Dortík s kávou v atmosféře 19. století. V Broumově zachránili kavárnu, kterou založil cukrář Herzog ještě v dobách Rakouska - Uherska
Ještě nedávno byl Broumov zapomenuté sudetské město na severu. Bez perspektivy a ambicí. Situace se ale postupně začala měnit k lepšímu a dnes se Braunau, jak zněl jeho původní německý název, stává turistickou perlou regionu. A zásluhu na tom má i nově otevřené Café Herzog.
Veronika Pařízková, 10. 11. 2026 / Advertorial
Kavárna Herzog na Mírovém náměstí v centru města se poprvé otevřela veřejnosti už na konci 19. století. Díky své vnitřní bohaté výzdobě, velkým oknům a pravděpodobně i skvělému sortimentu se stala rychle centrem společenského dění. Jméno získala po svém zakladateli, cukráři Herzogovi, který zafinancoval výstavbu celého objektu podle návrhu stavitele Huberta Meiera. Objekt se ale stal postupně obětí dobových turbulencí a velkou část 20. století chátral. Kavárna čekala na obnovu celých 70 let a letos se dočkala. Café Herzog opět slouží veřejnosti.
Několik let trvající rekonstrukce památkově chráněného domu byla v režii města, jež ho vlastní. Samotnou kavárnu se pak rozhodl uvést opět do života profesionální fotograf Jan Záliš, který si přízemní kavárenské prostory od města pronajal. „Byl to vždy můj tajný sen. Mám za sebou hotelovou školu a k oboru jsem měl blízko. Kavárna byla v domě až do roku 1948 a tak mi přišlo i přirozené snažit se obnovit její věhlas a zašlou krásu,“ svěřuje se s hlavní motivací její provozovatel. Od začátku také věděl, že podstatné je vrátit místu jeho původní estetický charakter. Kavárna proto neměla působit moderně ani cool. Cílem bylo naopak ctít historické aspekty doby. A to se povedlo díky architektce Janě Ticháčkové.
„Vše se rekonstruovalo v původním duchu a i nový inventář používá tradiční materiály. Stolové desky jsou z leštěného mramoru, barová deska z černé žuly,“ vyjmenovává architektka. Původní barevnost interiéru řešili památkáři. Vzhledem k tomu, že místnosti dlouho využívala Lidová škola umění, vše bylo přetřeno na bílo a bylo potřeba odebrat vzorky a v laboratoři získat původní odstíny barev.
Více k tématu
Památkáři také vrátili pomocí skalpelu podobu stropu z papírmašé a znovu tak vynikly detaily unikátní stropní výzdoby. Stejně jako v době, kdy se v kavárně za kávu děkovalo „danke“, dnes vypadají nástěnné plastiky, vyřezávané dveře, okenní rámy, obrazy i rámy zrcadel. „Nově se kromě inventáře vyráběly jen obklady stěn a dřevěná parketová podlaha v rastru původního stromečku. To nám víceméně definovalo celý prostor spojený se stavbou a na mě pak bylo navrhnout nový bar a zařízení interiéru tak, aby tu krásu nezabil, ale podtrhnul,“ doplňuje Jana Ticháčková z ateliéru Vivid Architects.
I proto se spolu s majitelem kavárny rozhodli, že většina interiérového vybavení bude od lokálních výrobců. „Chci, aby lidé, kteří k nám přijdou, znovu zažívali hrdost na umění našich krajanů, protože si myslím, že se to určitým způsobem u nás vytratilo. Je to hodně způsobené tím, že se české výrobky do interiérů nepoužívají, nebo aspoň ne v takové míře, jak by bylo vhodné. Hrdost na český um je pro nás prioritní,“ vysvětluje Jan Záliš. Pro inspiraci si zajel například i do Hradce Králové, kde má výrobce čalouněného nábytku vlastní kavárnu a hotel. A jejich podoba ho tak nadchla, že se Polstrin podílel na realizaci celé řady vybavení i pro Café Herzog.
Zbytek článku si můžete dočíst na Blogu značky Polstrin zde.
