Golfklub Čertovo břemeno

SLOVO ARCHITEKTA (Stanislav Fiala)

Golfové hřiště Čertovo břemeno nepatří k těm umělým, vyumělkovaným, které po světě najdete. Možná se dá i říct, že rodina majitelů měla spíš touhu dát do pořádku zanedbanou krajinu okolo svých statků, očistit ji od náletových křovin, vysušit neprostupné močály a místo nich vytvořit spoustu malých jezírek, kde by se zase usadily ryby a žáby. Povedlo se jim to neuvěřitelně přirozeným způsobem s absolutním respektem k charakteru místní přírody.

Měl jsem tu čest navázat na tuto jejich krásnou krajinářskou práci a vytvořit zde nejdříve v letech 2000 až 2002 malou klubovnu, která zabezpečovala úplně minimální zázemí pro hráče v začátcích hřiště. Už tenkrát zvítězila snaha nevnášet do krajiny novou hmotu moderní stavby. Svůj účel splnila taková malá jeskyňka z betonu a kamene, zahrabaná pod jeden z travnatých pahorků.

Když jsem v roce 2007 dostal úkol navrhnout tady novou velkou klubovnu, bylo jasné, že se bude její koncept ubírat stejným směrem. Musí to být dům, který bude žít s místní přírodou v úplné symbióze, přestože jeho program není vůbec malý. Musí pojmout velkou klubovnu s restaurací pro osmdesát až sto lidí, konferenční salónek pro třicet až šedesát lidí, bar, recepci, kanceláře, šatny, sociální zázemí, úschovnu bagů, velkou kuchyň, sklady, strojovny a kompletní zázemí pro personál hřiště. Navíc je zde trojice pohotovostních pokojů, které můžou příležitostně posloužit jako ubytování pro přátele, nebo bydlení pro správce areálu. Dispozici bylo potřeba úsporně vyřešit tak, aby dům v běžných pracovních dnech, kdy je poloprázdný, mohla obsloužit ve veřejné části pouze jedna osoba, která dokáže mít přehled nad celým prostorem. Zároveň však musí umět pojmout při akcích až dvě stě lidí a zůstat pohodlným, fungujícím organismem.

Cítil jsem povinnost schovat tento objem do krajiny tak, aby ji jen pokorně a přirozeně doplňoval, aby si s ní povídal, aby s přírodou dýchal. Dům je tedy opět zakopaný do pozvolného zatravněného kopečku, jehož seříznutá jižní strana vyhlíží do mírného údolí na blízký rybník a dále do několika plánů krásné krajiny, zvané Česká Sibiř.

Dům je zemí izolován před chladem i horkem, ze země si z vrtů bere teplo i chlad. Z vrtu si bere i svou vodu, kterou zase vyčištěnou vypouští do koloběhu krajiny. Se zemí je spjatý i spoustou přírodních materiálů, které tvoří jeho hlavní tvář.

Pro konstrukci hlavní veřejné části domu posloužilo velké množství dřeva. Oprášili jsme tradiční, dávno zapomenutý systém povalových stropů, které patřily v dávné minulosti, kdy mělo lidstvo ještě mnohem blíž k přírodě, k tomu nejobyčejnějšímu, co bylo možné ve staré architektuře spatřit.

Povalový strop z oloupaných smrkových kmenů, nadimenzovaný na osmimetrový rozpon, je opřený o nakloněnou palisádu, která tak lemuje celý hlavní prostor a spolu se stropem tvoří útulný pocit bezpečného útočiště pro návštěvníky. Jižní strana prostorné haly je však celá otevřená nenápadnou odhmotněnou skleněnou fasádou do mírného údolí vlídné krajiny. Prostor jakoby pokračuje až ven na plynule navazující terasu, zastřešenou tenčími smrkovými kmeny, řídnoucími tak, aby částečně propouštěly slunce. Přední stranu zastřešení nese masivní dřevěný rám, celý vytvořený z pečlivě vybíraných dubových kmenů, které jsme v konstrukci použili tak, jak vyrostly. Řada těchto rozsoch zmnožených odrazem v hladké skleněné fasádě vytváří takový náhrdelník, kterým se dům pyšní.

Smrková palisáda na východní straně vybíhá ven z domu a svým postupným rozestupováním do krajiny lemuje příchozí cestu k domu (kmeny navíc nesou orientační lampy). Hodně silným prvkem, který doplňuje harmonii a konfiguraci okolí domu, jsou obrovské balvany, které jsme vyvalili ze země při jakémkoli výkopu, který bylo nutné udělat. Tyto nádherné balvany, které tu podle pověsti nechal čert (odtud název Čertovo břemeno), se nám náramně hodily na zpevnění opěrných svahů, různých bariér i naváděcích prvků. Dva z nich jsme „zapomněli“ i uvnitř, aby pomohly vytvořit čertovsky přírodní krb s otevřeným ohněm, který zpříjemňuje posezení v klubové části společenské haly.

Pokračování na další straně.

obsah časopisu BETON 05/2011 zde