoul of Architecture v Ohiu, Columbia University v New Yorku a Yale University v New Haven v Connecticutu. Je čestnou členkou American Academy of Arts and Letters a členkou American Institute of Architecture. V současné době působí jako profesorka na Vysoké škole užitého umění ve Vídni. V roce 2004 získala jako první žena v historii architektury nejvýznamnější světové ocenění – Pritzkerovu cenu. Obrázky 1, 5 a 6 - popisky v textu Zaha Hadid je pověstná svým dekonstruktivistickým pojímáním stavební formy. K danému směru dospěla během studií na londýnské Architectural Association ve skupině architektů experimentujících s odkazem ruských konstruktivistů. Její stavby jsou jako expresionistické skulptury plné neklidu a dynamiky. Podobný koncept charakterizuje stavbu hasičské zbrojnice nábytkářské firmy Vitra ve Weil am Rhein v Německu (1993, obr. 1). Budova s ostrými hranami z monolitického pohledového železobetonu odráží jisté napětí a permanentní připravenost k hasičskému zásahu. Zcela netradiční je zde absence pravého úhlu v interiéru.Nejrozlehlejší část stavby tvoří garáže, na jejichž podlaze jsou otištěny startovací dráhy vozidel. V severní části budovy se nacházejí šatny a sociální zařízení pro hasičský sbor, v patře pak jídelna s kuchyňským pultem a terasa, z níž lze vidět území Německa, Francie i Švýcarska. Poté, co Vitra přestoupila na centrální hlásiče požáru ve výrobních halách, ztratila hasičská zbrojnice svůj význam. Dnes je v ní umístěna expozice sta kusů sedacího nábytku přibližující vývoj jeho designu.Vedle hasičské zbrojnice zrealizovala Zaha Hadid ve Weil am Rhein pro firmu Vitra další mistrovské dílo v podobě zahradního pavilonu s názvem Landscape Formation One (1999).Pavilon se nachází na okraji výstavního parku na ploše 845 m2 a zahrnuje výstavní sál, kavárnu, kanceláře a příslušenství parku. Architektonickou formu pavilonu tvoří tři odlišné betonové pásy, z nichž dva běží paralelně a třetí esovitý je protíná. Expresívní podoba domu z pohledového betonu v kombinaci se sklem se promítá i do interiéru, kde výstavní sál s kavárnou nabízí oživující prostorové kreace. Celou kompozici zajímavě doplňuje dřevěný obklad v prostoru vchodu a kanceláří místní asociace ochrany životního prostředí. Vedle mnoha nerealizovaných projektů je Landscape Formation One jedním z mála příkladů dekonstruktivistických krajinných forem, jejichž jemné protáhlé linie rozdělují časoprostor a vytvářejí novou krajinu s novými křivkami.V prosinci 1999 Zaha Hadid vyhrála mezinárodní soutěž na nový Skokanský můstek Bergisel v Innsbrucku (2002, obr. 5). Hora Bergisel nad městem Innsbruck hostila zimní olympijské hry v letech 1964 a 1976. V 90. letech minulého století začal sportovní areál čelit potížím, zázemí nevyhovovalo mezinárodním pravidlům a skokani na lyžích létali mnohem dál než v 60. letech, proto bylo nutné přistoupit k zásadní přestavbě. Původní olympijský můstek od inženýra Horsta Passera z roku 1926 musel udělat místo nové konstrukci Zahy Hadid, která je kombinací betonové věže vysoké téměř 50 m a můstku dlouhého 90 m. Úzká věž má na vrcholu vyhlídkovou terasu a k transportu do kavárny s panoramatickým výhledem slouží dva výtahy.Další pozoruhodný projekt Zahy Hadid Phaeno Science Centre (2005, obr. 6) v německém Wolfsburgu doslova bourá hranice mezi stavebními prvky. Základy budovy o rozměrech 150 x 80 m tvoří suterénní parkoviště, v němž deset kónických železobetonových sloupů podporuje hlavní dvoupodlažní výstavní prostor o celkové ploše 12 000 m2. Každý ze sloupů na parkovišti má odlišnou geometrii a v horní části mění svůj tvar. Čtyři sloupy jsou protaženy výstavními prostory až k ocelové konstrukci střechy, kterou podpírají.Základová deska, kónické sloupy a většina fasády je z železobetonu bez dilatačních spár a tvoří dohromady samostatnou strukturu. Fasáda je v některých místech zavěšena na stropní desku, někde je stropní deska naopak podporována fasádou. Hranice mezi stěnami a podlažími neexistují, sloupy mají sklon až 45° a plní zároveň funkci dvou stavebních prvků: oblouku a nosníku. Beton byl na stavbě Phaeno Science Centre ukládán do tradičního ručně vyráběného dřevěného bednění.Kreativita Zahy Hadid významně poznamenala tvář světové architektury na přelomu dvou tisíciletí. Její nespočetné realizace, které najdeme na evropském a americkém kontinentu i v arabském světě, charakterizuje graciézní vrstvení, křížení a průniky objemů.Výběr dalších projektů Zahy HadidMuzeum 19. století (Londýn, V. Británie, 1978) Nizozemský parlament (rozšíření) (Hague, Nizozemí, 1979)Bydlení pro irského premiéra (Dublin, Irsko, 1980)The Peak (Hong Kong, Čína, 1983)Hamburg Docklands (Hamburk, Německo, 1986)IBA – Hochhaus (Berlín, Německo, 1994)Budova opery (Cardiff, V. Británie, 1994)Komplex Spittelmarkt (Berlín, Německo, 1998)Serpentine Gallery Pavilion (Londýn, V. Británie, 2000)Konečná stanice Hoenheim-sever (Štrasburk, Francie, 2001)Muzeum moderního umění Maxxi (Řím, Itálie, 2003)Contemporary Arts Centre (Cincinnati, USA, 2004)Centrála BMW (Lipsko, Německo, 2005)Viadukty Spittelau (Vídeň, Rakousko, 2005)Rozšíření muzea Ordrupgaard, (Kodaň, Dánsko, 2005)Salerno Maritime Terminal (Salerno, Itálie, 2006) Sheik Zayad Bridge (Abú Dhabí, SAE, 2007) CMA CGM Headquarters (Marseilles, Francie, 2008)Napoli-Afragola Station (Neapol, Itálie, 2008)Pau Library (Pau, Francie, 2008)Olympic Aquatic Centre (Londýn, V. Británie, 2008)Milano Fiera Masterplan & Tower (Milán, Itálie, 2014) Fotografie: Portrét Zahy Hadid – Steve DoubleObr. 1 – 5 – Helene BinetObr. 6 – Klemens Ortmeyerautorky> Kateřina Jakobcová, Jana MargoldováPsáno pro časopis Beton