David Kraus oslavuje budovou betonárky nedokonalou krásu betonu

Úterý, 2. Říjen 2018 - 0:16
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Do průmyslového areálu mezi obcemi Strančice u Říčan a Svojšovice umístil David Kraus ze studia Architektura s.r.o. administrativní budovu betonářské společnosti. Forma stavby se zcela podřídila funkčnímu využití betonárky a jejímu každodennímu chodu. Kraus navrhl do hlučného industriálního prostředí budovu, kterou tvoří robustní betonový odlitek o tloušťce stěn okolo jednoho metru. Monolitický živočich oslavuje beton v celé jeho hrubosti, průmyslové syrovosti a nedokonalé kráse - vady a kazy pohledového betonu neretušuje, ale naopak staví na odiv.

Stavba zvítězila v přehlídce Česká cena za architekturu 2018.

Administrativní budova ve Strančicích, Architektura s.r.o. © Filip Šlapal
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor David Kraus
Ateliér ARCHITEKTURA s. r. o.
Generální dodavatel Valnetis, a.s.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Strančice
Ulice, číslo Svojšovice, 27
Suma 18 000 000.00
Měna CZK
Datum projektu 2012
Datum realizace 2016
Zastavěná plocha 530.00m2
Materiál

Administrativně správní budova společnosti, která distribuuje a vyrábí betonové směsi a jejíž vedení je nakloněno alternativním technologiím, zdrojům energií i stavebním postupům. Syrové autentické místo s vůní práce a stále přítomným hlukem. Industriální charakter pozemku má silnou atmosféru díky nikdy nespící betonárce i čtyřicetimetrovému skladovacímu silu naproti. Experiment se souhlasem klientů. Náplň činnosti se promítá do neuspořádaného a neušlechtilého výrazu objektu, který je celý výhradně betonovým odlitkem. Nejde o minimalistickou formu ve formě sendvičů či vícevrstvé sofistikované stěny, kdy by se stavba tvářila, že je monolitická, ve skutečnosti by byl však její "betonový" výraz vykoupen cenou, jde o plný robustní a pouhý betonový odlitek. Izolační betony byly před stavbou testovány a jejich skutečné tepelně izolační vlastnosti byly prověřeny před realizací.

Betonový živočich, jehož forma vychází pouze z funkce provozů, vztahů k okolí, pohybu slunce i pohybu aut a lidí kolem. Není krásná, nejde o plán. Vzrostlé stromy byly zachovány, dům se jim vyhnul, stejně tak obří vjezdová brána do betonárky, to vše tvarovalo dům. Už jsem nechtěl kácet a nejprve si připravit staveniště tím, že se vše zlikviduje a srovná se zemí.

Pohledový beton různých struktur je na podlaze, stropech, stěnách, objekt sám včetně střechy je vylitý z cca metrové stěny, bez dalších obkladů, úprav či dokončovacích prací. Je hrubý a divoký, nedokonalý a krásný. Výkvěty na fasádě nejsou snaha o estetično, ale chyba při lití stěny. Mnohé se nepovedlo. Nutné instalace jsou viditelné, vedené vně, okna jsou očima domu.

Parkování je na střeše objektu (z důvodů šetření místa nutného pro provoz betonárky, skrze zasklené otvory na střeše bude možné zespodu vidět autům pod sukně, do podvozků a výfuků). Na střeše pak bude dobudována fotovoltaická elektrárna s nabíječkami pro elektromobily, které nyní parkují uvnitř objektu (vedení firmy je jejich dlouhodobými fanoušky, autor nikoliv). Dům sám skrývá prvky, které jsou dlouhodobě amatérsky vyvíjeny investorem (10metrová vyklápěcí vrata sloužící pak jako hluboké zastřešení před vjezdem, prototyp robota provádějící zdění na stavbě, jehož vývoj je stále v procesu, detaily zábradlí, pojezdných skel, topení objektu, atd.).

Šlo o vzájemný proces a komunikaci mezi mnou a investorem (často na dálku formou po telefonu), improvizaci, která klienta i mne jako architekta utvrzuje, že je možné si věci dělat sám, z radosti z tvoření, do určité míry amatérsky, bez stálé přítomnosti všelijakých atestů, předpisů, legislativy.